http://www1.webpark.cz/~jigalamir~85a3511f8a9c446bcc6bc37c5157f3fe/jigalamir/pokus7.html Aktualizovane stranky.

ILUMINATI V POZADI, FORUM 2000, ANEB NEDELEJME SI ILUZE O TOM, CO NAS CEKA!!!!!

DĚJINY NOVÉHO SVĚTOVÉHO POŘÁDKU David Allen Rivera Kdo kontroluje peníze, kontroluje svět... Napoleon řekl: "Pokud je vláda finančně závislá na bankéřích, jsou to oni, a nikoli hlavy států, kdo je pánem situace, protože ruka, která dává je výš než ruka, která bere. Finančníci postrádají vlastenectví a mravnost." Karel Marx v Komunistickém manifestu napsal: "Peníze hrají největší roli v určování směru historie." Rothschildové brzy zjistili, že když máte pod kontrolou peníze, v podstatě máte pod kontrolou i vše ostatní. Takže pokud někdo křížil jejich politické plány, začali se věnovat pevnějšímu uchopení světových finančních struktur. V polovině 18. století kolonie (britské državy na půdě dnešních Spojených států) prosperovaly, protože vydávaly vlastní peníze, nazývané "Colonial Scrip", které byly přísně regulované a nevyžadovaly platbu úroků. Když se o tom doslechli bankéři ve Velké Británii, přijal britský parlament zákon, který tuto měnu zakazoval a nutil kolonie používat zadlužené peníze, které vydávali. V rozporu s tím, co učí historie, nebyla americká revoluce podnícena odporem proti daním z čaje. Podle Benjamina Franklina k ní došlo proto, že "podmínky se zvrátily tak, že éra prosperity skončila." Řekl: "Kolonie klidně mohly mít nízkou daň na čaj a ostatní věci, kdyby nebylo chudoby, vyvolané nedobrým vlivem bankéřů na britský parlament. Jím vydaný zákon vyvolal nenávist kolonií vůči Velké Británii, což nakonec vedlo k revoluci a válce." V roce 1787 dala nová Ústava Kongresu pravomoc "razit mince a regulovat jejich hodnotu" (článek 1, odst. 8). Poté, co se Velká Británie pokusila zničit a dostat pod kontrolu měnu nové vlasti Američanů, uvědomil si Kongres nebezpečí nekrytých nebo papírových peněz uměle vytvořených zákonem. Roku 1775 totiž byly vydány papírové peníze na financování války a zákonodárci nezávislého státu přijali zákony, požadující aby občané tyto peníze přijali jako legální tendr. Protože byly vytvořeny "z ničeho", nebyly kryty drahým kovem, došlo k inflaci. Na konci války stál jeden stříbrný dolar pět set papírových dolarů. Zakladatelé proto do článku I, odstavce 10, Ústavy Spojených států napsali: "Žádný stát nevstoupí do žádné dohody, aliance nebo konfederace; nebude vydávat listiny zajímacího práva a represe; razit mince; vydávat emise směnek; dělat cokoli se zlatými a stříbrnými mincemi poskytovanými při splácení dluhů; neschválí jakýkoli zákon, který by to umožňoval, zákon ex post facto, nebo zákon poškozující plnění kontraktu, nebo udělovat jakéhokoli šlechtické tituly.Alexander Hamilton, Iluminát a agent evropských bankéřů, se do kolonií přistěhoval roku 1772 z britské kolonie Nevis na ostrově Leeward, který je součástí Britských Antil. Vzal si za manželku dceru generála Philipa Schuylera, hlavy jedné z nejvlivnějších newyorkských rodin. Roku 1789 byl jmenován sekretářem Státní pokladny. Hamilton a Robert Morris přesvědčili nový Kongres, aby tato moc nebyla uplatňována doslova, ale aby byla svěřena Severoamerické bance, založené roku 1781, která měla podobnou funkci jako Bank of England. Tehdy měla Amerika zahraniční dluh 12 000 dolarů (půjčila si peníze od Španělska, Francie, Holandska a soukromých německých bank) a domácí (vnitřní) dluh 42 000 dolarů. V roce 1790 naléhal centralizovanému bankovnictví nakloněný Hamilton na Kongres, aby výhradní pravomoc vydávat peníze udělil soukromě vlastněné společnosti , která by mohla vzít do svých rukou finanční situaci země. Jeho plán volal po tom, aby Kongres vytvořil systém centralizovaného bankovnictví se sídlem v Philadelphii a menšími pobočkami rozmístěnými v důležitých městech země. Byly by užívány k ukládání vládních peněz, výběru daní a vydávání bankovek k pokrytí potřeb financování růstu země. Tato Banka Spojených států měla mít základní kapitál 10 milionů dolarů, z nichž by 4/5 vlastnili soukromí investoři a 1/5 vláda USA. Byla by administrována prezidentem, pětadvacetičlennou radou ředitelů, dvaceti členy zvolenými akcionáři a pěti členy volenými vládou. Centrální bankovnictví inicioval mezinárodní bankéř William Paterson v roce 1691. Získal zakládací listinu pro Bank of England, která podrobila kontrole britské peníze v soukromně vlastněné společnosti, která měla právo vydávat poukázky splatné na požádání proti záruce bankovních půjček Britské koruně. Jednou z prvních transakcí byla půjčka 1,2 milionu na 8% úrok Vilému Oranžskému, která měla pomoci zaplatit výdaje jeho války s francouzským králem Ludvíkem XIV. Paterson tehdy řekl: "Banka má užitek z úroků ze všech peněz, které vytváří z ničeho." Reginald McKenna, britský kancléř státní pokladny, o 230 let později: "Banky mají schopnost vytvářet a vytvářejí peníze... A ti, kdo mají pod kontrolou kredity národa, řídí politiku vlády a ve svých rukou drží osud lidu." Hamiltonovy elitářské názory a skutečný důvod, proč chtěl zavést centrální bankovnictví, vysvítá z výroku: "Všechny komunity se dělí na menšinu a většinu. Ti první jsou bohatí a urození, ti druzí jsou masou lidu. Lid je neukázněný a vrtkavý; zřídka kdy je schopen posoudit nebo zjistit pravdu." V roce 1791 Jefferson řekl: "Abychom ochránili naši nezávislost, nesmíme našim vládcům dovolit, aby nás uvrhli do neustálých dluhů. Kdybychom do takových dluhů zabředli, museli bychom platit daně z našeho jídla a pití, z našich nezbytností a našeho pohodlí, z naší práce i zábavy. Když budeme schopni zabránit vládě v plýtvání pracovní silou lidu pod záminkou, že je to pro jeho dobro, bude šťasten." Přestože se Thomas Jefferson a James Madison (pozdější 4. prezident USA, 1809-17) proti návrhu Hamiltonem požadovaného zákona postavili, George Washington ho 25. února 1791 podepsal a Alexander Hamilton se stal velmi bohatým mužem. On a Aaron Burr pomohli založit banku Manhattan Co. v New York City....Dokonceni na http://www.gewo.applet.cz/index(0).htm , Filozofie DĚJINY NOVÉHO SVĚTOVÉHO POŘÁDKU

