Požár rozšířil k zásobníkům? Diť je to aspoň 2 km

Chápu Greenpeace, jsou hnání vidinou zisku, ale iDnes? Ti novináři manipulují veřejným míněním snad úplně bez zábran.

Greenpeace měřila? :-)

Jste směšní. Uznávám měření pouze od nezávislých certifikovaných firem. Moc by mě zajímala vaše metodika měření, jestli máte certifikát na provádění měření, kterými se oháníte. Kdo vás platí? Jakto, že si můžete dovolit tak nákladná měření?

Greenpeace - kdo je platí?

Předchozí příspěvky jsou sice "poutavé", ale nemají žádný vztah k tomu, co se v pátek v chemičce stalo. "Ohlasy" jsou pouze tlakem někoho, komu záleží na tom, aby Spolchemie uvolnila místo někomu jinému.

Greenpeace apeluje na Spolchemii: Zastavte chlorovou chemii!

Greenpeace se 3. července 1998 obrátilo na podnik Spolchemie, aby zastavil provoz chlorové chemie v Ústí nad Labem. Aktivisté Greenpeace u výpusti odpadních vod ze Spolchemie rozvinuli transparent s nápisem "ZASTAVTE CHLOROVOU CHEMII!" a místo, kde jedy tečou do řeky Bíliny, opatřili cedulemi s lebkou a zkříženými hnáty. Poté ve speciálních protichemických oblecích odebrali vzorky odpadních vod pro analýzu. "Chlorová chemie do centra města nepatří," řekl při akci ředitel Greenpeace Dr. Čestmír Hrdinka. "Obrátili jsme se dnes dopisem na generálního ředitele RNDr. Alexeje Vítka, aby Spolchemie urychleně vypracovala strategii konverze chlorové chemie na jiné typy výroby nebo její úplné zastavení." Greenpeace už vloni v dubnu upozornilo na řadu nebezpečí, která provázejí provoz chlorové chemie ve městě jako je Ústí nad Labem. Kromě technologické havárie s bezprostředním únikem chloru je to například i možnost pádu přelétajícího vojenského letadla do zásobníků chloru či možnost výbuchu v nebezpečné části provozu. "Únik většího množství chloru ze Spolchemie by v Ústí nad Labem znamenal opravdovou katastrofu. Občané nemají k dispozici masky a s evakuací se prakticky nepočítá," zdůraznil Hrdinka a dodal, že je třeba z města odstranit zdroj rizika, kterým je výroba jedovatého chlóru a výrobků na jeho bázi. Chlorová výrobě není nebezpečím jenom pro obyvatele Ústí nad Labem, ale ohrožuje také životní prostředí, zejména život v řece Labi. Jako odpadní produkt chlorových výrob ve Spolchemii vzniká například i toxický hexachlorbenzen, který se považuje za jeden z dvanácti nejnebezpečnějších perzistentních organických látek, o jejichž urychlené eliminaci dnes intenzivně jednají mezinárodní fóra. Program pro ochranu životního prostředí při OSN (UNEP) hodlá přijmout celosvětově platnou smlouvu o omezení těchto látek do roku 2000. "Nabrali jsme dnes vzorky odpadních vod, abychom srovnali, jak se vypouštění jedů ze Spolchemie od minulého roku změnilo," oznámila vedoucí toxické kampaně Greenpeace Dr. Zdeňka Bubeníková. "Máme totiž podezření, že Spolchemie dnes vypouští jedovatých chlororganických látek více než vloni v dubnu, kdy jsme tu vzorkovali v rámci naší plavby za čisté Labe s lodí Albatros." Analýza vzorků, které Greenpeace odebralo z výpusti Spochemie 27. května 1998 totiž prokázala, že látek označovaných jako AOX (adsorbovatelné organické halogeny), bylo ve vodě 6,5 miligramu na litr, což je více než desetkrát více, než Greenpeace naměřilo při vzorkování 9. dubna loňského roku. Rovněž vysoké hodnoty CHSKcr (chemická spotřeba kyslíku) až 605 mg/litr přesahují až třikrát hodnoty, které tu experti Greenpeace naměřili vloni. "AOX je suma chlororganických látek, jinými slovy těch největších jedů, které Spolchemie vypouští do řeky," vysvětlila Dr. Bubeníková. "Patří sem například chlorované halogeny a některá rozpouštědla jako trichlormetan nebo tetrachloretan." Greenpeace přitom nemůže říci, zda Spolchemie těmito hodnotami překračuje zákon. Okresní úřad v Ústí nad Labem doposud odmítal Greenpeace poskytnout tzv. Povolení k vypouštění odpadních vod. Právě to ale obsahuje konkrétní limity pro vypouštění jedovatých látek, které Okresní úřad Spolchemii stanoví. Tyto limity se stanovují individuálně pro každý podnik zvlášť. Václav Vašků, tiskový mluvčí Greenpeace ČR http://www.greenpeace.cz/release/98/980703.htm

