Nechci být agresor

a pokud napadnu cizí zemi, ať je její režim jakýkoliv, stávám se jím. Nikdo mě nepřesvědčil, že je nutné vtrhnout do Iráku. Rozpoutat válku, je dost snadné, ale ty konce? Dosud nikdo nepoužil zbraně hromadného ničení, chceme snad, aby se to stalo, aby to udělal někdo zahnaný do úzkých, ze strachu, z nenávisti? Sebevražední atentátníci zabili o trochu menší "hromadu" lidí, než by se to mohlo podařit třeba "špinavou bombou" nebo něčím podobným. Chceme roztočit šílenou spirálu smrti? Chceme dorazit naši už dost poničenou planetu? Můžeme tomu snad uniknout, někam schovat svoje děti? Do NATO nás vzali, protože potřebovali mít naše území pod kontrolou, ev.jej využít pro svoje účely. Ale pokud vidím správně, celé NATO se do toho nežene (např.Německo), je to hlavně akce USA, speciálně prezidenta Bushe. Byly by USA stejné, kdyby vládl Gore? Já si myslím, že ne. Ale mám nějakou šanci něco změnit?

Re: Nechci být agresor

A člověk z ní pravděpodobně zmizí dřív, než si vůbec všimne, že tu nějaký byl.   Nemůžeme ani ohrozit život jako takový - i při globálním nukleárním konfliktu jistě přežijí jednobuněčné organizmy - skryté v hloubkách moří, hlubinách země i v arktických ledovcích. A život se vyvinu znovu, jenom to bude zase pár milionů let trvat. Ale pro naši planetu je to chvilička.   Takže jediné, co člověk může zničit svým počínáním je spousta živočišných druhů, které v současnosti tuto planetu obývají a samozřejmě on sám.   Daniel K. Brno

pochybnosti o moralnim poslani a boji za demokracii - chybejici podklady k rozhodnuti o podpore

Tak, k tomuhle jen dve (tri) poznamky. Ano, v jadru je to tak jak to popisujete pane Komarek, ale kdyz jste popsal situaci, bylo by dobre se zminit i o dusledcich. Paklize je to tak, ze se mame zamichat do valky v iraku, a zejmena z duvodu toho, ze jsme prijali zavazky v NATO, pak zacina vstup do NATO trochu zavanet oderem byznisu. My - nekteri, jeste porad nevychazime z udivu, ze nas - postkomunisticky povl - mezi sebe prijaly takove vyspele zeme a to teoreticky jako soberovne partnery. Divil jsem se tomu v etape nasi pripravy, v okamziku vstupu a jeste porad jsem trochu udiven. Ale dnes uz mi pomalu dochazi. My jsme neco dostali nasim prijetim. A bude se od nas neco pozadovat naoplatku. A jeste vic to zacina byt neprijemne, kdyz si predstavime situaci, ze atlanticke spolecenstvi melo plan valcit na blizkem vychode uz nekolik let pred nasim prijetim. Jinymi slovy, kauzalita se mirne otaci. Nase prijeti je spis dulsedkem jejich zajmu ovladnout blizky vychod. Mluvme chvili reci obchodniku...protoze mam dojem ze i nasi partneri mluvi touto reci. Ptam se. Budeme mit ale adekvatni uzitek z tohoto konfliktu (sic. podil z valecne koristi) paklize budeme spojencem viteze? A nebo je - "dividenda" urcena vice-mene spojenym statum, s tim, ze my pouze splacime jejich pohledavku vuci nam za nase prijeti do NATO? Resume: 1) V tomto bych chtel aby nasi politikove udelali analyzu (s vycislenim) a predlozili nam vysledek -> vyse nasi dividendy, resp. pouze umoreni nasi splatky za prijeti 2. Projednou aby se novinari a vubec sdelovaci prostredky zacali oprostovat tech vzletnych ideologickych zvastu o moralnim poslani a boji za demokracii (rozciluje to) a zacali se bavit v terminech MD-D. 3. Posledni poznamka (zdanlive odtrzena). Pokud si dobre pamatuji, zakladni princip NATO je "povazovat utok na jednoho clena za utok na vsechny". Co ma spolecne valka v iraku s timto principem? Zvazit toto, paklize zvazujeme nasi ucast a miru nasich zavazku v NATO. P.S. tato moje predstava je bohuzel utvrzovana treba takovymi skutecnostmi, ze zadny z nasich predstavitelu nedostal zadne relevantni dukazy, ze valka je nevyhnutna -> to potvrzuje vyse uvedenou logiku, ze jsme byli prijati jako rovnocennni partneri jen jako "medialni reklama", ale de facto se tim vytvorilo "dvourychlostni" NATO. Jelikoz spojene staty nemaji ani tu duveru aby nam postoupily k nahlednuti dukazy ktere maji k dispozici. Jak je videt Britanie tu vysadu poziva. Tim padem i mira nasi angazovanosti by mohla byt - az druhorychlostni.

Víra

  Ale nejsmutnější figurkou je pro mě stejně ministr obrany Tvrdík a jemu podobní. Bylo mi ho líto, už když se v televizi svěřoval, že rozhodnutí sestřelit civilní letadlo mířící k Praze při nácviku spolupráce s americkými piloty před summitem NATO bylo nejhorší chvílí v jeho životě. Asi moc zajímavý život chudák nemá. A teď se všichni třesou, až budou moci ukázat, jak skvělí jsou vojáci v Iráku. Strašně bych si přál, aby k tomu dostali plnou příležitost bez výhod, které jim v oblasti dá spojenectví s nejsilnější zemí na světě. Ono se totiž říká "válka", ale myslí se spíš "okupace" - nikdo doopravdy nepředpokládá, že tam, kam by naši vojáci vstoupili, byl ještě nějaký nepřítel naživu. Ale právě víra ve zdrcující technickou převahu nad nepřítelem většinou předchází velké tragédii - římské legie v Teutonském lese, Vietnam, Afghánistán. Ve všech těchto případech se odhodlání a důvtip ukázalo jako rozhodující. Možná ne v roce 2003 v Iráku, ale jednou se to stane. A jestli se naši vojáci budou i nadále tak nadšeně hnát kamkoli, kam jim velký bratr nakáže, jednou se jich vrátí třeba polovina - slepí mrzáci, naříkající lidské trosky budící se s pláčem ze spaní - tak totiž vypadá válka.   Dan K. Brno

Re: Víra

valka bude co nevidet.....