Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Probíhá střídání v čele neklidné země

Jeden z nich právě dokončil svou práci a nastoupil do letadla, ten druhý si teprve masíruje svaly na těžkou trať. Amerického kariérního diplomata Paula Bremera v pondělí v čele Iráku nahradil emigrant, neurolog a obchodník Ajád Aláví.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

prasodlak obecny

To Kanadan
Vsimni si ze Finove i kdyz napadli SSSR nikdy nesli dale.Vzali si jen zpatky uzemi o ktere je rusove OKRADLI!
0/0
30.6.2004 0:40

hovnival-

@@
prasodlak ma jiste pravdu :), ale jeho prispevky asi nikdo cist nebude. no nic.
uvidime, jak to s tou dosazenou vladou v iraku bude. Jak je budou lide brat? budou mit vubec nejakou autoritu? uvidime za par dni........
0/0
29.6.2004 4:10

prasodlak obecny

Talvisota-Zimni valka
SSSR, vědom si své obrovské vojenské převahy a izolovanosti Finska, vznesl absurdní požadavky ohledně výměny území, ruských základen na finském území, přesunů ruských jednotek přes území Finska a vojensko-politických smluv. Pokud by Finsko splnilo byť i jen územní požadavky, nejenže by ztratilo ekonomicky významné oblasti výměnou za sice rozsáhlejší, nicméně nesmírně zdevastovanou pustinu, ale navíc by se tak ocitlo vydané na milost a nemilost SSSR – změna hranic by vytvořila více než deset km široký průlom do Mannerheimovy linie na Karelské šíji a zcela by zničila systém pobřežní obrany jižního Finska. Zdroje, ze kterých mohly obě strany čerpat, byly naprosto nesouměřitelné. Na jedné straně SSSR s téměř 170 milióny obyvatel a obrovskou po zuby ozbrojenou armádou a rozsáhlým válečným průmyslem, na straně druhé Finsko s 3,8 milióny obyvatel a armádou malou a vysoce zanedbanou.
SSSR zatím rozmisťoval v okolí 1400 km dlouhé hranice vojska o síle asi 25 divizí, které i s podpůrnými jednotkami čítaly cca 600 000 mužů první linie, 900 letadel a 2000 tanků a obrněných vozů. Naproti tomu celá finská armáda (včetně logistických a podpůrných jednotek, zahraničních dobrovolníků a 100 000 žen, tzv. Lott) čítala pouhých 500 000 „mužů“. Počet bojovníků v předních liniích nikdy nepřesáhl 160 000. Finské letectvo disponovalo 160 zastaralými stroji (z toho 50 stíhaček a 15 bombardérů první linie). Dále měli Finové k dispozici několik desítek tanků, z nichž ovšem část pamatovala ještě první světovou válku, zatímco 16 modernějších právě připlulo a dosud nebyly ani zkompletovány…
0/0
29.6.2004 2:13

prasodlak obecny

Re:
ezprostřední záminkou pro rozpoutání války se stal „Manillský incident“. 26. listopadu v 15:45 dopadlo na ruskou vesnici Manilla se stanovištěm ruských pohraničních sil několik dělostřeleckých granátů. SSSR označil za viníky Finy, obvinil je ze zabití 2 pohraničníků a zranění 14 dalších. Marně Finové protestovali, že v této oblasti žádné dělostřelectvo nemají, marně požadovali mezinárodní ověření celé události. SSSR požadoval okamžité ukončení provokací a stažení všech finských ozbrojenců minimálně 30km od hranice. Když finská strana pochopitelně odmítla, zrušil SSSR sovětsko-finský pakt o neútočení.
Sovětský svaz měl svůj dlouho hledaný casus belli. Teprve dlouho po konci druhé světové války vydaly ruské archívy dokumenty, které nadevší pochybnost prokázaly, že ony granáty odpálila na přímý rozkaz komisaře Ždanova ruská dělostřelecká baterie. V té době to už ale málokoho zajímalo.
Dne 30. listopadu 1939 v 6:00 se na finská města snesla smršť tříštivých a zápalných bomb. Vzápětí nato zahájily stovky děl ostřelování finských pohraničních stanovišť. V 6:30 vstoupila Rudá armáda na území Finska. Týž den finský prezident Kallio jmenoval dosavadního předsedu Komise pro obranu země maršála Mannerheima vrchním velitelem obrany a předal mu veškeré své vojenské pravomoce. Propukla Talvisota – Zimní válka.
Ruský plán v podstatě kopíroval německý blitzkrieg uplatněný v Polsku. Předpokládal rychlé prolomení finských linií, rozetnutí Finska na několik částí a naprosté zničení finských ozbrojených sil, jejichž definitivní kapitulace (a dobytí Helsinek) bylo plánováno nejpozději na 21. prosince 1939, jakožto dárek ku příležitosti Stalinových šedesátin. Finsko mělo být jasným odstrašujícím příkladem pro ostatní – celá Evropa měla vidět, jak špatně skončí ten, kdo se SSSR postaví na odpor.
Nedostatek cest, neschopnost a nezkušenost všech stupňů velení, minimální
0/0
29.6.2004 2:16

