souhlasim s tim, co bylo napsano v zaveru clanku - zalezi na situaci. rozhodne ale ne tyrani, ponizovani a podobne. taky nejsem zastance "fackovani" - to totiz taky obvykle neni o bolesti, jako spis o ponizeni... doma nas sice obcas serezali, ale obvykle zaslouzene a tradicnim zpusobem - v zadnem pripade ne tak, aby mohlo dojit k ublizeni. stacilo, kdyz si clovek chvili nemohl sednout na zadek... nyni to jako otec praktikuji stejne - ale posledni dobou se to lepsi. na fyzicky trest dojde obvykle mene, nez jednou za mesic... a je zvlastni, ze pokud si dite uvedomuje, ze dostava zaslouzene, tak potom malokdy nejak moc breci. jenom uvedu priklad pro ty, co nemaji deti, aby si nemysleli, ze jsem sadista - pokud petilete dite neposloucha matku, haze jidlo po zemi, vytahuje veci, ktere nesmi, rozstriha vam neco, i kdyz vi, ze nesmi... tak je dobre ho usmernit. uzitecny je take respekt, ktery dite ziska, pokud vi, ze nemluvite do vetru. a obcas jsou v zivote situace, kdy je potreba, aby dite poslechlo, aniz byste meli moznost ho k tomu donutit...

 

kazdopadne, docela bych veril, ze ve vetsine nasich rodin, je pouziti sily neprimerene, resp. dochazi k tyrani a ponizovani.

Většina Čechů jsou hrdinové, co si frustraci vylévají doma na dětech, než aby se příčině té frustrace postavili čelem. Kupodivu vzdělání a postavení v zaměstnání nerozhodují.

 

Snad se postupem času generace trochu převychovají a 21. století přijde i do českých rodin. Na druhou stranu mít tu nevychované spratky a'la USA taky není příjemná představa. Chce to zlatou střední cestu, kterou neznám, a proto ještě děti mít nechci.

...   jakkoli fyzicky trestat za známky jest absurdní   ...