Diskuze

Romům nenaléváme, potrestal soud omluvou

Soud v Ostravě dal částečně za pravdu ostravskému Romovi Ondřeji Holubovi. Žaloval provozovatele ostravské restaurace Vegas a jeho číšníka za to, že jeho, manželku a přítele odmítli v únoru 1999 obsloužit kvůli rase. Holub žádal v žalobě na ochranu osobnosti od obou celkem padesát tisíc korun a omluvu. Vysoudil jen omluvu v regionálním tisku.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

josef

24. 1. 2003 9:04
parazitická ideologie barevných
Asociální chování "barevných" způsobuje jejich "ideologie resentimentu"
 
 
Čímpak to je, že černoši v americkém městě Indianopolis měli navzdory intenzivnímu rasismu většinové americké společnosti až do šedesátých let dvacátého století velmi aktivní a ekonomicky úspěšnou občanskou společnost. Ta se v posledních desetiletích absolutně rozložila a mezi černošským obyvatelstvem města vládnou nezaměstnanost, drogy a kriminalita.
 
 
John H. McWhorter argumentuje v článku, jehož hlavní myšlenky shrnujeme, že se černošská společnost, navzdory tomu, že se její podmínky v posledních desetiletích v Americe zlepšily, propadla ideologii vzdorné lítostivosti a začala považovat většinovou americkou společnost vůči sobě za utlačitelskou, a tedy nelegitimní.
 
 
Paralela se vztahy mezi Romy a bělošskými "Čechy" jse zdá téměř absolutní. Ze začarovaného kruhu vzájemného nepřátelství a sebeobviňování obou komunit by bylo možno vykročit pouze, kdyby se obě komunity vůči svým jednotlivým členům dokázaly programově chovat přátelsky, přičemž by zároveň bylo podle vzájemné dohody přísně trestáno asociální a trestné chování obou stran. Jak toho ale docíli t , když se mnozí příslušníci romské komunity záměrně chovají tak, aby to bylo pro bělošskou komunitu naprosto nepřijatelné, a když propadají mnozí příslušníci bělošské komunity (jak to například demonstrují zdejší fóra, ale nejen ona) hysterickým rasistick ý m výlevům při každém užití slova "Rom" v pozitivním kontextu...     Mělo by se však uvažovat o cestách k nápravě nynější situace, tvrdošíjné potvrzování nynějšího stavu slepé uličky nikam nevede. (JČ)     Citujeme z kritiky amerického autora:     V městě Indianapolis se pravidelně koná SoulFest, výroční festival, jehož účelem je oslavovat černošskou kulturu a černošskou podnikavost. Jenže už léta dochází na tomto festivalu mezi mladými černochy k násilným potyčkám a mnozí z nich tam kradou. V roce 1993 na tomto festivalu došlo k tragédii: mladí černošští chuligáni zastřelili osmnáctiletého černošského chlapce. K usmrcení další osoby na tomto festivalu došlo v roce 1998.     Důsledkem je disfunkční kultura vnitřních čtvrtí amerických měst - kultura násilí, zneužívání drog a odmítání pracovat - která zakořenila za poslední desítky let v Indianapolis stejně jako v jiných amerických městech.     Autor odmítá konvenční levicové vysvětlení, že k vzniku násilné a parazitické kultury prý došlo v důsledku ztráty pracovních příležitostí, takže si mladá černošská generace "odvykla pracovat". Autor argumentuje, že ekonomické problémy, které postihly Indianapolis, byly jen podružné, a že v minulosti tam černošská komunita žila daleko spořádaněji než dnes, přestože ži v otní podmínky pro ni byly mnohem obtížnější:
0 0
možnosti

josef

24. 1. 2003 9:05
Re: parazitická ideologie barevných
Asociální chování "barevných" způsobuje jejich "ideologie resentimentu"
 
 
pokračování 1
 
Černoši se začali do Indiany stěhovat z amerického Jihu hned po ukončení americké občanské války, ale největší počet přišel v letech 1910 - 1920. Původně se černošští příchozí museli potýkat se zuřivým rasismem. Ve dvacátých letech dvacátého století byl v Indianě Ku Klux Klan největší a nejmocnější společenskou organizací, patřilo k němu čtyřicet procent bělošské mužské populace. Primátor v Indianapolis patřil ke Ku Klux Klanu a tato organizace ovládala úřad g u vernéra i tvorbu zákonů. Černošští příchozí čelili silné diskriminaci i v zaměstnání a jen málokdy se jim podařilo dělat něco jiného než čistě manuální práci. Občanské povýšení černocha do vyšší funkce v továrně vyvolávalo povstání mězi bělošskými dělníky .
 