prasodlak obecny

Re:
Nedostatek cest, neschopnost a nezkušenost všech stupňů velení, minimální výcvik a absence nejzákladnějšího vybavení (sněžných fréz a pluhů, saní, lyží, sněžnic, dostatečně teplých oděvů, vhodných maskovacích uniforem) udělala ze sovětských vojáků statisty, kteří v mnoha případech pouze čekali na smrt. Cest bylo málo, byly úzké, špatně udržované, zaváté místy až desetimetrovými závějemi. U Petsama, kde teplota v noci klesala až na minus 50 stupňů Celsia, umrzly tisíce Rusů aniž by spatřily byť jen jediného Fina.
Finské přepadové oddíly se pohybovaly sněhovou pustinou a pobíjely menší jednotky a jednotlivce, kteří se oddělili od hlavního tělesa. V noci se ostřelovači plížili k táborům a zabíjeli hlídky i muže u ohňů. Minometčíci se zaměřovali na kouř či světlo z ohňů polních kuchyní a připravovali tak ruské vojáky o zásoby a teplou stravu. Tyto ztráty nebylo čím nahradit, neboť zásobovací cesty byly odříznuty a Finové evakuovali a zcela zničili všechny vesnice a usedlosti, ke kterým se Rusové přiblížili.
Jak na unavené vojáky působila kombinace teplot mezi – 25 až – 50°C a potravy sestávající z mražených sucharů a mraženého sušeného masa, si lze snadno představit. Rozmražení nepřipadalo v úvahu, neboť vzhledem k aktivitě finských ostřelovačů a minometčíků se rozdělání ohně rovnalo docela spolehlivému způsobu sebevraždy.
Neexistoval účinný způsob, jak by ruští vojáci mohli Finům jejich údery oplácet, protože bez lyží či sněžnic je do sněhových plání či lesů nemohli následovat. Cesta vpřed se znovu a znovu zadrhávala o stále nové a nové obranné posty, které Finové zásadně budovali na úzkých šíjích mezi jezery, nejlépe v hlubokých lesích. Na úzkém prostoru a v hustém lese se nemohla pořádně uplatnit ani děla, ani tanky a hladké zamrzlé hladiny bez nerovností byly smrtelnou pastí pro pěchotu. Tanky se zde sice rozvinout daly, ale ani ty to neměly lehké – čekaly t
0/0
29.6.2004 2:17

prasodlak obecny

Re:
Tanky se zde sice rozvinout daly, ale ani ty to neměly lehké – čekaly tu na ně protitankové díry (které často pod sněhem nebyly vidět). Navíc je pěchota zpravidla nedokázala následovat – a postupovat dál bez ní bylo šílenství.
Sovětští vojáci byli dál pobíjeni přepadovými finskými oddíly, mrzli a umírali hladem. Ruské letectvo je nedokázalo účinně zásobovat. Finští radisté, odposlouchávající radiovou komunikaci mezi jednotlivými obklíčenými enklávami a vrchním velením (pokud se vůbec toto uráčilo odpovědět), si chvílemi strhávali sluchátka z uší, neboť nedokázali naslouchat zoufalému volání o pomoc, které se v éteru ozývalo.
A zatímco co se severně dislokované jednotky zmítaly v agónii, jednotky na Karelské šíji krvácely při masových útocích proti Mannerheimově linii. Ty byly na ruské straně doprovázeny strašlivým chaosem a diletantismem nejhlubšího zrna. V podstatě by se dalo říci, že jednotlivé typy zbraní bojovaly každá sama za sebe, což značně snižovalo jejich efektivitu. Sovětské letectvo bombardovalo finská města a Mannerheimova linie pro ně představovala pouze až terciální cíl. Letecký průzkum byl věcí sporadickou a navíc špatně vycvičení sovětští piloti měli velké problémy s hledáním dobře ukrytých a maskovaných finských postů, z nichž mnoho se skrývalo hluboko v lese či zarostlých bažinách. Ostatně sovětské letectvo mělo spoustu vlastních problémů – během jediného měsíce ztratilo téměř 20% nasazených letadel a zoufale žádalo další a další posily. Naproti tomu finské letectvo neutrpělo vážnějších ztrát.
0/0
29.6.2004 2:19

