Vec nazoru.

Na  jedne strane musi byt primerena reakce ucitela a taky reakce rodice. Pokud dite dela prasarny ve skole tak doma by mel byt za to patricne potrestan a ne chranen rodici. Velikou zasluhu maji prave rodice, ktery pro nedostatek casu se venovat detem ani nevi co jim to doma vyrasta a pak se velice divi kdyz ji nekdo takoveho rekne. Treba se venovat detem a vychovavat je - pocinaje doma a pak ve skole !!!! 

Facka

Fajn, takže když půjdu a dám svému bývalému facku až upadne, praští se do hlavy a zabije se, tak se vlastně nic nestalo, protože facka není trestný čin. To se mi líbí!

Re:

Tak tohle stoji za uvahu. Radku mas se na co tesit  

Názor

Vážení, uvědomte si, že škola má především učit a teprve ve druhé řadě vychovávat, protože primárně se má dítěti výchovy dostat v rodině. Škola pak už jen dolaďuje a poskytne to, na co třeba rodiče (na různém stupni vzdělání, inteligence a morální úrovně) nemají. Dítě od 6 do 12 roků ještě nemusí mít dobrý etický a rozumový základ, aby pochopilo, co je ve škole jeho povinností, co může a co nesmí dovolit. A v takovém případě je to jako u pejska, čumáček do hovínka (obrazně) místo pracného a neúčinného vysvětlování. Tedy přiměřený fyzický trest bezprostředně po přečinu, úměrný věku a zdravotnímu stavu dítěte. Později, kdy už je vyspělejší se jistě najdou jiné, nefyzické formy potrestání. To ovšem za předpokladu, že autorita učitele bude podepřena i postojem nadřízeného, případně nadřízených orgánů. A v tom je háček. Kromě toho na druhém stupni už s žáky cloumá puberta a bohužel i alkohol a jiné drogy, o všudypřítomném násilí ve společnosti a médiích ani nemluvě. Tady už většinou domluva nic nespraví. Takže kantor aby měl strach nejen z gaunera a hulváta žáka, ale i z jeho rodičů (často stejné kategorie) a nepřízně nadřízených složek. Přitom kantořina je pěkný nápor na psychiku i fyzické zdraví. Kdo to nezkusil, neuvěří. Není se tedy co divit, že někdy někdo trochu ujede a hned je oheň na střeše. Je pravda, že dítě má požívat patřičné ochrany ze zákona, ale jak platí obecně, nic se nemá přehánět. Já například jsem hned na první rodičovské schůzce kantorce sdělil, aby v případě potřeby nešetřila ruku. Jen se smutně pousmála a pravila, že to v žádném případě nesmí. Naštěstí to nebylo zapotřebí (a ani relevantní), ale souhlas jsem k tomu dal a vyjádřil tak učitelce aspoň morální podporu. Inu je to teď ve školách často jako na divokém západě, jenže tam se lidé měli možnost bránit.