Nakonec se vzlet povedl v pátek. Discovery odstartoval z floridského kosmodromu v ve 23:10:14 SELČ.
Osm a půl minuty po startu se raketoplán dostal na suborbitální dráhu a přibližně o 32 minut později na výchozí oběžnou dráhu, z níž začal stíhat Mezinárodní kosmickou stanici.
Počasí nepřálo
Vzhledem k tomu, že od Baham se blížil další frontální systém, byla předpověď na pátek i sobotu velmi pesimistická. Meteorologové dávali úspěšnému startu šanci pouhých 30 procent na přijatelné počasí v době startu.
|
VŠE O LETU STS-105 |
|
- Jak pokračuje let Discovery? |
|
POZORUJTE ISS |
|
Kdy bude vidět jedna z nejjasnějších hvězd oblohy? |
Jak vypadalo čekání na start ve čtvrtek 9. srpna
Odpočítávání probíhalo až do polední chvíle hladce, podle plánu. Astronauti ve 20:46 zaujali svá místa na palubě.
Ráno astronauti probuzeni v 07.30 místního času (13.30 SELČ) a po snídani se podrobili lékařské prohlídce. Ve 14.20 našeho času (SELČ) zahájili technici plnění odhazovací nádrže téměř dvěma milióny litrů pohonných látek, kapalného kyslíku a vodíku. Bylo bez problémů ukončeno v 15.15 SELČ.
|
Hlavní cíl mise |
|
Expedice STS-105 je jedenáctým letem amerického raketoplánu k Mezinárodní kosmické stanici. Kromě výměny dlouhodobých posádek má raketoplán dopravit na stanici další vybavení, především dva přístrojové stojany s experimenty pro americký laboratorní modul Destiny. |
Kolem 19.00 SELČ se uskutečnil poslední meteorologický brífink členů posádky. Po něm si astronauti oblékli lehké oranžové skafandry a v 19.47 SELČ odjeli mikrobusem na rampu LC-39A, kam dorazili ve 20.05 SELČ a vyjeli výtahem do výše 60 metrů k přístupovému můstku do kabiny. Jako první nastoupil na palubu velitel letu. Technici pak uzavřeli vstupní průlez do Discovery a po prověrce jeho hermetičnosti ve 22.04 SELČ začali opoučtět rampu.
Kolem 19.00 SELČ se uskutečnil poslední meteorologický brífink členů posádky. Po něm si astronauti oblékli lehké oranžové skafandry a v 19.47 SELČ odjeli mikrobusem na rampu LC-39A, kam dorazili ve 20.05 SELČ a vyjeli výtahem do výše 60 metrů k přístupovému můstku do kabiny. Jako první nastoupil na palubu velitel letu.
Ve 22.08 SELČ byl vstupní průlez do kabiny raketoplánu hermeticky uzavřen a pozemní obsluha opustila rampu.
Kdo je v posádce
Posádka kosmické stanice ISS, kterou v současné době tvoří Jurij V. Usačev, James S. Voss a Susan J. Helmsová, se připravuje na přílet raketoplánu Discovery. Ten tam má dopravit v rámci mise STS-105 označované též jako montážní let ISS-7A.1 další směnu tří astronautů, v pořadí již třetí.
Jsou to Frank L. Culbertson, Jr. (* 1949, 3. let do vesmíru), Vladimir N. Dežurov (* 1962, 2. let) a Michail V. Tjurin (* 1960, 1. let). Posádka raketoplánu - velitel Scott J. Horowitz (* 1957, 4. let), pilot Frederick W. Sturckow (* 1961, 2. let), letoví specialisté Daniel T. Barry (* 1953, 3. let) a Patrick G. Forrester (* 1957, 1. let) - spolu se 3. základní posádkou ISS přiletěla na Cape Canaveral na Floridě v neděli 5. srpna po poledni místního času.
Drama v průběhu příprav
Přípravy raketoplánu k letu byly zahájeny 21. března 2001 po jeho návratu z předchozí mise STS-102 v montážní hale OPF-2. Na rampu LC-39A byl převezen 2. července 2001.
Modul MPLM Leonardo mezitím procházel přípravami v budově SSPF. Po jejich ukončení byl ve středu 25. července převezen též na rampu a 27. července uložen do nákladového prostoru raketoplánu.
Dne 1. srpna byl raketoplán prohlášen za letuschopný a datum startu bylo stanoveno na 9. srpna.
V pátek 3. srpna však technici při inspekci pomocných startovacích motorů SRB použitých při posledním letu raketoplánu Atlantis v červenci tr., vylovených z moře a připravovaných k novému použití, zjistili únavové praskliny na injektoru spalovací turbiny turbočerpadla hydraulického systému. Vzhledem k tomu, že jedno z turbočerpadel použitých na motorech SRB raketoplánu Discovery pochází z téže výrobní série, technici doporučili vedení uvedené čerpadlo vyměnit, protože jeho inspekce bez demontáže není možná.
Každý motor SRB je vybaven dvěma nezávislými hydraulickými systémy se samostatnými čerpadly. Hydraulika je používána pro vychylování trysek motorů, čímž se řídí směr tahu motorů a tím i letu raketoplánu. Vysazení obou hydraulických systémů by vedlo k neodvratné katastrofě raketoplánu, podobné, jako v případě Challengeru, při níž v roce 1986 zahynula celá sedmičlenná posádka. Není proto divu, že je tomuto problému věnována mimořádná pozornost.
Na telekonferenci vedoucích pracovníků projektu konané v sobotu večer východoamerického času bylo rozhodnuto zatím v přípravách ke startu v nezměněném termínu pokračovat, zatímco technici budou problém dále studovat. Ti zjistili, že pravděpodobnou příčinou vzniku trhlin byla okolnost, že poškozený injektor byl při montáži mírně deformován.
Technická dokumentace však dokazuje, že žádný z injektorů, použitých na Discovery, není deformovaný. Proto technici během soboty a neděle prozkoumali dalších 38 palivových injektorů téže série a nenašli na nich žádné praskliny. Byl však nalezen jeden injektor, na jehož povrchu byly nalezeny šrámy, nikoli však přímo zjevné praskliny. Ten nyní prochází dodatečnými zkouškami, aby se zjistilo, zda u něj nedošlo k poruše materiálu.
Přestože analýzy stále pokračovaly, bylo rozhodnuto podmíněně zahájit v pondělí 6. srpna odpočítávání ke startu. Kolem půlnoci našeho času na další, v pořadí již šesté konferenci, vedení dospělo k závěru, že všechna turbočerpadla na Discovery jsou v pořádku a nepředstavují potenciální nebezpečí pro úspěch letu a start v plánovaném termínu odsouhlasili.
