Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Disidentku Su Ťij z domácího vězení nepropustíme, rozhodla barmská junta

  13:06aktualizováno  13:06
Barmská junta odmítla žádost o propuštění opoziční vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Trest domácího vězení jí vyprší 27. května. Nositelka Nobelovy ceny za mír strávila v domácím vězení v Rangúnu třináct z posledních 19 let, a to i přes mezinárodní snahy o její propuštění, kterých se účastní i český exprezident Havel.

Barmská disidentka Su Ťij | foto: Profimedia.cz

Mluvčí opoziční Národní ligy pro demokracii (NLD) Ňjeim Win řekl, že státní vojenské úřady minulý pátek předvolaly asistenta právníka Su Ťij a předaly mu dopis zamítající disidentčino propuštění.

Ňjeim Win uvedl, že podle dopisu "nebyly důvody žádosti (o propuštění) dostatečně silné". Zamítnutí podle něj však není spravedlivé, protože žádost nebyla řádně projednána.

Právník Ťi Win podal žádost o propuštění Su Ťij v říjnu 2008. Postavil ji na devíti bodech, z nichž jeden uvádí, že "Su Ťij nikdy nebyla bezpečnostním rizikem pro stát".

Zákon z roku 1975 proti rozvracení státu, na základě kterého byla Su Ťij bez soudu uvězněna, říká, že tresty odnětí svobody až do výše pěti let je možné udělit těm, kdo představují možné riziko pro veřejný pořádek.

Vojenská junta vládne Barmě už více než 45 let

Domácí vězení bylo Su Ťij loni v květnu prodlouženo o jeden rok, a došlo tak ke zjevnému porušení zákona, který říká, že nikdo nemůže být zadržován déle než pět let, aniž by byl buď propuštěn, nebo postaven před soud.

Nicméně vládní tisk loni v létě v jednom ze svých komentářů napsal, že zadržení na základě tohoto zákona jsou možná až do výše šesti let. Podle komentáře je možné roční prodloužení trestu po schválení Radou ministrů a "centrálním orgánem", který zahrnuje ministry vnitra, obrany a zahraničních věcí.

Barma je pod vládou vojenského režimu od roku 1962. Současná junta se dostala k moci roku 1988 po potlačení celonárodního prodemokratického povstání. V roce 1990 se v zemi uskutečnily volby, ale junta odmítla respektovat drtivé vítězství demokratické strany v čele se Su Ťij.


Nejznámější disidentka světa

Jedna z nejznámějších politických vězeňkyň světa Do Aun Schan Su Ťij je ikonou barmského boje za demokracii. Narodila se v Rangúnu 19. června 1945. Její otec, generál Aung San, národní hrdina, byl zavražděn, když jí byly dva roky. Jen šest měsíců poté získala Barma nezávislost na Británii, kterou Aung San pomáhal vyjednat.

Su Ťij studovala politické vědy na univerzitě v Novém Dillí a později filozofii, politiku a ekonomii v Oxfordu. V roce 1972 se vdala za Michaela Arise, britského univerzitního profesora a spisovatele. Do Barmy se Su Ťij - k nelibosti vládnoucí junty - vrátila v dubnu 1988, aby se starala o nemocnou matku.

Ještě ten samý rok se stala šéfkou Národní ligy pro demokracii a volala po konci vojenského režimu v zemi. V prosinci matka zemřela, v červenci 1989 junta na Su Ťij uvalila domácí vězení za "ohrožování státu". Stejně skončili i její manžel a synové, když za ní přijeli z Británie.

V květnu 1990 se v Barmě konaly volby, od roku 1960 první, v nichž o křesla v parlamentu usilovalo více politických stran. Su Ťij osobně sice kandidovat nesměla, ale její NLD i tak získala 392 z celkových 485 křesel. Jenže junta odmítla výsledky uznat a moc si ponechala.

Su Ťij zůstala v domácím vězení. V roce 1991 dostala Nobelovu cenu za mír. Když v roce 1999 zemřel její manžel Aris, nebyla mu na pohřbu - odmítla totiž opustit Barmu.

Zatím poslední nepřetržitá etapa jejího domácího vězení začala 30. května 2003 po střetech jejích stoupenců s přívrženci režimu. Generálové disidentce odstřihli telefon, kontrolují poštu a filtrují návštěvy. V září 2007 se Su Ťij modlila venku s buddhistickými mnichy, kteří odstartovali vlnu protivládních protestů. Následné opatrné rozhovory mezi Su Ťij a představiteli junty k ničemu nevedly.

Naposledy mohli lidé 62letou "vězeňkyni z Rangúnu" vidět letos v březnu, kdy státní televize vysílala záběry z jejího setkání se zvláštním vyslancem OSN Ibrahimem Gambarim.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Dvanáctiletý chlapec se nebál říct pravdu. Zachránil tím kamarádovi život

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl (vpravo) zachránil život o rok mladšího kamaráda...

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl pomohl zachránit život svého o rok mladšího kamaráda Jiřího Kadlece, který si při pádu těžce...

Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...



Severokorejské lodě duchů připlouvají k Japonsku, jsou symbolem bídy KLDR

Jeden ze člunů, které v uplynulých týdnech připluly k pobřeží Japonska.

Kritický nedostatek potravin a zahraniční měny přispívá k tomu, že je na pobřeží Japonska vyplavováno stále více silně...

VIDEO: Skladníci obklíčili ujíždějící zloděje vysokozdvižnými vozíky

Skladníci v akci. Zloděje obklíčili vozíky

Zaměstnanci ostravské prodejny stavebnin společnými silami zadrželi trojici zlodějů, která se pokusila vykrást...

VIDEO: Balíky létaly z auta do dálky, pošta pracovníka vyhodila

Pošta v akci. Svérázné doručování balíků zachytil svědek

Okamžitým ukončením spolupráce „ocenila“ Česká pošta pracovníka, kterého svědek natočil, jak v obci Strání na...



Další z rubriky

Obří tukové monstrum, které v září vyděsilo Londýn, vystaví v muzeu

Ohromná hrouda tuku ucpala kanály pod čtvrtí Whitechapel (12. září 2017)

Gigantická hrouda tuku, která v polovině září ucpala část londýnské kanalizace, bude vystavena v proslulém Muzeu...

Jaderné testy v KLDR narušily strukturu hornin, hrozí zhroucení celé hory

Jihokorejská televize oznamuje zemětřesení v KLDR (23. září 2017).

V oblasti severokorejské jaderné střelnice v Pchunggje-ri zaznamenali o víkendu geologové dva nové otřesy. KLDR zde...

Erdogan vyzval mocnosti, aby uznaly Jeruzalém za hlavní město Palestiny

Recep Tayyip Erdogan

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu na summitu islámských zemí vyzval světové mocnosti, aby uznaly...



Najdete na iDNES.cz