 
Navzdory tomu tehdy černošští přistěhovalci neseděli v nečinnosti a nestali se parazitickou podtřídou. Pracovali, podařilo se jim většinou najít zaměstnání. Začátkem šedesátých let rozdíly v nezaměstnanosti černochů a bělochů pomalu začínaly mizet.
    Na vzdory silnému rasismu, černoši v Indianapolis si vytvořili vlastní, aktivní, dobře fungující svět. Kolem Indiana Avenue vznikla energická černošská podnikatelská čtvrť. Existovala i malá, ale rostoucí vrstva černošské buržoazie. V černošské komunitě kvet l a občanská společnost. Vzkvétaly pobočky National Association of Colored Women a National Negro Business League - aktivně fungovaly církve, všude byla slyšet jazzová hudba. Vycházely černošské noviny. Například list Recorder se soustřeďoval na místní záležitosti, dělal publicitu černošským podnikům a vyzýval čtenáře, aby nenakupovali v bělošských obchodech, které odmítají publikovat reklamu v černošských novinách. Stará černošská Indianapolis také toužila po vzdělání - do nově založené střední školy v roce 1927 pro 1000 studentů se jich přihlásilo 1300. Lidi chodili i do večerních škol.     Koncem šedesátých let dvacátého století se však už tento duch podnikavosti černošské společnosti rozložil. K prvním rasovým nepokojům došlo v Indianapolis v roce 1969. V roce 1973 byly černošské čtvrti v Indianapolis tak nebezpečné, že musely černošské děti vodit do školy a ze školy zvláštní eskorty. Vedoucími předsstaviteli černošské komunity se postupně stali narkomani a podvodníci.     V devadesátých letech dvacátého stole tí už byla situace katastrofální. Černoši, čítající pouhých 21 procent populace v tomto městě, páchali 56 procent všech násilných trestných činů, jejichž počet silně vzrůstal. Každý desátý černošský mladík ve věku od 14 do 24 let byl ve vězení, 43 procent černošských chlapců bylo v polepšovnách. V roce 1989 došlo v Indianapolis k 68 vraždám, v roce 1998 ke 180. Pachateli i obětmi byli většinou černoši. Indianapolis má nyní mezi černochy nejvyšší kojeneckou úmrtnost v Americe. Nezaměstnanost je třikrát větš í mezi černochy než mezi bělochy.     Za tento vývoj není možno vinit ani (mírný) pokles pracovních příležitostí, ani rasismus, míní autor. Je sice pravda, že i po roce 1960 existovala v Indianapolis diskriminace, avšak situace ve srovnání s dvacátými a třicátými léty, kdy stát řídil Ku Klux Klan a černoši byli zcela vyloučeni z veřejného života, byla nesrovnatelná.
0 0
možnosti

xray

23. 1. 2003 15:31
pocházím z malého městečka Sedlčan kde operují asi 4 holé lebky. věsměs to jsou povaleči bez úspěchu a budoucnosti. v běžném životě obyčejní a ustrašení lidé.( nepatří mezi takzvané hrda core - ty pravé vyznavače. pouze si na ně hrají ) ale pokud se sejdou, tyranizují obyvatele. - mlátí menší a slabší ( zlomené kosti, pořezání atd ) a to už několik let atd. minulý týden dokonce někoho pořezali. leží stále v nemocnici. ten kluk má asi 155cm a váží 50kg takže si dokážete představit jeho obranyschopnost. na místo přijela policie, nikoho však nezatkla. nikomu nic neřekla. nechala holé lebky odejít. jen předesílám že 1 z holých lebek ( jménem DAVID HOFMAN ) studuje čtvrtým rokem ( vlastně pátým-propad )POLICEJNÍ akademii a jeho tatínek je dozorcem ve věznici. tento člověk byl nevírazný, neměl kamarády. a proto se asi rozhodl že bude ten zlý kterého se všichni bojí. začal chodit do posilovny a to co nemá v hlavě si udělal ve formě svalů. a většina holých lebek jsou takoví omezenci často poznamenaní z děctví nenávistiví díky svému neúspěchu. všem jsou tihle lidé pro smích protože každý ví že mají v hlavě nasr.áno. ale kdo z vás chce zmlátit když se v noci vrací sám domů.? myslím že by se s tímto problémem mělo všeobecně něco dělat. nebo nám přeroste přes hlavu. a tito lidé by si ve státní zprávě neměli nikdy ani škrtnout. píšu rychle tak omluvte případné chyby.
0 0
možnosti

