Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Lidé chtějí vleky i větší ochrany přírody

Ze slov obyvatel obcí pod nejvyšší horou Jeseníků je dnes často znát nesouhlas či pobouření ze záměru ministra životního prostředí nepovolit výjimku na další provoz dvou největších vleků na Ovčárně. Lidé a turisté, oslovení ve všední den v Karlově, Malé Morávce a Karlově Studánce, mají často obavy, že omezení lyžování zamezí jejich dalšímu podnikání či ztíží život.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

OLDŘICH PŘIKRYL, ředitel Úřadu práce v Bruntále

Ještě ke sporu o vleky na Ovčárně
V uplynulých dnech se poměrně často objevovaly ve sdělovacích prostředcích informace ohledně sporu kolem lyžování na Ovčárně. Jedním z argumentů v diskusích se stal i odhad Úřadu práce v Bruntále ve vazbě na zaměstnanost v případě zastavení provozu vleků. Odhad do jisté míry zpochybnil i Petr Uhl v Právu dne 8. 11. ("Kdo zná Ovčárnu, nevěří odhadu bruntálského úřadu práce, že uzavřením dvou vleků by přišlo o práci asi 2000 lidí"). Dovolím si tvrdit, že i my, kteří v blízkosti Ovčárny žijeme, ji známe. Na rozdíl od občasných návštěvníků však neznáme jenom Ovčárnu, ale známe i bruntálský okres. A nikdy jsme netvrdili, že uvedený dopad bude na Ovčárně, vždy jsme uvažovali o dopadu do bruntálského okresu. Odhad byl stanoven na základě znalosti situace a určitých specifik okresu Bruntál (velká rozloha, malý počet obyvatel, hornatost, složitá dopravní dostupnost, zanedbanost infrastrukturou apod.). Je naprosto zřejmé, že dopady snížení počtu vleků nelze kvantifikovat. Mohou se však projevit ve výrazném snížení návštěvnosti okresu Bruntál s dopady do využívání ubytovacích kapacit, pohostinství, obchodů, zdravotnictví, ale i ostatních služeb (čistírny, doprava apod.). Je třeba si uvědomit, že dnes se mluví o zastavení dvou vleků oproti původním úvahám. Nemusím asi zdůrazňovat, že nikdo z nás, kdo žije v této části Jeseníků, nechce tyto hory ničit. Je však nutné, s ohledem na možnosti ekonomického rozvoje okresu, pro turisty vytvářet lepší podmínky, což určitě bude vyžadovat značné investice. Domnívám se, že drtivá většina lidí nebude nic namítat proti omezení lyžování v době, kdy pro sjezdové lyžování nejsou podmínky. Omezení počtu vleků na Ovčárně však bude velmi pravděpodobně působit proti rozvoji cestovního ruchu v této oblasti, alespoň v zimním období. A to bez ohledu na větší či menší přesnost odhadů nezaměstnanosti Úřadu práce v Bruntále. Je však nesporné, že omezení počtu pracovních příležitostí ekonomický rozvoj okresu nepřinese. Pokud někdo informace o zvýšení nezaměstnanosti zpochybňuje, je určitě mimo realitu, byť by to byl třeba ministr.
0/0
14.11.2001 17:52

