Re: Proč je NATO nebezpečné

zda bude nová strategická koncepce USA okopírována a použita pro NATO. Tato nová strategie USA pro zahraniční a vojenskou politiku se nazývá ush-doktrína. Skládá se ze tří důležitých částí. První je, že USA chtějí bojovat preventivní války. To znamená, že pokud si USA myslí, že nějaký stát ohrožuje jejich hegemonii, potom proti němu bude vedena válka, nebo bude zničen. Druhým bodem je, že chtějí provádět "obranné intervence." Ovšem pojem "obranná intervence" je pojmem z románu George Orwella. Ten říkal, že oficiálním jazykem říkají přesný opak toho, co si myslí. "Obranná intervence" je nesmysl; intervence je vždy útočným aktem. Třetím bodem ush-doktríny je, že počítá s nasazením jaderných zbraní ve vojenském konfliktu. Za tímto účelem si USA pořídily nové miniaturní jaderné hlavice. Tyto tři body jsou nejdůležitějšími z nové ushovi doktríny a NATO bude nyní diskutovat, zda budou okopírovány pro jeho strategickou koncepci. Pravděpodobné je, že přijata bude špatná kopie této doktríny. Důležité je zmínit, že například v německé ústavě je napsáno, že armáda je výlučně obranným nástrojem. Tato doktrína však není obranou; je útočnou agresí. NATO a OSN Další podstatnou otázkou je, jak se NATO postaví ke Spojeným národům. Tato doktrína je proti duchu Spojených národů i proti Chartě OSN. To není pouze můj názor, stejné myšlenky se objevují v největších německých denících. Jeden z nich napsal, že region, ve kterém NATO operovalo, byl až dosud region Euro-atlantický. Dnes se změní na globální. Viceprezident Spojených států Dick Cheney se vyjádřil, že USA jsou připraveny válčit proti všem státům, ve kterých se podle nich nacházejí teroristé nebo které terorismus podporují. Tyto kritéria podle něj splňuje šedesát států; šedesát států světa se tedy může stát terčem vojenské politiky USA. Šedesát států je jistě velké číslo, zvláště uvážíme-li, že v OSN je sdruženo 191 států a na celém světě jich je okolo 200. Otázka zní: bude na tento problém NATO nahlížet stejně jako USA? Vojenské noviny v Německu píší, že NATO přijme politiku proti globálnímu Jihu. Ve stínu toho je důležité, jak proběhne diskuse o strategii NATO. Pokud NATO přijme špatnou kopii strategie USA, bude to znamenat, že všechny členské státy NATO budou muset, již podruhé, nakoupit velké množství nových zbraní. Generální tajemník NATO již oznámil, že považuje za důležité přijmou nový program pro nákup zbraní. V poslední době se také vynořila otázka, zda může být alternativou k NATO Evropská unie. V Německu se politici a vláda předhání ve výrocích, jak je EU mírumilovnou organizací. Ovšem i EU vytváří svou intervenční armádu o síle šedesáti tisíců vojáků. Operační rádius této armády má být čtyři tisíce kilometrů od ruselu. Všechny státy, které chtějí vstoupit do EU, musí garantovat, že do této armády poskytnou své vojáky. Složení této armády je rovněž zajímavé: 12 000 Francouzů, 12 500 Angličanů a 18 500 Němců. Je zjevné, že největšími počty zde jsou zastoupeny tři velké evropské státy NATO (tři jablka). Dá se říci, že v Evropské unii vzniká pod vedením Německa další intervenční armáda. EU se tak v příštích několika letech stane také vojenskou organizací. Válka proti ráku Vláda USA tvrdí, že chce vést válku proti ráku bez ohledu na to, co budou dělat zbrojní inspektoři OSN. Tuto pozici zastává i Velká ritánie. Francie a Rusko pro případnou válku proti ráku vyžadují mandát OSN. Nyní to vypadá tak, že bude přijata nová rezoluce OSN o velmi nejasném znění. USA a Velká ritánie pak budou moci říct: "OSN odsouhlasila vojenský útok," ovšem Francie, Čína a Rusko se jim budou oponovat: "Ne, ta rezoluce takto nezní." Německá vláda tvrdí, že je proti válce. Ovšem veškeré transporty válečného materiálu jsou vedeny přes Německo. Pro Německo a Česko je důležité, že v současnosti mají své vojáky umístěné v Kuvajtu. ěhem předvolebního boje v Německu ministr obrany několikrát řekl, že tito vojáci musí být staženi. Všichni však víme, že tento výrok platí jen do voleb... Dnes německý ministr Joschka Fischer prosazuje, aby němečtí vojáci zůstali v Kuvajtu dlouhodobě. Ovšem pokud je německá vláda skutečně proti válce, musí své vojáky stáhnout okamžitě. Němečtí vojáci musí v případě válečné situace bojovat po boku armády USA, jejíž vojáci se v Kuvajtu nacházejí také. K tomu jsou vázáni mezinárodními smlouvami; v případě, že válka vypukne, tak je již stáhnou nepůjde. To samé se pravděpodobně týká i Česka. Otázka vůle Velké ritánie a USA válčit proti ráku bude také na programu jednání summitu NATO v Praze. Domnívá se, že k válce dojde pravděpodobně bezprostředně po pražském zasedání, podobně jako v roce 1999, kdy k zahájení útoků na Jugoslávii došlo pár týdnů po summitu NATO v USA. Alternativa k válce Jako odpůrci válečné politiky budeme často konfrontováni s otázkou, jaká je naše alternativa. Jak se postavit například k Saddámu Hussainovi, který vlastní zbraně hromadného ničení a údajně by je byl schopen i použít. Četl jsem analýzu, sepsanou zbrojním inspektorem OSN, který tuto práci přestal vykonávat v roce 1998. Není to žádný extremista, je členem republikánské strany v USA. V té práci stojí, že v roce 1998 neviděl, že by měl rák jaderné, chemické nebo biologické zbraně. Situace v roce 1991 byla v mnohém jiná. Podle něj v roce 1998 rák neměl zbraně hromadného ničení; proto by zbrojní inspektoři OSN měli být vysláni do ráku aby zjistili, zda-li se dnešní situace nějak liší od té v roce 1998. V tomto bodě s ním souhlasím, protože pokud by zjistili, že rák má zbraně hromadného ničení, potom by se tím měla zabývat OSN, pokud by zjistili že ne, potom by embargo proti ráku muselo být zrušeno. Tvrdím totiž, že embargo uvalené na rák je druhem války proti lidem. V jeho důsledku již zemřelo mezi půl milionem a dvěma miliony lidí. Proto říkám: neohlížejme se na embargo a pomožme lidem. Západní státy nechtějí vědět, co se v ráku v současnosti děje. Pro ráčany to je nesmírně špatná situace; embargo se vztahuje dokonce i na zdravotnický materiál,