Bude Ústí nad Labem i nadále městem dioxinů?

Česká pobočka mezinárodní ekologické organizace Greenpeace se 22. září 1999 obrátila na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), krajskou hygienickou stanici a magistrát v Ústí nad Labem, aby prošetřily, kdo v tomto městě uvolňuje do ovzduší vysoké dávky nebezpečných dioxinů. Podle informací, které má Greenpeace k dispozici, přakračovala množství těchto vysoce nebezpečných látek naměřená na hlavním náměstí v Ústí nad Labem doporučený limit více než stokrát. Greenpeace žádá úřady, aby podnikly okamžité kroky k ochraně zdraví ústeckých obyvatel. "Hodnoty imisí karcinogenních dioxinů naměřených v Ústí nad Labem činily 2203 femtogramů na metr krychlový (fg/m3), což je až 35krát více než bylo naměřeno v ostatních severočeských městech, kde se v roce 1997 podobná měření prováděla," uvedl Dr. Čestmír Hrdinka z Greenpeace a dodal, že tyto nebezpečné látky mohou způsobit vznik rakoviny, poruchy plodnosti a oslabení imunitního systému. Kromě Ústí nad Labem se měření dioxinů prováděla mj. například i v Liberci, Sokolově, Mostu a Litoměřicích (1). V České republice prozatím žádný zákonem stanovený limit pro imise dioxinů neexistuje. Hodnota doporučená v roce 1991 Státním zdravotním ústavem (SZÚ) činí 20 fg/I-TE/m3 průměrné denní koncentrace. Vzorek z Ústí nad Labem překračuje tuto doporučenou hodnotu více než 110krát (2). "Vysoká hodnota dioxinů naměřených v centru Ústí nad Labem naznačuje, že zdroj těchto supertoxických látek musí být přímo ve městě nebo v jeho těsné blízkosti," upozornil Hrdinka. "Pravděpodobným zdrojem dioxinů by mohla být spalovna nebezpečných odpadů v Trmicích nebo spalovna chlorovaných zbytků z výroby Epitetra v areálu ústecké Spolchemie, která je náměstí blíže." Dioxiny vznikají jako vedlejší produkt výroby, jíž se účastní chlor nebo ve spalovnách, kde jsou spalovány nebezpečné odpady či chlorované zbytky. "Měření dioxinů sice pocházejí z roku 1997, obáváme se však, že nepříznivá situace trvá dodnes," zdůraznil Hrdinka. "Proto jsme se obrátili na Českou inspekci životního prostředí, aby nám poskytla údaje o hodnotách dioxinů unikajících ze spalovny nebezpečných odpadů v Trmicích a ze spalovny v areálu ústecké Spolchemie. Vyzvali jsme inspekci, aby prověřila, zda dioxiny pocházejí ze zmíněných spaloven, nebo zda se v Ústí vyskytuje ještě jiný možný zdroj." Dioxiny patří k nejnebezpečnějším látkám na světě. Spolu s DDT, polychlorovanými bifenyly (PCB), hexachlorbenzenem (HCB) a dalšími trvale znečišťujícími látkami patří mezi tzv. POPs (perzistentní organické polutanty). Tyto pomalu působící jedy cestují na ohromné vzdálenosti a pomalu otravují lidi i životní prostředí na celé planetě. O eliminaci POPs se nyní jedná na úrovni OSN.