prasodlak obecny

Re:
Finská armáda prokázala obrovskou vůli k odporu a její síla s pokračující válkou dokonce rostla, o což se přičinila jednak zahraniční pomoc (i když mnohdy vedená v intencích pro Finsko ne zrovna výhodných obchodů), jednak na Rudé armádě ukořistěné zbraně. V zahraničí se pak pomalu začaly formovat oddíly dobrovolníků. Nejvíce jich do konce války přišlo ze Švédska (8000 + jedna kompletně vybavená stíhací peruť), další z Dánska (800), Norska (800) a Maďarska (450).
SSSR byl vyloučen ze Společnosti národů (na základě definice agresora, kterou sám předložil), která vyzvala všechny své členy, aby Finsko v rámci svých možností, podpořili. Stalin se snažil celou válku odůvodnit mimo jiné i tím, že 1. prosince nechal ustanovit Dělnicko-rolnickou finskou vládu pod vedením jednoho z vůdců rudého povstání z roku 1918, Otty Kuusinena (původně byl osloven vedoucí představitel ilegální Komunistické strany Finska Tuominen, který se v té době nacházel v exilu ve Švédsku, ten však tuto roli odmítl). Kuusinen pochopitelně Stalinovi ve všem vyhověl. Stalin mu dal k disposici dokonce i „vlastní“ jednotky sebrané z obyvatel Východní (ruské) Karelie finské národnosti.
Tento tah měl možná nějaký pozitivní vliv na sovětské obyvatelstvo, ovšem v očích Finů byl jednoznačným důkazem, že jde o všechno. Celý národ se jako jediná bytost vzepjal k výkonu, který snad nemá v novodobé historii lidstva obdoby. Zatímco finské děti odjížděly do bezpečí do Švédska a ženy nastupovaly do továren a na nebojové armádní posty, jejich muži v továrnách a na frontě dělali všechno možné i nemožné, aby sovětský útok zastavili. Mnozí dělníci ve zbrojovkách si dobrovolně dávali až 18tihodinové směny. Frontové jednotky a oddíly domobrany bojovaly s bezpříkladnou houževnatostí. Pokud to velení považovalo za nutné, byly ochotny držet své posty do posledního muže.
Výkony finských vojáků
0/0
29.6.2004 2:20

prasodlak obecny

Re:
Výkony finských vojáků sahaly doslova a do písmene na hranici lidských možností – stručně by se dalo říci, že se přesouvali a bojovali, dokud nepadli – kulkou nebo vyčerpáním. Na rozdíl od „schematických“ Rusů se bili s obrovskou vynalézavostí a dokázali odlišit, kdy je lepší ustoupit, kdy uhnout na stranu a kdy je nutno držet pozice bez ohledu na ztráty. Neboť jestliže Rudou armádu vedli nezkušení či neschopní „řezníci“, pak v čele finské armády stála elita země.
Finové věděli, že jejich velitelé dělají, co mohou, a že oběti, které jsou po nich žádány, mají smysl. To byla útěcha, která ruským vojákům chyběla. O to víc si zaslouží ocenění houževnatost, se kterou rudoarmějci drželi o hladu a s minimem střeliva své beznadějné „posty smrti“ a poutali tak na sebe sice podstatně menší, ale přece jen ne úplně bezvýznamné síly protivníka.
Z vojenského hlediska by bylo možná pro SSSR nejlepší z Finska vypadnout. Toto řešení však bylo z hlediska politického neúnosné. Prestiž Rudé armády, dosavadním průběhem války „utopená v krvi a sněhu“, vyžadovala, aby bylo Finsko rozdrceno. Bylo třeba dát celému světu najevo, že dosa
Finové věděli, že jejich velitelé dělají, co mohou, a že oběti, které jsou po nich žádány, mají smysl. To byla útěcha, která ruským vojákům chyběla. O to víc si zaslouží ocenění houževnatost, se kterou rudoarmějci drželi o hladu a s minimem střeliva své beznadějné „posty smrti“ a poutali tak na sebe sice podstatně menší, ale přece jen ne úplně bezvýznamné síly protivníka.
Z vojenského hlediska by bylo možná pro SSSR nejlepší z Finska vypadnout. Toto řešení však bylo z hlediska politického neúnosné. Prestiž Rudé armády, dosavadním průběhem války „utopená v krvi a sněhu“, vyžadovala, aby bylo Finsko rozdrceno. Bylo třeba dát celému světu najevo, že dosavadní průběh války byl jen nedopatřením. Všichni museli vidět, že postavit se SSSR na odpor je
0/0
29.6.2004 2:23

AnalProbe

Re:
si upad, ne? :-)
0/0
29.6.2004 10:29

prasodlak obecny

Re:
a procpak?
0/0
30.6.2004 0:48

Kanadan

Re: Finsko
22 cervna 1941,Finsko spolu s Nemeckem napadlo SSSR.
0/0
29.6.2004 13:25





Najdete na iDNES.cz