Vesnice, nebo zemědělský areál?

V článku Když bude hala, nebudou domky, uveřejněném v sobotním vydání Vysočiny, se objevily některé nepřesnosti, díky kterým vzniká dojem, že jedinou snahou obyvatel obce Příložany je škodit rozvoji podnikatelských aktivit místního zemědělce p. J. Krejcara. Skutečnost však není tak černobílá, jak mohla autorka článku zjistit, kdyby nečerpala informace pouze od dotyčného zemědělce a snažila se zjistit další okolnosti mezi obyvateli obce. Příložany mají kolem 240 obyvatel, z toho asi 150 voličů. Po projevech nesouhlasu obyvatel s výstavbou haly na pozemku v blízkosti jediné příjezdové komunikace k obci vyjádřil osadní výbor příslušném stavebnímu úřadu negativní stanovisko k záměru umístění stavby a doporučil p. Krejcarovi zvážit možnost umístit tuto stavbu na jiném pozemku v jeho vlastnictví, ve vzdálenosti cca. 150 m od původního místa i jeho obydlí. Při místním šetření p. Krejcar tuto alternativu odmítal a zpochybňoval, že je nesouhlas většinovým názorem místních obyvatel. Osadní výbor tedy požádal obyvatele o písemné vyjádření jejich názoru s následujícím výsledkem: ze 107 zůčastněných bylo 104 proti, 1 pro a 2 neutrální. O názor byli přitom požádáni všichni místní obyvatelé (kromě rodiny p. Krejcara, jejichž stanovisko je známé), nižší počet je dán tím, že se v řadě případů vyjadřovali pouze „hlavy rodiny“ a ne i všechny děti starší 18 let, z čehož je zřejmé, že proti je prakticky celá obec. Z čeho pramení tak výrazný odpor obyvatel? Kromě názoru, že umístěním stavby na uvažovaném pozemku takového vzhledu a objemových parametrů by se vytvořila naprosto nežádoucí dominanta obce, jsou to zřejmě i špatné zkušenosti se způsobem výstavby zemědělských objektů rodinou p. Krejcara. Ta již v minulých letech obšťastnila obec kontroverzní stavbou stáje pro dobytek v blízkosti obytných domů, na což nejvíce doplatila jedna mladá rodina, která v důsledku nedostatku jiných stavebních míst v obci zamýšlela přestavět na obytný dům nedalekou stodolu. Smířeni s tím, že v jejich sousedství stojí kravín, vynaložili nemalé prostředky na zpracování projektu a různých posudků, nakoupili materiál. Během přípravných prací však bylo na jejich pozemku (!) na žádost p. Krejcara vytyčeno ochranné hygienické pásmo stáje, což znamenalo konec nadějí na vlastní dům, protože při dodržení požadavků vyplývajících z hygienických norem by již tento dům nebyl k bydlení. Obávají se pak někteří obyvatelé bezdůvodně stavby, která je podle projektu pro stroje bez pohonu, ve které se už dnes zamýšlí parkování kombajnu i jiných strojů s pohonem? Jakých dalších aktivit se pak v této stavbě ještě dočkáme a s jakými dopady na pohodu bydlení? Stavba a provoz kravína v obci byl umožněn málo důrazným odporem okolních obyvatel, stejnou chybu už bychom podruhé dělat neměli. P. Krejcar argumentuje tím, že záměr stavby haly je obsažen ve zpracované urbanistické studii. Mám za to že pod pojmem „kolna“, ve studii skutečně obsaženém, si lze jen těžko představit stavbu haly dle dokumentace předložené k žádosti o územní rozhodnutí, která mimochodem nikterak neřeší způsob ozelenění stavby ani jiné způsoby sladění stavby s okolím, jak bylo v článku uvedeno – tyto dodatečné úpravy navrhla ve svém vyjádření k záměru stavby až autorka zmíněné studie spolu s konstatováním, že optimální využití pozemku ve smyslu studie je obytný dům s přístavbou objektu pro podnikání. Obyvatele Příložan navíc rozhořčuje fakt, že po místním projednání konceptu studie došlo bez jejich vědomí k účelové změně ve studii, při které se z poslední stavební parcely v obci s možností připojení na inženýrské sítě, i když v soukromém vlastnictví, stala plocha pro podnikatelské aktivity (zkrácením této formulace přitom dala autorka článku mým slovům poněkud jiný význam). Přitom je zřejmé, že pokud by v minulých letech nedošlo k pro obec nevýhodnému převodu tohoto pozemku z vlastnictví města na p. Krejcara, který na něm nemá v úmyslu stavět, výměnou za louku pro stavbu čističky, mohlo na něm dnes stát několik nových domků bez nutnosti nákladných adaptací jiných objektů a nemuseli bychom se tímto problémem vůbec zabývat. Obyvatelé Příložan si jsou vědomi, že jejich obec není žádným skvostem vesnické architektury. Přesto se nechtějí smířit s tím, aby si návštěvníci obec zaměňovali s vjezdem do zemědělského areálu. Ing. Zdeněk Klug, předseda osadního výboru Příložany