Urban Josef
3. 7. 2001 9:43
Předpojatost a černobílé vidění světa.
Každý den se kolem nás odehrává spousta osobních tragédií, ale nějak si jich nevšímáme. Úpřimně, kdo z nás má představu, jaké něštěstí se v posledních měsících odehrálo sousedům v domě?
Stačí málo, a s přispěním publicity se z události jakou je dopravní autonehoda (jakkoliv tragická či banální) stane předmět zájmu a diskuze celého národa. Stačí, aby se do toho sdělovací prostředky "pořádně obuly", abyste byl veřejně známá osobnost, aby byla zrovna "okurková sezóna" a senzace je na světě.
Co mi osobně vadí je skutečnost, že máme tendence události hodnotit unáhleně, předpojatě a pokud možno jednostranně - černobíle. Osobně pana Koláře (není to lékař!!!) neznám, ale jsem profesně obeznámen s jeho prací. Myslím si, že povolání, které vykonává (a nemám na mysli péči o pana prezidenta či vrcholové sportovce) nemůže dělat člověk, kterého bychom měli řadit mezi gaunery hrubého zrna. Pečovat o děti s nejrůznějšímy typy hybných poruch, komunikovat s rodiči těchto dětí, to vyžaduje značnou dávku empatie (vcítění se). Tragédie, kterou zřejmě bez diskuze zavinil, se týká nejen postižené ženy, ale také jeho osobně. A jakkoliv je částečně osobou veřejně známou, veřejnost by něměla vynášet unáhlené soudy a spekulovat o tom, zda bude souzen, zda mu bude udělena milost, zda měl či neměl kontaktovat postiženou stranu, nebo zda půjde do vězení.
Vyšetřovatel sdělil obvinění a je věcí soudu a postižené strany jak celá věc dopadne. Je to i věcí osobního přístupu pana Koláře k postiženým. Z tohoto pohledu mi vůbec nevadí, že je telefonicky kontaktoval. Tečka.