Každý si to může zkusit.
Doporučuji všem, aby si podobnou situaci vyzkoušeli. Osobně jsem ji zažil jako nájemník a nyní i jako majitel činžovního domu.
Celý problém je v systému regulace nájemného, který majiteli neumožňuje dosažení ekonomického pronájmu. Tzn. návratnost investic, jako kdyby jste si částku za kterou kupujete dům uložili v bance/podílovém fondu atd. a očekávali míru výnosu v závislosti na úrocích. Další součástí výnosu musí být pokrytí investic na údržbu a obnovu. A to není jen zájem majitele mít opravený majetek, ale i služba nájemníkům, aby míra opotřebení součástí bytu ( koupelny, podlahy, společné prostory atd.) byla v souladu se slušnou úrovní bydlení.
Současně tímto chci říci, že problémem nejsou nájemníci (až na vyjímky), ale systém který přenáší povinnost dotovat nájem za nájemníky, kteří nejsou schopni platit volné nájemné na majitele nemovitostí. Regulované nájemné je fakticky plošnou sociální dávkou pro 30% domácností, které v takových bytech bydlí. Pokud se ztotožníme s názorem, že staří, sociálně slabí, nezaměstnaní i zaměstaní s nižším než potřebným příjmem mají být podporováni (a sociální dávky na bydlení již v systému podpor a dávek existují)pak taková podpora musí být adresná. Na základě konkrétních podmínek a situace jednotlivých lidí.
V bytech s regulovaným nájemným najdeme extrémy všech kategorií. Např. již zmiňovaný byt o výměře 130m2 pro 2 osoby, nebo naopak 4 členou rodinu v garsonce 40m2. Regulace nájemného omezuje použití bytového fondu v celém jeho spektru a tak volné nájmy jsou dnes proto o cca 25% dražší než by bylo přirozené ve fungujícím systému. Pokud by celý systém fungoval nikdo nepřinutí nájemníky, aby zůstávali v bytech kde nedostávají služby za které platí jejich "skutečnou" hodnotu. Při adresných dávkách by pak bylo těmto lidem umožněno najít si odpovídající byt a současně by došlo k omezení pro ty kdo dnešní systém využívají( a proč by to nedělali?) či zneužívají.
V médiích se často prezentují čísla o výši nájmů, která neodrážejí skutečný stav. Regulovaný nájem podléhající dnešní vyhlášce je vypočítáván na příkladu Prahy, kde může cena za m2 u bytu I.kategorie na lukrativním místě dosáhnot až 34,- Kč, pro další města v závislosti na počtu obyvatel se jedná maximálně o 19 Kč. Pokud se bavíme o bytech nižších kategorií u IV. je to již jen 7,50 Kč/m2. Investice do takovéhoto bytu k dosažení I.kategorie představuje cca 4500 Kč/m2. Při rozdílu 19 - 7,50 = 11,50 Kč je tak návratnost 32 let bez započítání inflance, úroků atd.
Při argumentaci o sociální únosnosti nájmů se bohužel nikdo neptá, proč stát soucítí s lidmi u soukromého majetku a ne u státního. Cena nájmů se v roce 2001 zvýšila o 4%, el.energie a plyn se však ve státních rukou oficiálně zdražuje na úroveň náklady pokrývající. Přitom náklady na el., plyn či vodu dnes částky čistého nájemného převyšují 2x - to sociálně únosné je?
Pro dokončení celého příběhu musím přiznat, že do koupě domu nás nikdo nenutil, ala jednalo se o svobodné rozhodnutí. Jsme prostě zvyklí starat se sami o sebe a myslet na více let dopředu. Dům je současně celkově rekonstruován a proto jsme jej museli zadlužit hypotékou na příštích 17 let. Abychom byli schopni takovou investici splácet museli jsme současně vybudovat nové bytové jednotky nástavbou, které nám zajišťují dosažení ekonomického výnosu. Nájemníkům s regulovaným nájemným jsem musel najít náhradní ubytování, jinak hrozili sabotáží celé rekonstrukce a rozdíl mezi jejich regulovaným nájemným a tržním, protože za regulované nic neseženete, doplácím částkou 3000 - 5000,- Kč měsíčně na jeden byt. Dotuji tak např. soukromého podnikatele s velmi dobrým finančním zázemím, který ke vší absurditě vlastní rekonstruovaný činžovní dům ve vzdálenosti 100m od mého, ve kterém pronajímá obchod a restauraci.
Máte stále ještě pocit, že regulované nájemné chrání pouze potřebné? Přispívali by jste na benzín někomu, komu půjčujete vlastní automobil za státem regulovaných 500,-Kč, bez možnosti výpovědi smlouvy?