Vašík

18. 1. 2003 13:30
Jak to vlastně je?
Vůbec mi nezajímají Vaše rozepře kvůli pravopisu. Podstatné je pro mě jenom to, že Romové se nechtějí integrovat do společnosti, ale chtějí aby společnost uznala jejich odlišnou mentalitu a okolí se přizpůsobilo jim. Myslím si, že historicky, ani územně na to nemají právo. Jako důkaz uvádím jejich parazitismus v sociální sféře, v rámci migrace, v zájmu prosazovat zvýhodnění na úkor ostatních (i dalších menšin) v oblasti integračních snah do společnosti. Jsou to nehoráznosti a když budu uvažovat nezaujatě, tak si myslím, že na všechny musí být stejný metr. Nelze vytvářet umělé kategorie, blbý-chytrý, chudý-bohatý, většina-menšina, a když už, tak pro všechny rovným dílem. Ale mohou za to zejména naši mocipáni, kteří vytváří svým připosraženými rozhodntutími prostor pro údajnou rasovou diskriminaci. Až se mezi Romy najde jeden chytrý, který pochopí, že tyto pseudovýhody jsou vlastně kontraproduktivní, možná  vezmou kudly a vyrazí na hrad. Potom zjistí, že možná získají uznání a pochopení. Holubovi a jeho našeptávačům šlo v podstatě hlavně o prachy, protože kdyby neměli vypatlaný mozky a šlo jim skutečně o rasu, pochopili by, že kromě rezervací míst, lze například jako v Anglii vytvářet kluby, případně vymyslet jiné věci v rámci zákona. Je jasné, že pokud provozovatel bude chtít, na tyto situace se náležitě připraví předem. Čili jediný výsledek je ten, že opět přibudou pro Romy místa, kam se nedostanou. Přeji Romům, aby skutečně vytvořili jednotnou pragmatickou menšinu a do čela si postavili zástupce, kteří vytvoří potřebnou koncepci jejich integrace do společnosti. Musí však zabezpečit tzv. "zpětnou vazbu", umět vše prosadit nejenom směrem ven, ale i směrem dovnitř. 
0 0
možnosti

Ales

18. 1. 2003 13:49
Re: Jak to vlastně je?
Ono by stacilo kdyby se neptali co vy vetsina udelate pro nas mensinu, ale kdyby se sami sebe ptali co my mensina muzeme udetat pro vas vetsinu.
Kdyz porad budou chodit a rikat mi chceme vyhody ("positivni" rasova diskriminace, tvrzeni ze asocialni chovani je soucast jejich kultury) tak se bude situace akorat zhorsovat. Kdezto kdyz naopak sami nabidno my udelame to a to a nic za to nechem podari se jim ukazat v pozitivnim svetle. Predaci jako Scuka nebo Vesely by meli spis nabadat k dodrzovani zakona a vzdelanosti nez predvadet divadlo a mlatit do stolu, ze chteji vyhody. Kdysi jsem videl Veselyho v kotli a to co tam predvadel bylo skutecne jen divadlo hodne nejakeho komedianta.
0 0
možnosti

Jožin

17. 1. 2003 21:36
Hospodský už není pán ve svém podniku?
Majitel jakéhokoliv podniku snad má nárok vpustit si do svého majetku jen lidi zvané. U obchodů a hospod to znamená, že může vyprovodit osoby, které by mohly svým chováním nebo zjevem obtěžovat ostatní. U cikánů to platí taky a dvojnásob. Někdo tady psal, ať si hospodský dá na stůl cedulky Reservé a sundá je tehdy, když hosté nepůsobí dojmem, že by s nimi mohly být problémy. Hlavně v oblastech, kde problémy jsou.
Největší nebezpečí je rasová diskriminace naruby. Jseš bílý? Automaticky diskriminuješ!!
0 0
možnosti

Petr

17. 1. 2003 19:38
pravopis
Vy se vsichni navazite do "Cloveka", ze neumi gramatiku, ale uvedomte si, vy pitomci, ze on umi jeste romsky. Mozna umi dobre romsky a spatne cesky, ale vetsina z vas umi jenom cesky a jeste blbe. To jenom tak na okraj, at se moc nenafukujete.
0 0
možnosti

Ales

17. 1. 2003 19:48
Re: pravopis
1. Pokud vim tak tech vitek na jeho pravopis tu zas tak nebylo.
2. Kde beres tu jistotu ze umime jen cesky. Ja umim jeste dalsi dva jazyky.
0 0
možnosti

Kremilek

17. 1. 2003 19:18
Cikan co si nepochopitelne rika CLOVEK se pry boji o krk
To je jedine dobre.
0 0
možnosti

Urválek.

