Myslím, že chybí popularizace vědy, a to jak pro děti ve škole, tak i pro dospělé "ne-vědce". Zatímco vědci je úplně jasné, proč svému oboru věnuje spoustu času, probděných nocí a vůbec celé své životní energie -- prostě proto, že poznávání něčeho nového je nádherné dorodružství, srovnatelné s třeba s výpravou na Měsíc nebo s objevením Ameriky -- kdežto ne-vědci to tak úplně  zřejmé není. Když jsem byl já ve školních letech, hrdiny knížek, které jsem četl, byli lidé, kteří znali nebo uměli něco, co většina ostatních ne (zálesáci, cestovatelé, vědci, kosmonauti,...) a spíš svými znalostmi než brutální silou dosáhli úspěchu. Prostě, "vědění je síla" jak má dosud ve svém logu universita, kde jsem vystudoval. Dnes mají děti, místo Old Shatterhanda nebo Kapitána Nema, akorát pokémony. Tak proč se divíme? Po roce 1989 ovlivnili veřejné mínění literáti a dramatici, a způsobili tak ve společnosti všeobecný odklon od přírodních věd. Zkázu dokončili různí držitelé čestnch doktorátů a profesur -- ekonomové, pro něž je věda zajímavá až od chvíle, kdy přináší finanční zisk. Jenže,  bohužel, to základní výzkum neumí, nemůžete ho naplánovat, nemůžete si předem určit, co chcete objevit (dokonce ani komunisté se o to nepokoušeli). Vlastně můžete, jen ty výsledky se asi nedostaví. Přitom česká a slovenská věda, hlavně v teoretických oborech (matematika, teoretická fyzika), které nepotřebují mnoho peněz, je jednou z mála oblastí, v níž jsme za světem nezaostali. Takže, měřeno náklady na pomyslnou "jednotku úspěchu", je věda tím nejefektivnějším aktivem co máme, a zcela určitě předstihne i národní sporty jako jsou hokej a fotbal. Jen se o tom jaksi málo ví...  RNDr. Martin Kovár, Ph.D., Brno

je prinejmensim skoda, fyziku a filosofii stavet do jakychsi protipolu, vzdyt jeden z nejvetsich fyziku vsech dob A. Einstein, predstavoval zivotni dukaz o tom, ze oba tyto obory spolu  hranici.....Nize uvedeni kolegove Pilk a Atvar maji proste svou pravdu v tom, ze vyuka leckterych predmetu v ceskym skolstvi je na mizerny urovni.Lidem z tech hodin zbydou v hlave jedine vzpominky na stres a buzeraci, nic se nenaucej.... Na mosteckym gymplu na mizerny urovni, aspon za me, byla bohuzel vyuka exaktnich ved, zvlaste pak fyzika. Je dal smutny, ze se podcenuje vyznam nemciny, protoze v nasem stredo-vychodoevropskym prostoru jsou a hlavne budou odbornici ve vsech odvetvich s nemcinou vitani....Kdyz se dal vsichni budou palicate, z jakechjsi xenofobnich duvodu, ucit jenom anglicky, muze se paradoxne brzy stat, ze pri eventualnich nove prichozich investicich do Ceska a okoli bude davana prednost Polakum, Estoncum, Litevcum a Madarum, proste narodum, ktery budou schopny  mluvit lip nemecky....Vim o cem mluvim, hovorim plynne jak anglicky tak nemecky, ovsem zivi me hlavne nemcina.   

V MFD je uvedený článek doplněn ještě článkem o tom, jak s projektem Heuréka lze výuku fyziky zpestřit. Článek popisuje metodiku pokusu s plynem ze zapalovače v kádince (možnost "přelévat" neviditelný plyn z jedné kádinky do druhé atp.

Pokus byl redaktorům ukázán zřejmě dobře, ale ti pak ale při popisu a komentáři svými neznalostmi velmi dobře ilustrují, že nejenže nedávali při předvádění pozor, ale nepamatují si základy fyziky (a fyzikální chemie) ani ze ZŠ, natož fyziky středoškolské.

1. Pokusem se prý žáci "pokoušejí zjistit, zda jsou plyny kapalné".

"V běžné třídě by se pouze dozvěděli formulku, že plyn kapalný je".

Ve skutečnosti ale nezjišťují existenci kapalného skupenství plynu (na to by stačil jeden pohled do transparentního zapalovače), ale jak z popisu pokusu vyplývá, tak jen to, že se plyny (tj. látky v plynném skupenství) jako kapaliny chovají!

2. "...do kádinky vstříkněte trochu plynu do zapalovače (propan-butan)."

Propan-butan je směs, plněná do "bomb" na vaření. Plyny se míchají kvůli zlepšení užitných vlastností (výhřevnost vs. bod varu - teplotě zkapalnění plynu). Do zapalovačů se plní jen butan (jak také potvrdili hasiči po nedávném výbuchu způsobeném feťáky v Praze-Řepích).

Aby se plyn udržel v kádince (a bylo možné jej "přelévat") je nutné, aby měl výrazně vyšší hustotu než vzduch. To butan splňuje, propan by ale vyprchal.

To, že se butan důsledně drží "při zemi" ukázal i zmiňovaný výbuch. Ten  vyboulil v podlahové výšce plášťové panely domu, přičemž paradoxně ani nevyrazil okna, v těchto panelech  vsazená (foto na idnes je).

Zřejmě by šlo na laboratorních vahách (dvoramenných) porovnat hmotnost balónků naplněných vzduchem a butanem).