Havlův "život v pravdě" se nám vskutku vyvedl!
Havlův "život v pravdě" se nám vskutku vyvedl!
Bude tomu pomalu již půldruhého desetiletí,co jsme se dali zlákat na cestu pěkně znějících Havlových plků o "životě v pravdě", který měl být provázen spravedlností ke každému, všeobecnou spokojeností a bezmeznou láskou k bližnímu. Již dávno se z té někdejší davové naivity musí dělat nevolno všem občanům, kteří si to připomenou. Nejnověji pak kupříkladu při nynější tristní inventuře vlády sociálních demokratů, odmítnuvších po posledních volbách voličskými hlasy naznačovanou spolupráci s KSČM, při níž mohli naplňovat program, kvůli němuž obdrželi důvěru. Spojili se ale raději s chumlem politických analfabetů a teď se podivují tomu, že stojí nad hromadou těžko slepitelných střepů. Krach ovšem nehodlají přiznat, ani podvod na voličích, a tak si vymysleli "finanční reformu", s níž se hodlají doplazit do EU, ve které však mylně spatřují záchranu. Sebezáchovný pud je přitom nutí přehlížet i znovu vystupňované hrozby Sudetoněmců, jimž je sice konečně jasno v tom, že takzvané Benešovy dekrety nám nebudou překážet při vstupu, ale současně také dobře vědí, že nikdo v Bruselu doposud nedokázal říci, jakou pozici k jejich požadavkům zaujme potom.
Byl to shodou okolností taktéž Havel, který nás již během agrese proti Jugoslávcům utěšoval "humanitární" válkou. Před krátkem jsme ji tu měli (po Afghánistánu) nanovo - tentokrát v Iráku - a z nebývalého množství dokumentárních snímků bylo ještě zřetelněji vidět příšerné masakrování civilistů, které doteď zdaleka neskončilo. Němci a Francouzi vypověděli Američanům otevřeně účast, neboť záměr vést válku neprošel Radou bezpečnosti OSN. Také díky tomu přišla Bushova vláda na fintu, jak se vojensky dostat dál na východ: údajně "za trest" opustí neposlušnou SRN a vybudují základny v bývalém socialistickém bloku, samozřejmě i v ČR! Protože většina obyvatel našeho často okupovaného státu z toho byla v šoku, nabídly USA a NATO pro začátek vládě země "života v pravdě" umístění mnohonárodního specializovaného praporu, což prý vlastně není totéž, co by připomínalo pobyt cizích vojsk. Podobné je to i v Iráku se severní zónou, kterou si svou chrabrostí prý vydobyli Poláci, ale nedokážou ji vojensky zvládnout: teď tam půjdou pod hlavičkou Severoatlantické aliance také naši vojáci, výhradně prý v rámci kolegiální "výpomoci Polsku", nikoliv jako účastníci přepadu.
Havlovská pravda musí být cosi jako žvýkací guma, které může dát kdykoli nejen libovolnou formu, ale i donekonečna ji natahovat. Nejspíš proto byl nyní její šiřitel tak vysoce oceněn: do bohaté sbírky lesklých plechů Havlovi vláda přidala i dva nejvyšší řády republiky a zastupitelé Prahy ihned přispěchali s čestným občanstvím města. Nezáleží asi vůbec na tom, že n.a rozdíl od Masaryka, který stát zbudoval, po Havlovi zbyla jen půlka. Nevadí dokonce ani, že už jde o ekonomickou ruinu, ke které přispěla mnohaletá megatunelárna. Ale proč se tím vlastně vzrušovat, když je momentálně i bývalý prezident vtahován do probíhajícího soudního procesu kolem restitučního mamonu, v němž figurují jeho švagrová a bratr? Nejdůležitější přece je, že lež s nenávistí u nás po převratu dostaly pořádně na frak! Dokonce i v nejčerstvějších novinových titulcích, hlásajících, že "benzin je nejlevnější od počátku roku a dále zlevňuje", přestože nelze přehlédnout enormní ceny na pumpách. Avšak to už je v tom našem "životě v pravdě" doopravdy zanedbatelná prkotina...
)