17. 1. 2003 18:35
Cikáne - jak dokážeš, že jsi Cikán?
A jak cikáne dokážeš, že jsem gááááááádžo?
0 0
možnosti

Tanatos

17. 1. 2003 18:31
příspěvek obsahoval nepřípustné výrazy
(Příspěvek zrušen)
0 0
možnosti

milosrdny lekar

17. 1. 2003 18:37
Re: Jak si dovoluje nejakej tanatos blejt zrovna zde ?
tanatos-ty chudaku nestastnej-budu milosrdny i ktobe-eutanasie te zbavi utrpeni tveho-a familie tva nabere chut do zivota--a je to zadarmo !
0 0
možnosti

Ales

17. 1. 2003 17:36
cikanofilni president
Ja uz pomalu neznam cloveka ktereho by neprepadli cikani. Moji kamaradku fyzicky napad cikan, meho kamarada chteli dva cikani s nozikama okrazt (jenomze jim to smejdum jaksi neproslo), dlasiho meho kamarada okrad s pohruzkou kudly pod kabatem, dceri znameho cikani ukradli mobil, ..... a takhle bych mohl pkracovat az do aleluja.
Ten hospodsky dobre udelal ze je vyrazil, akorat to spatne zaonacil. Nejlepsi je  na stoly rozhodit cedulky "rezervovano" a kdyz nekdo prijde tak se ho zeptat co chce. No a kdyz je to normalni clovek tak ho dovezt ke stolu a cedulku stopit, kdyz je to ukrajos nebo cigos tak nashledanou je nam lito vse je obsazeno.
Pockejte az bude presidentem Klaus, to vas cigose pejdou roupy. To vam nebude prochazet to vase asocialni chovani. Zajimave je, ze kdyz cikan okrade cikana, nebo dokonce zabije tak je to zavrzeni vec a je vyobcovan z komunity, ale kdyz cikan neco provede bilymu a nebo ho rovnou zabije tak je mezi svyma king. To podle vas neni rasizmus. Co rikas cikane CLOVECE?
Ty nam tady pises jak se bojite o svuj krk. Dobre vam tak, smejdi, ja se taky bojim na ulici a hlavne kvuli vam. Pokazdy kdyz jdu ven tak tam jdu s vedomim ze mne treba obstoupi banda smradochu se zakourenyma ksichtama a tou vasi dementni reci jak neumite dotet ani cesky ani slovensky ani tu vasi hatlamatilku a strkaje mi nuz pod krk mi oznamite ze jsem bila svine a mam vam vsechno dat jinak ze mne podriznete.
Jo a jeste neco, vsimli jste si vsichni, ze kdyz ukazuji zaber z vezeni at uz je to u nas, v USA, Francii nebo GB tak to tam vypada jako kdyz tam nekod zhas? Cimpak to asi bude. Paix se skutecne mylil, ne 90% cikanu ma problemy se zakonem, ale 99%.
0 0
možnosti

CLOVEK

17. 1. 2003 17:39
Re: cikanofilni president
Nema smysl se s tebou bavit.
0 0
možnosti

CLOVEK

17. 1. 2003 17:21
proc ta nevrazivost
Mislim ze sem normalni clovek. Pracuju nejsem zlodej nikoho nezabijim. a presto mam na uradech problemy. praci jsem si hledal jeden a pul roku. a musim tu cist o tom ze sem spatny. Zivym rodinu se sesti detma. Co mam delat ? Neni zadna obrana a tady posloucham je urazky.
0 0
možnosti

Bošilec

17. 1. 2003 17:26
Re: proc ta nevrazivost
Chtel jsem se te zeptat dost jsem se romskou problematikou zabyval a prijde mi ze je to tak trochu neresitelny problem.A to jak z vasi tak i znasi gadzovsko strany...myslim ze kazdej kdo se zajima o tuhle problematiku by si mel precist Rican S Romy zit budeme jde o to jak. ale co rikas na to ze opravdu velky procento Romu se chova prinejlepsim receno problematicky. Tim vic to pak odnasite vy co se snazite zit slusne. proc neni vetsio osveta mezi vami lepsi,proc se osveta kona vetsinou na urovni Gadzove,Romove??
0 0
možnosti