V době, kdy komunisté plnili své koncentrační tábory skutečnými odpůrci komunismu, byl Petr Pithart se svými rodiči - komunistickými diplomaty, kde jinde než na Západě. On tam v té době totiž studoval… Koncem 50. let, kdy lágry přetékaly, se rozhodl vystudovat komunistická práva aby se jimi mohl za nelidské komunistické diktatury jako státotvorný doktor práv dobře živit. To se mu taky podařilo. Pracoval 8 let jako odborný asistent na katedře komunistického „Státu a práva“ . Už jako student vstoupil na přelomu 50. a 60. let do komunistické strany, kde strávil celé mládí. Mezitím, po skončení Právnické fakulty UK, jako věhlasný znalec nepřátelského Západu, navíc se 100% prověřením, vyučoval na vojenské škole v Bruntále velite l ské kádry komunistické armády pro jejich tažení na Západ. Tuto epizodu byste však v jeho oficiálním životopise marně hledali. Ještě ve druhé polovině 60. let vyhazoval ze své kanceláře na fakultě studenty, kteří ho při vstupu nepozdravili „čest práci“. Dů v ěru, vloženou do něho komunistickou stranou, nikdy nezklamal. Po sovětské okupaci byl opět vyslán na studia na Západ, ale na výzvu komunistické strany se už po třech měsících disciplinovaně vrátil z tohoto nelidského světa „vykořisťování a bezpráví“ zpět d o své milované okupované vlasti pokračovat v budování socialismu. Situaci však ani tím nezachránil a lukrativní post na fakultě komunistického „Státu a práva“ musel ke své velké lítosti přepustit ještě kovanějším soudruhům. Nelze se proto divit, že po tak o vém nevděku natolik zatrpkl, až nakonec podepsal spolu s množstvím komunistickou stranou podobně nedoceněných soudruhů Chartu77. Ke své nejslavnější knize „Osmašedesátý“, považovanou za klasiku tzv. "omluvenkové literatury", se až do 90. roku nikdy nepřih l ásil. Věděl, že tím by se rodné KSČ nezavděčil a sobě nepomohl. Po listopadu pak přesně naopak. Vždy dobře věděl, co je a co není pro něho výhodné. Sám říká, že jako chartista strávil 48 a 96 hodin na policejní cele předběžného zadržení. Při jeho nesporný c h „kádrových kvalitách“ není divu, že tohle byl celý jeho „trest“, kterým si KSČ nechala zaplatit. Udělejme si úměru: 8 let v KSČ - 144 hodin v „protikomunistickém odboji“… Pan Cibulka 43 800 hodin. Po 17. listopadu 1989 pak byl tento „odpůrce komunismu“ v ybrán za předsedu české vlády. Vybrali dobře! JUDr. Petr Pithart zajistil naprostou beztrestnost všem komunistickým zločincům 40., 50., 60., 70. a 80. let. Na takového prezidenta bychom mohli být hrdí!   

že státnické vystupování mu není cizí, že dokáže naplnit svou důstojností funkci, která po dlouhá léta nazpět tuto důstojnost postrádala.

Jsem pro Václava Klause za prezidenta nás Čechů, protože svým sebevědomým vystupováním nám ukazuje příklad, jak se máme ke světu chovat. Ano, hrdě, s přímým pohledem, a sebevědomě. To je to co nám Čechům chybí a to je také to, co jsme postrádali u prezidenta odcházejícícho.

Ano, Havel uměl používat tvrdou rétoriku, ale jen na domácí scéně, pokud se objevil v zahraničí, tak předváděl jen poklonky charakterizující slabého a submisivního jedince. Mám obavu že VČEREJŠÍ kandidát P.Pithart není z jiného těsta a svojí submisí a sebelítostí se v nás snaží zažehnout plamének soucitu.

Buďme sebevědomí, buďme hrdí a a zbavmer se svých králů "Dobře"

Klausi - držím palce, aby si mohl být nám příkladem v sebevědomém vystupování. To nám dnes bohužel chybí.

Spiteful Evilman