Štetiar L. Ing, Ostrava

Malá informovanost občanů
Z článku je zřejmá malá informovanost občanů i v blízkém okolí Pradědu. Veřejné přednášky, osvětová činnost aj.tyto aktivity CHKOJ, SOJKA vůbec nedělají nebo velmi málo. Místní lidé nahoru nemají čas vyjet a stejně by mohli rezervaci shlédnout jen z cesty, která ji naštěstí na rozdíl od jiných rezervací důkladně zpřístupňuje. Obyčejný, neznalý návštěvník přesto vidí jen pár kytek a les, který je jinde taky a nevidí důvod k ochraně. Jsem stoupencem ochrany přírody, ale současně lyžař a každoročně jezdím nad Ovčárnu lyžovat. Musím proto hledat sám pro sebe kompromis, jak zachovat vleky i přírodu. Rušení samotné je nesmysl, protože vlek A je jeden z nejstarších. Kdo povolil výstavbu vleků nad parkovištěm, rozšíření parkoviště, chat, sjezdovky A(kdysi byla poloviční)? V současnosti se staví pod parkovištěm nová chata, a na rekonstrukci do podoby velkého hotelu čeká několik dalších dřevěných chatiček. Kde jsou bojovníci ze SOJKY, zaměřují se na vleky, které dávají všemu smysl. Chaty příjdou zřejmě na řadu později. Ochrana přírody by měla probíhat jinak. Zvonky už dávno mohly růst i na jiných skalách(pokud tomu tak je, není důvod nic rušit).Kolem Ovčárny je rozlehlé rumiště, kde se čeká až to příroda sama zatravní a zalesní, to samé naproti horské služby i u Kurzovní ch.. To nikomu nevadí, jak staje sníh je všude bordel, Kde jsou slavní ochránci. Můj názor je ten, že bez skrytých zájmů by proti vlekům a lyžování, nikdo nic neměl. Udělila by se výjimka a vše by bylo při starém. Tak se hledají různé důvody, z nichž někeré jsou pochybné. Jsem pro zachování vleků a konzervaci současného počtu chat, parkoviišť i vleků. Jsem pro přísný dohled CHKOJ i SOJKY a Hygieny nad provozem všech zařízení ve středisku spolu se sankcemi za nedodržení řádu.(Pokud toto by fungovalo, nemuselo by se nic rušit.)
0/0
9.11.2001 15:48

Marek Banaš

Má ochrana jesenické přírody smysl ?
Nevím proč,ale z příspěvku pana Dvořáčka nemám dobrý pocit.Navrhuje věci,ze kterých mi trochu (dost) běhá mráz po zádech.O vlivu či nevlivu lyžování či čehokoliv dalšího na jesenickou přírodu se na stránkách iDNES vedly dlouhé diskuse a myslím,že není potřeba cokoliv podstatného dodávat.Jeho názor však vůbec není o lyžování,ale dotýká se samé podstaty ochrany jesenické přírody a jejího smyslu.Tvrdit např.,že by se "měl navrhnout způsob jak ty vzácné keře " a spol. na Petrových kamenech "zrušit" snad nemůže myslet ani vážně (??),pokud je skutečně obdivovatelem jesenické přírody,jak o sobě tvrdí.Přímo na Petrových kamenech rostou dva druhy rostlin,které nerostou nikde jinde na světě,jen a právě na této skále.Pokud svůj názor skutečně myslí vážně,trošku by mi to připomínalo např.ničení fenomenálních skulptur Budhy v Afghanistanu,zařazených na seznam světového kulturního a přírodního dědictví Unesco.Stejně tak si vážím těchto soch,jako kupříkladu obrazu Madonny,šikmé věže v Pizze,...či jedinečných výtvorů přírody.Proč jsou zrovna Petrovy kameny "sousedy" Sixtinské kaple či slovenské vesnice Vlkolínec ? (Pozn:PK jsou chráněny jednou z nejvýznamnějších světových konvencí ochrany přírody-Bernskou konvencí,dva zdejší endemity jsou uvedeny také ve světové !! červené knize kriticky ohrožených druhů atd.).Během tisíců let po ústupu ledovce z jesenických končin byly Petrovy kameny jakýmsi "ekologickým ostrovem", přírodními podmínkami poněkud odděleném od okolní horské přírody.Následkem toho se zdejší květena vyvíjela k obrazu svému až vznikly ony dva druhy (říká se jim endemity).Na Petrových kamenech ovšem najdeme také další neméně zajímavé "ostrovní druhy".Ekologický fenomén vrcholové skály Petrových kamenů nemá v evropských hercynských tzv.středohorách, obdobu.Zdejší květena zde byla dříve mnohem bohatší.Důvody jejího ochuzení tušíme,je jich poměrně hodně,zčásti se jedná o přirozené cykly a procesy, ke kterým v přírodě dochází,zčásti o přímý i nepřímý vliv člověka. Pan Dvořáček také navrhuje zmenšení chráněného území a de facto jeho rozdělení na několik menších.Podobně vypadala dnešní rezervace Praděd před r.1991.Našli by jste zde tehdy mnoho malých rezervací,navzájem nepropojených,rozdělených.Ve vědecké disciplíně,které se říká "Conservation Biology" a která tvoří (nebo by měla tvořit)jeden ze základů moderní ochrany přírody je už dlouho známým faktem,že chránit přírodu v jednom větším (spojeném) území je účinnější a výhodnější,než v několika blízkých,malých ostrůvcích.Na rozparcelování rezervace určitě dychtivě čeká dřevotěžařská,silniční a další lobby,vždyť co může být lepšího,než přes hřeben Velkého Máje či středem Velké kotliny vést lanovku,silnici,či vystavět nový hotel na hřebeni ??? Věřím,že je více lidí,kteří v tomto s panem Dvořáčkem zásadně nesouhlasí.Co jít opačnou cestou ? Jižně od Jelení studánky (jižně od dnešní rezervace Praděd) vystupují (turistům dobře známé) hory s názvem Břidličná,Pecný,Ztracené kameny.Jejich divoká a velmi cenná severská,horská příroda nebyla hloupým omylem ochrany přírody do rezervace zahrnuta i když si to právem zaslouží.Napravíme tento omyl ? Ruku v ruce s touto snahou o ochranu přírody však nezbytně musí jít možnost,jak lidé,návštěvníci,mohou hlouběji a niterněji poznat co se zde vlastně chrání,jak a PROČ !! Vždyť přírodu chráníme přece (také) kvůli lidem,nebo se pletu ? V jesenických horách se na tuto stránku často zapomíná,nebo je jí věnována velmi malá pozornost ke škodě samotné ochrany přírody,která pak sklízí hořké plody. Mgr.Marek Banaš.
0/0
9.11.2001 11:35

