CLANEK NEMA PRAVDU V MNOHA PRIPADECH

Euro neni menou, ale vnucenou umelou menou, tedy neni mozne souhlasit s nazorem, ze zmena vsech men clenskych statu prinese ekonomicky vzrust, protoze zeme mezi sebou uz stejne obchoduji v prepoctech na Euro, tedy jen nefunguje jako platidlo a Euro jen dosud neovlada domaci vnitrni trhy clenskych statu.Prirovnani k Americe je vice nez zcestne, protoze je to svrchovany stat sam o sobe, tedy republika a i trh je postaven na daleko vetsi svobode a daleko mensi byrokracii, nez v EU, proto taky americky model trzni ekonomiky ma ve svete takovy naskok pred ostatnimi.Svoboda podnikani bez zbytecnych byrokratickych zabran je jedinym moznym zpusobem, jak se clenske zeme EU muzou dostat do blizkosti USA v urovni ekonomie, investici a managementu vubec.Srovnani s ceskym a moravskym uzemim a jinou menou jen dokresluje autorovu snahu o dojem, ze s Eurem neni nic v neporadku.Co se tyce vymeny penez, tedy obchodovani ve svete je dnes a vzdy bylo prepocitavano na US $, takze i Euro musi v obchodech s Amerikou, a ostatnimi neclenskymi zememi EU, ustoupit dollaru, navic autorova zminka o Recku a stejnych kvalitach ekonomiky treba s UK (Anglie) me privedla k usmevu a to nejsem ekonom. Ale soucasna ekonomicka byrokraticka politika EU jen dokazuje, jak nestastnym resenim bylo zruseni svobodnych a volnych trznich podminek byvaleho EHS, tedy spolecenstvi, ktere svou vizi ekonomicke spoluprace bez barier byrokratismu melo daleko navrch nad soucasnym systemem EU, zbyrokratizovanym a prequotovanym z "centraly" z Brusselu, kterazto vymysli jednu nerozumnou protitrzni direktivu a quotu za druhou. Ekonomicka politika EU mozna prinasi uspech zaostalejsim ekonomiim jako ma treba Recko a nebo Spanelsko, ale rozhodne je neferova vuci ostatnim ekonomicky silnejsim clenskym statum, coz neodpovida jejich svrchovanym zajmum o sebeurceni a ekonomickou stabilitu zemi.Logicky, proc by mela anglicka libra doplacet na nizsi hodnotu treba spanelske pesety? Jak k tomu ta ekonomie Anglie prijde, ze ma "ze spolecneho" zivit ekonommiku mene vyspeleho statu?System rovnostarstvi, jako ho tak dusledne vyzaduje EU po svych clenskych zemich, ten je v USA absolutne nemyslitelny a kazdy stat ma jinou vladu, jinou ustavu a jine zakony, tedy i ekonomie je rozdilne uspesna. Tam, kde vladne system nizsich dani a volneho investmentu bez zbytecnych barier, tam se dari lidem lepe nez ve state, ktery ma spise socialni politiku na mysli, na ukor ovsem prisunu investic odjinud. Tedy zdrava konkurence mezi staty USA velmi dobre funguje, ale EU si z toho nebere jasne priklad. Evropa nemuze byt nikdy jako U.S.A., protoze zeme zalozena na principu svobodne volby, svobodneho rozhodovani a vule obyvatel bude vzdy v popredi pred zememi rizenymi z "centra" a autoritativni byrokratickou soldateskou bez jakychkoliv zabran a omezeni ze strany obcanu-volicu-danovych poplatniku. A to je opravdu na skodu celosvetove ekonomice. Bohuzel. Honza Malina, Federal Way, WA USA http://www.users.qwest.net/~honza

Re: CLANEK NEMA PRAVDU V MNOHA PRIPADECH

Smesujete dohromady dve veci, ktere spolu souvisi jen velmi vzdalene. Tou prvni je porovnavani miry solidarity (dotacni politika) mezi jednotlivymi castmi EU a USA. Ta rizena solidarita je v EU bezpochyby vetsi, je to vsak otazka hospodarske politiky, kde neexistuje jednoznacne spravne reseni. Ta solidarita ovsem nijak neodporuje myslence spolecne meny. Zeme EU vstoupily do Unie dobrovolne (rozhodne dobrovolneji nez napr. dobyte Nove Mexiko nebo koupena Aljaska vstoupily do USA) a dobrovolne vymenuji cast financnich prostredku v ramci rozpoctu EU (rozpocet EU nesmi prekrocit 1,47% HDP EU, coz je nepomerne mensi castka nez mira prerozdelovani v ramci jednotlivych zemi, navic se velka cast penez zase vraci do zemi, odkud penize prisly. A mimochodem napr. Velkou Britanii byste sermovat nemel, protoze ta je cistym prijemcem penez z EU) Take socialni politika, mira "rovnostarstvi" mezi lidmi, se spolecnou menou moc nesouvisi. Muzeme se dohadovat, jakou merou ovlivnuje socialni politika rust HDP. Proste zeme EU "vymenily" cast rustu HDP za mensi socialni rozdily mezi obyvateli (a ty jsou napr. v USA docela velke). Souhlasim s Vami, ze napr. mira byrokracie je v EU vetsi nez v USA. Ale to uz je zcela jina otazka nez spolecna mena (v EU zase nevysoudite miliony dolaru za to, ze vlastni blbosti date ususit psa do mikrovlnky). A ted konecne ke spolecne mene. Pisete, ze vadi, ze kazdy stat ma jinou vladu, jinou ustavu a jine zakony. Nevadi. Vlady nasly spolecnou rec v otazkach menove politiky a zeme, ktere nechtely do menove unie vstoupit, do ni nevstoupily. Ustava nema se spolecnou menou naprosto nic spolecneho. A zakony? Ty se prece v USA take lisi stat od statu. Ty podstatne hospodarske zakony jsou ale v EU prakticky sjednoceny. (Zde bych jediny problem videl v jeste nesjednocene danove soustave.) A hospodarske bariery mezi jednotlivymi zememi take prakticky neexistuji. Hranice jiz zustavaji "jen" politicky. A mimochodem, jsou po svete zeme, ktere prijaly za vlastni menu USD, a vubec jim nevadi, ze maji odlisne zakony. Pisete o zdrave konkurenci mezi staty USA - ale vzdyt to je presne to, co se EU snazi zavest. Spolecna mena ma zdravou konkurenci podporit, odbourat prave ty bariery, o kterych mluvite. Souhlasim s Vami, ze svobodne podnikani atd. je pro hospodarsky rozvoj dulezite (i kdyz se muzeme ptat, jak tezba ropy na Aljasce v ramci svobodneho podnikani pomuze rozkvetu - mozna si USA zase pripoctou nejakych 0,1% HDP, ale ekologicky si znici jedinecnou prirodu). Ale to je na uplne jinou diskusi, ktera patri k uplne jinemu clanku. --- A jen tak na zaver - neni pravda, ze by se obchodovani ve svete prepocitavalo vzdycky na USD, pozice dolaru je takto dominantni jen poslednich 50 let, navic se ta dominance soustavne postupne snizuje. A vsadil bych se, ze za sto let bude vse uplne jinak.