souhlasím s tím, že nesouvisí hmotné zabezpečení rodiny s úrovní péče o dítě - ba dokonce si myslím, že je obecně horší, pokud je rodina spíše chudá než spíše bohatá - ale neustále mě zaráží jak si někteří rodiče (a teď mám na mysli spoustu příkladů ve svém bezprostředním okolí) myslí, že výchova a chování k dětem obecně je něco, o čem není třeba přemýšlet, co se není třeba učit a do čeho nikomu jinému (ani těm dětem)nic není - prostě považují své děti do slova a do písmene za nesvéprávné bytosti bez duše - jinak si totiž jejich neskutečně hrubé chování (i na veřejnosti) vůči nim nedovedu vysvětlit - z tohoto pohledu je okolo nás samé týrané dítě a mně je jich strašně líto

Re:

Osamocené dívky bohatých rodičů ...

.. nabízím Vám svou otevřenou, milující náruč, pokud jste už dovršily plnoletosti.

Bohuzel jsou lide, kteri by se nemeli nikdy stat rodici.

Jde o povahu cloveka. Nekteri lide jsou citove otupeli, jini vysoce sobecti. Workoholici jsou dobrym prikladem ultrasobcu, kteri pro svuj zajem jdou i pres mrtvoly, pritom to vrselijak omlouvaji ze to delaji pro rodinu atd. Lide mohu intenzivne pracovat, ale normalni rodina to kompenzuje druhym partnerem ktery se o deti stara. A obcas si rodina udela nejakou spolecnou "akci" vylet, kino atd.Tento problem plati i pro stredni a chude rodiny. A plati to obecne treba pro kriminalitu, kdyz deti vyrustaji v kriminalnim prostredi. Obecne bohuzel plati, ze kdyz rodice jsou spatni, deti na to doplati. A casto se tahne dal po generace, kdy deti dospeji a nemaji priklad jak vychovavat svoje deti.

pro zanedbané děti

české, se zárukou, daňovým dokladem, doprava po celé ČR zdarma.

Přiměřenost

Vidím tady příspěvky těch bohatých či bohatších, tedy těch, kteří svůj workoholismus obhajují a těch chudších, kteří mají trochu jiný názor. Samozřejmě, že sociální postavení moduluje postoj člověka v různých situacích a diskuse na sociální téma bude vždy střetem těchto dvou přístupů. Ale podle mně je ve všem konání třeba zachovat proporce, to znamená míru toho či onoho. Je jistě možné i potřebné vydělávat (poctivě a v souladu s etickými normami) co nejvíc a zabezpečit tak rodinu, ale nemělo by to být na úkor dobrých vztahů s partnerem a dětmi. Jakmile to tvrdě sklouzne na jednu či druhou stranu, téměř vždy to má za následek problémy, někdy i havárii. Takže doporučoval bych uplatnit zlaté pravidlo, že "všeho má být s mírou", jak pracovní aktivity, tak někdy i přehnané (opičí) péče o potomky.

Re: Přiměřenost

Naprostý souhlas!

to nebude tak hrozný

Myslím, že "zanedbávané" děti jsou ve všech vrstvách společnosti a domnívám se, že větší části těchto "dětí bohatých rodičů" daný stav celkem vyhovuje. Ono totiž mít všechno pro ně má poměrně velkou cenu. Myslím, že procento zanedbávaných dětí bude ve všech vrstvách podobné. To malé procento bohatých dětí, co závidí spolužákovi, že mu máma uvaří večeři, se myslím bohatě vykompenzuje závistí těch "chudších", kteří touží mít vše to, co má to bohaté dítě.

Re: to nebude tak hrozný

... A teď které z těch dětí má bohatší citový a morální základ? Odpověz si sám, tvoje argumenty se mi zdají zcestné. Taky to filtruješ všechno jen přes peníze, co? Až budou na světě jen děti, které poznaly "studený odchov" kompenzovaný fůrou peněz a budou svoje postoje a hodnoty předávat svým dětem, to to s naší společností půjde pěkně do háje...

Možnost volby

Re: Možnost volby

No, konečně napsal někdo něco rozumnýho.

Zbytečná diskuse

S takovými žvásty ať jdou všichni k šípku.  Jednou si člověk otevře noviny a dočte se jak jsme v ČR líní a na rozdíl od "Západu" neumíme dělat. Podruhé se dočte ,že  lidé mají čím dál tím méně času na děti kvůli práci, nebo děti nemají vůbec, což je taky špatně.  Řešení je následující: až bude vše zadarmo, nebudou lidi pracovat.

Bohužel....

....je to tak. Každej chce dneska mít hlavně hodně peněz, všichni se ženou za kariérou. Otázka je, jestli je celá vina jen na rodičích. Mylsím, že podíla na tom mají i zaměstnavatelé. Jde hlavně o jakýsi trend ze zahraničí, typu "pro firmu všechno". Ty nutí dělat zaměstnance 12-15 hodin denně, no a podle toho to pak vypadá. Fakt ovšem je, že volba zaměstnavatele je čistě na každým z nás.

Re: Bohužel....

Problém je ale v tom, že když se na západě někdo rozhodne, že se bude víc věnovat svým dětem, a že tedy bude méně pracovat, stále je schopen za tu mzdu pronajmount popř. koupit adekvátní byt a celkem slušně si žít. Naproti tomu u nás, pokud byt a peníze na auto zrovna nezdědíme, si můžeme za takový plat a hodně volného času pronajmout akorát tak maringotku. Takže je docela možné, že ty děti, co mají v kapsách ty nejnovější mobily, by v případě, že rodiče budou dělat málo, nemuseli mít kde bydlet (obrazně řečeno). Pokud chce totiž někdo dělat kariéru, musí se jí věnovat naplno, a tudíž má (ve většině případů) méně času. Myslím si tedy, že rozhodnutí typu: "končím, teď se budu věnovat dětem", má za následek radikální snížení příjmu.

Je na nás,

aby se tyto "trendy" nestaly normou. Myslím si, že už uběhlo od revoluce dost času na to, abychom pochopili, že peníze a tzv. úspěch v práci jsou hodnoty pomíjivé.