Dado uz prestan nebo z toho Bushe rozboli hlava he he !

Re: Dado uz prestan nebo z toho Bushe rozboli hlava he he !

Možná, že máte pravdu. Ale dokáže někdo definovat pojem "VÁLKA PROTI TERORISMU"? Tak obecný pojem je nebezpečné v mezinárodní politice a v mezinárodním právu používat, jestliže se mezinárodním právem chceme řídit.Protože jeho výklad může být obecně zneužitelný. A to nejen panem Bushem!!!! To bychom si měli uvědomit, dokud není pozdě. Jde o velmi vážnou věc...

Každý rozumně uvažující člověk na světě se musí připojit k zármutku Australanů. To je bez jakékoliv diskuse. V souvislosti s výrokem Johna Howarda a jeho ujištěním USA, že se "Austrálie bude nadále podílet na válce proti terorismu", by konečně ale bylo na místě vydefinovat, proti komu je válka s terorismem vedena. Zatím se v podstatě účelově a zjednodušeně skloňuje ve všech pádech Al-Kajda. Cožpak je jedinou teroristickou organizací na světě? A co Ku Klux Klan v USA, Rudé armády v SRN, Rudé brigády a jejich odnože v Itálii, Přímá fakce ve Francii, ETA ve Španělsku, IRA v Severním Irsku, Tumaparos v Uruquayi... To snad neexistují mezinárodní vazby mezi těmito organizacemi? Nebo o nich CIA a SIS taktně mlčí, aby byl HLAVNÍ PROTIVNÍK pouze z muslimského světa? Ale je také fakt to, že do "jednoho pytle" války proti terorismu se dá v případě potřeby přihodit každý, kdo je nepohodlný nebo s jejími formami boje nesouhlasí. Potom je jasná definice "hlavního protivníka" tzv. nežádoucí. Čím širší pojem, tím větší možnosti použití...

Re:

"Každý rozumně uvažující člověk na světě se musí připojit k zármutku Australanů. " Trosku sem se tomu zasmala :)