Oficiální název státu na území ostrova Tchaj-wan zní Republika čínská (Republic of China, R.O.C.), což vyžaduje určité vysvětlení i krátký pohled do historie. Po skončení druhé světové války se Tchaj-wan vrátil po padesátileté japonské okupaci zpět pod čínskou správu. Nicméně je nutné přiznat, že zásluhou japonské vlády dosahovala životní úroveň na ostrově po skončení války několikanásobku úrovně na pevninské Číně. Nově jmenovaný guvernér ostrova Chen Yi však dokázal přivést ekonomiku v krátké době k úpadku, což vyvolalo lidovou rebelii, jenž byla krutě potlačena a bylo přitom zabito desetitisíce civilních obětí. Na památku těchto obětí lze dnes na celém ostrově nalézt památníky 2–28, označované podle data, 28. 2. 1947, kdy se tato událost stala. Mezitím na pevninské Číně ztrácel parlamentem zvolený prezident Čankajšek v boji s komunistickou armádou půdu pod nohama. Hlavními příčinami jeho neúspěchu byly špatná hospodářská politika spojená s korupcí vedoucí k vysoké inflaci (za půl roku vzrostly ceny 85 000×!), měnová reforma poškozující jeho zbývající přívržence a v neposlední řadě chybná vojenská strategie. Komunisté nejdříve získali podporu na venkově, následně se k nim připojili i dělníci a inteligence, a dne 1. října 1949 vyhlásili v Pekingu slavnostně Čínskou lidovou republiku (People's Republic of China, P.R.C.).

Čankajškovi tedy nezbylo nic jiného než se „dočasně“ uchýlit spolu s téměř celým parlamentem a více než 600 tisícovou armádou do bezpečí na ostrov Tchaj-wan. Na úvod dal – zřejmě pro zlepšení vztahu s místním obyvatelstvem – popravit bývalého guvernéra Chen Yi. Čankajšek (zemřel 1975) a jeho nástupci se i nadále považují za legitimní představitele celé Číny a komunistickou vládu včetně její Čínské lidové republiky neuznávají. Pohled komunistické Číny na tchajwanskou vládu je obdobný, ostrov Tchajwan je považován za nedílnou součást Čínské lidové republiky a její „samozvaná“ vláda „tzv.“ Čínské republiky za nezákonnou. Organizace spojených národů stejně jako mnohé další mezinárodní organizace uznávají jen Čínskou lidovou republiku. Tchajwanská vláda dnes nemá oficiální diplomatické vztahy se žádnou světovou velmocí, tj. ani s USA, jež jim nicméně garantují svoji vojenskou pomoc. Česká republika udržuje s Tchaj-wanem vztah stejně jako ostatní země pouze na úrovni hospodářské a kulturní spolupráce.

Přesto vztahy mezi oběma Čínami nejsou až tak napjaté, jak by se mohlo na první pohled zdát. Kolem ostrova Tchaj-wan sice občas propluje čínská válečná loď (rozuměj P.R.C.) a vláda P.R.C. permanentně protestuje proti oficiálnímu přijímání představitelů R.O.C. kdekoli na světě. Avšak prostým občanům z obou zemí nejsou kladeny žádné překážky pro cestování do „druhé“ čínské země. zdroj: http://www.vse.cz/zpravodaj/2003_1/04.htm" target="_blank" rel="nofollow">http://www.vse.cz/zpravodaj/2003_1/04.htm