To stroji sice ubírá elekřinu, posádka ale není nijak neohrožena ?!?

Ty clanky pise Ladin ?!?

Re: To stroji sice ubírá elekřinu, posádka ale není nijak neohrožena ?!?

Omlouvám se za redakci, ale došlo ke zkomoleni textu při redakčním krácení. Samozřejmě je to o hodně jinak: Situace byla následující. Po připojení raketoplánu ke stanici se z úsporných důvodů, aby se šetřilo elektrickou energií (a tím se zbytečně neomezovala možná délka letu raketoplánu), dochází k vypojení tzv. palubních systémů souboru B, tj. zařízení, která nejsou po dobu zakotvení raketoplánu u stanice nezbytně třeba. Např. ze 3 IMU, které má raketoplán k dispozici, se jedna úplně vypojuje, protože 2 stačí se vzájemně zálohovat v době, kdy je IMU zapotřebí, tedy při korekcích dráhy stanice, prováděných motory RCS raketoplánu. Jedna z IMU (č. 2) hlásila poruchu při přenosu údajů do palubních počítačů GPC (teď jsou v provozu jen 2 z 5, zase z úsporných důvodů). Proto řídicí středisko rozhodlo zapojit dosud vypojenou IMU a chybnou nebo lépe řečeno, potenciálně chybnou, vypojit a již do konce letu nezapínat. Tedy odběr proudu zůstal prakticky stejný. S tím Ládinem to moc nechápu. Máte na mysli, že dávám na síť "poplašné zprávy"?

Na dotazy Petra V.

Situace vzhledem k rozpočtovým problémům NASA je pro ISS dost chmurná, přinejmenším dojde ke zpomalení výstavby, ale co je horší, zatím to vypadá velmi bledě s možností pobytu 7 (nebo alespoň 6) osob na palubě dlouhodobě současně. To by znamenalo jednak snížení vědecké produktivity (dnes je průměrně věnováno dnenně jen 5 osobohodin denně vědeckému výázkum). Co se týče vědeckých a technických experimentů, tak to by bylo tady na dlouho, ale existují dvě adresy, ka kterých najdete kompletní přehled toho, co se dělá za experimenty a to: http://spaceresearch.nasa.gov/research_projects/ros/ros.html http://www.scipoc.msfc.nasa.gov/ K bodu 3 (let na Měsíc a Mars): Po technické stránce to možné je, ale vydím velký problém ve financování. Když se bude muset západní svět prát s bin Ladiny a jim podobnými, tak se peněz na tuto činnost dostávat nebude a termíny se budou vzdalovat. K bodu 4 (moje touhla letěšt na ISS): Samozřejmě že bych chtěl, ale je to pro mne zaležitost naprosto nereálná. Samozřejmě nenám 20 - 25 mil. dolarů, ale i kdybych je měl, tak po dvou infarktech je moje zdraví tak chatrné, že mi doktoři nedovolí ani létat letadlem. K bodu 5 (kosmický turismus): Je to zatím velmi drahé a míst není dostatek, ale perspektivy vidím podstatně jasněji, než let na Měsíc či Mars. Bude to ještě dlouho drahé a tedy přístupné omezenému okruhu lidí, ale (zejména pro Rusoy) to z znamená určitý příliv prostředků do pilotované kosmonautiky.

Dotazy na pana Vitka

Pane Vítek, chtěl bych se zeptat: 1.Jaké výzkumné dlouhodobé projekty po stránce technolgické probíhají na ISS? 2.Jak to vidíte s dokončením ISS vzhledem k hlasům v am. senátu a kongresu na škrty pro nasa? 3. Myslíte, že je reálné,aby se lidé vrátili na měsíc do roku 2010 a letěli na mars do 2020? 4. Chtěl by jste se podívat na ISS? 5. Jak to vidíte s kosmickým turismem, je to tahání peněz z lidí, či je to reálné? předem díky za odpovědi.

Proč se vystupuje přes STS - odpověď

V podstatě moduly Quest a Pirs jsou určeny především pro výstupy, které uskutečňuje posádka komplexu v době, když není připojen raketoplán. Důvodů proč se v době, kdy je připojen STS, vystupuje předs EAL je několik. Z nich ten všeobecně platný je ten, aby se skafandry, určené pro návštěvníky (tedy osádky raketoplánů), nemusely složitě přemisťovat na palubu stanice. Posádky raketoplánu (řesněji letoví specialisti) obvykle využívají první den letu na oběžné dráze, kdy piloti se starají o manévry vedoucí k setkání se stanicí, k přípravě a kontrole skafandrů a přípravě EAL k výstupu. Tohle by bylo nutno po přesunutí skafandrů na palubu ISS dělat znovu a znamenalo by to větší zdržení, než uzavření průlezů mezi STS a ISS, snížení tlaku na 700 hPa a pak zase po ukončení EVA zvýšení na 1014 hPa a opětné otevření průlezů do ISS. Druhým důvodem je okolnost, že montážní díly, specifické nářadí a přípravky pro konkrétní montážní práce při EVA návštěvníků jsou také na raketoplánu. Je to tedy všechno tam po ruce. Třetím důvodem je okolknost, že i když skafandry (díky vklacím prodlužovacím "obručím" v pase se dají uzpůsobit pro prakticky libovolnou velikost člověka, který do nich leze, jsou připraveny předem pro členy dlouhodobých expedic. Proto není příliš vhodné je využívat pro "návštěvníky". Kromě toho každý skafandr má určitou životnsot (zejééna pak jeho další vybavení v klimatizační jednoce) a to je lépe šetřit pro posádku stanice. Quest byl skutečně použit je jednou a to v době připjení STS. Tady šlo o to Quest prostě vyzkoušet. EVA byly udělány z modulu Pirs. Při prvním a třetím šlo o instalaci vybavení na samotný Pirs, při druhém o instalaci vědeckéch experimentů na moduly Pirs a Zarja (nebo Zvězda, teď si nejsem jist, ale můžete se mrknout do SPACE-40), poslední čtyvrtý k odstranění starého vypadlého těsnění ze stykovacího uzlu při připojování posledního Progresssu. Tady šlo o to, že ke všem v tomto případě obsluhovaným či montovaným věcem bylo blíže z Pirsu než z Questu a raketoplán u stanice nebyl. Snad toto vysvětlení stačí?

Re: Proč se vystupuje přes STS - odpověď

Dekuji, ted jsem o hodne moudrejsi, ale stejne nechapu, proc ho vypousteli, kdyz uz pul roku neni potreba.. A jeste neco, divate se na NASA TV? Ty zive prenosy z letu raketoplanu, o tom se mi nikdy ani nesnilo.

Proc se vystupuje pres STS?

Dobry den pane Vitek, chtel bych se zeptat, proc se i po montazi modulu Quest stale jeste pouziva k vystupu prechodova komora raketoplanu? Myslim, ze byl pouzit zatim jen jednou. A jak se chodi ven, kdyz tam neni STS, pres PIRS? Jestli ano, tak proc tam ten Quest vubec montovali? Vzdyt se musi uzavrit prulezy a snizit tlak na 1/3, a to je prece pri narocne prekladce dost velke zdrzeni prace. Dekuju, Vit Janik