JE TŘEBA ODSOUDIT VŠECHNY ZÚČASTNĚNÉ, KAŽDÉMU DLE ZÁSLUH

Je třeba, aby vyšetřovatel i soudce zvažovali skutkovou podstatu nejen podle toho, kdo byl ten konkrétní jednotlivec, který té nešťastné paní vložil roubík, ale i podle toho, zda se takové akce spoluúčstnil nebo zda nepomohl. Můj názor je jednoduchý: první skupina loupila, paní svázala tak, že ta z toho později zemřela. Lékařský posudek by měl určit, zda toto spoutání bylo příčinou vedoucí k její smrti (podle článku zřejmě ano). Ergo, členové první skupiny provedli loupež s následkem smrti. Kdo byl pachatelem a kdo "jen" spolupachatelem a pomocníkem, v tom nevidím žádný podstatný rozdíl (může být o rok míň, proč ne, ale odpovědnosti by se zbavil jen poskytnutím účinné pomoci nebo přivoláním záchranné služby, což určitě neučinil). ***** Druhá skupina loupila, viděla člověka v nouzi, svázaného, přesto neposkytla pomoc. Čili minimálně jde o neposkytnutí pomoci a loupež za zvláště zavrženíhodných okolností, což by se mělo projevit ve výši trestu za loupež; pokud by však druhá skupina nějak manipulovala s pouty té paní, pak se i na ně vzahuje to co na tu první, aniž by to tu první zbavilo viny. Viz citace: § 234 Loupež (1) Kdo proti jinému užije násilí, nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let. (2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nebo značnou škodu. (3) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu nebo smrt. Neposkytnutí pomoci § 207 (1) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.