Ještě asi není vyhráno, bohužel.
Už teď si umím představit, jak bude stát kličkovat. Samozřejmě, že co nejdéle, aby s ohledem na krátící se věk důchodců vyplatil na penzích co nejméně. A to je právě to oč tu běží. Krásně se totiž zobrazuje ubohost našich politiků, zákonodárců v tomto případě zejména. Jsou sice schopni vydávat plýtvavé zákony, ale aby člověk, který pracoval celý život, dostal alespoň tolik, aby mohl žít, tak to zajistit neumí. Pak musí takový důchodce podstoupit ve svém věku soudní kalvárii. Tomu, že takto rozhodl Ústavní soud jistě předcházela jednání nižších soudů. No strašné.
Je na místě, aby poslanci, nebo vláda, problém sami uchopili a jasně řekli, že v těchto případech lidí pracujících na Slovensku před rozdělením na dvě republiky, příslušníkům našeho státu, kterým s ohledem na věk náleží důchod ve nejméně stejné výši, jako je minimální mzda, nebo, pokud je slovenským státem přiznán důchod v částce vyšší než je česká minimální mzda, pak tuto částku důchodce obdrží v českých korunách bez kurzovního přepočtu, tedy jedna k jedné, a případné rozdíly nutné k dorovnání nese Česká republika.
Současný stav je celkem trapný, poněvadž když uvážíme o kolik lidí se asi jedná, tak náklad na dorovnání důchodů jako částka v Kč je naprosto směšný. A to i za sumu všech a celého roku. Náš stát, tedy politici, kteří jej představují a tvoří organizační systém v něm fungující tím, že vydávají zákony nevalné kvality, by se měl stydět, že vůbec připustil to, aby se člověk po odchodu do důchodu musel takto dobírat svých práv.