PETR PAVEL: Spolchemie vypouští zakázané DDT

DDT a ekologické hnutí Když se počátkem druhé světové války přišlo na to, že DDT zabíjí hmyz, začala být chemikálie oslavována jako dar z nebes. Švýcarský chemik Paul Muller dostal za tento objev dokonce Nobelovu cenu. Během války DDT skutečně pomáhalo zachraňovat lidské životy. Bylo používáno zejména v uprchlických a zajateckých táborech na hubení hmyzu, který přenáší malárii a skvrnitý tyfus. Po válce se DDT masivně prosadilo v zemědělství. Sovětští poradci se prý panicky obávali "amerického brouka" a nařídili českým zemědělcům nasadit chemickou zbraň. Na hektar pole se v té době stříkaly až dva kilogramy DDT. Pamětníci vzpomínají, že rostlinky byly od pesticidů celé bílé. V 60. letech však přišlo tvrdé vystřízlivění. V roce 1962 uveřejnila americká genetička Rachel Carsonová svou slavnou knihu Tiché jaro (Silent Spring). Popsala v ní podivná úmrtí a zdravotní problémy lidí i zvířat, které se objevily v oblastech masového nasazení pesticidů. Carsonová předpověděla rakovinotvorné účinky DDT o několik let dříve, než byl o tom přinesen vědecký důkaz. Kniha se záhy stala celonárodním bestselerem a pomohla na svět rodícímu se ekologickému hnutí. Současný viceprezident spojených států Al Gore dodnes vzpomíná, jak jim maminka doma předčítala Tiché jaro, když byl ještě docela malý. V roce 1972 bylo DDT v USA zcela zakázáno. Kde se DDT ve Spolchemii bere? DDT patří mezi pomalu působící jedy, které přetrvávají v životním prostředí dlouhou dobu. Tato látka může způsobit například vznik rakoviny, poškození jater a oslabení imunitního systému. DDT navíc působí jako typický nervový jed, blokuje v organismu životně důležité enzymy a vyvolává hormonální poruchy. Aktivisté Greenpeace odebrali vzorek odpadních vod tekoucích z ústecké Spolchemie dne 13. srpna 1999 a nechali jej na vlastní náklady analyzovat v akreditované laboratoři Ecochem. Ve vzorku byla zjištěna přítomnost DDT v množství 0,77 mikrogramů na litr. Kromě DDT byly v odpadní vodě nalezeny další extrémně nebezpečné látky jako například hexachlorbenzen (HCB), lindan, heptachlor a methoxychlor. http://www.greenpeace.cz/magazine/99zima/texty/ddt.htm

Spolchemie vypouští do Labe zakázané DDT

Ekologická organizace Greenpeace 24. září 1999 zveřejnila výsledky analýz odpadních vod z ústecké Spolchemie, podle nichž tento podnik vypouští do řeky Bíliny kromě jiných jedů také zakázané DDT. Aktivisté Greenpeace proto označili ústí řeky Bíliny do Labe bójkami a 5 metrů velkou "dopravní" stopkou s nápisem »Spolchemie, STOP DDT«. Poté předali vedení podniku výsledky analýz a spolu s nimi na talíři velkou rybu jako symbol říčního živočicha, v němž se DDT a další jedy hromadí. Vice na http://www.greenpeace.cz/release/99/990924.htm http://www.greenpeace.cz/release/99/990924.htm