Martin Konvička

Re: Má ochrana jesenické přírody smysl ?
Marku, máš samozřejmě pravdu. Tomu Dvořáčkovi osobně moc nevěřím, podle mě ho dezinterpretovali novináři, to oni umí, a chudák Dvořáček z toho teď má doma ostudu.... podstatné je, co píšeš o rozšíření NPR Praděd a o přiblížení přírody návštěvníkům. Jsem pro všemi deseti, škoda jen, že totálně necitlivý postup ministerstva a Sojky v kauze vleky tyto možnosti značně ohrozil; a tak mě napadá, nemohla být ona politika "slonů v porcelánu" dokonce úmyslná? Až se ale podaří vleky zachovat, může jít přibližování návštěvníkům ruku v ruce s rozšířením ochrany. Dovedu si třeba představit, jak ornitologové vodí exkurze ke hnízdům čápa černého, nebo jim alespoň demonstrují hnízdiště lindušek, jak v organizovaných skupinách lze (třeba za mírný "manipulační" poplatek) shlédnout i zvonek z Petráků... to vše by mohlo vztah místních k ochraně přírody značně zlepšit. Jenom už, prosím Tě, nějak umlčte Míčka - a postavte se k vlekům vstřícněji a realističteji.
0/0
9.11.2001 14:34

Marek Banaš

Re: Re: Má ochrana jesenické přírody smysl ?
Martine,já nemám žádnou moc nikoho umlčovat (a ani bych ji nechtěl mít),včetně Martina Míčka.Víš,že mám na problém sjezdovek poněkud jiný názor než on,nicméně on má na ten svůj také plné právo,stejně tak jako sdružení Sojka.Nemohu ovlivňovat ani názor tohoto sdružení,protože nejsem jeho členem. M.Banaš.
0/0
9.11.2001 16:25

smich

blbkove
jestli neco nemam rad,tak to jsou "cesti ochranari prirody" s vlasy po prdel .Jasne zavrete vsechny vleky oslici,budeme jezdit lyzovat do rakouska a pak jeste zavrete Temelin a budem od nich kupovat i elektriku
0/0
8.11.2001 19:04





Najdete na iDNES.cz