Přistání zkomplikovalo počasí
První plánovaný termín přistání raketoplánu Discovery byl kvůli špatnému počasí odložen z 18:48 SELČ na 20:23. Po zlepšení počasí dal ředitel letu John Shannon z houstonského řidícho střediska souhlas se zahájením přistávacího manévru.
Poté piloti otočili raketoplán zádí proti směru letu a v 19:17:04 SELČ nad Indickým oceánem zapojili na 3 minuty a 7 vteřin oba velké manévrovací motory OMS. Jejich práce snížila rychlost raketoplánu o 97 metrů ze vteřinu a ten začal sestupovat směrem k zemské atmosféře. V 19:51 SELČ vstoupil raketoplán do atmosféry ve výši 120 kilometrů nad Tichým oceánem.
Přistání, krok za krokem
Bezprostřední přípravy na přistání na Kennedyho kosmickém středisku na Floridě zahájili astronauti krátce před 14:00 SELČ. Meteorologická situace byla v tu chvíli příznivá; oblačnost nízká, foukal mírný severovýchodní vítr o rychlosti do deseti kilometrů za hodinu.
|
VŠE O LETU STS-105 |
|
ČTĚTE ZDE |
|
POZORUJTE ISS |
|
Informace o letu ISS |
|
Ve vesmíru je živo - na ISS přistála nákladní loď V den, kdy přistál Discovery, ve středu 22. srpna, se v 08:01 SELČ odpojila od stykovacího uzlu ISS nákladní loď Progress-M1 6 (let ISS-4P), aby uvolnila místo pro připojení nové nákladní lodi Progress-M 45 (let ISS-5P). Ta odstartovala v úterý. Ve čtvrtek 23. srpna v 11:51 SELČ se úspěšně připojila v automatickém režimu k zadnímu stykovacímu uzlu modulu Zvezda Mezinárodní kosmické stanice. Odpoledne posádka stanice otevřela průlezy do nepilotované nákladní lodi, instalovala odvětrávací potrubí a začala vykládat náklad. Stará nákladní loď byla tři a půl hodiny po odletu od stanice nasměrována do zemské atmosféry nad jižním Tichým oceánem. Její neshořelé zbytky dopadly neškodně do oceánu asi 3400 km východně od Nového Zélandu. |
Ve čtvrt na čtyři přešly palubní počítače kontrolující let na režim sestupu z oběžné dráhy. O hodinu později si začali velitel Horowitz a pilot Sturckow oblékat lehké oranžové skafandry. Kolem 16:30 SELČ celá sedmička astronautů vypila předepsané větší množství vody. Během pobytu v beztížném stavu se totiž lidské tělo zbaví části tělesných tekutin a zmenší se objem krve. Toto „tankování“ proto zmenší problémy s readaptací astronautů na přetížení během sestupu atmosférou a na normální zemskou přitažlivost po přistání.
Piloti pak začali nastavovat navigační systém pro sestup z dráhy. Následovala opětná kontrola manévrovacích trysek. Zhruba v 16:35 SELČ si oblékl skafandry i zbytek posádky.
Krátce před tři čtvrtě na pět se však příblížily k letišti na Kennedyho kosmickém středisku mraky a v okolí přistávací dráhy začalo pršet. Proto letový ředitel Shannon oznámil, že se přistání odkládá o jeden oběh, tedy na 20:23:07 SELČ. Astronauti přesto zůstali ve skafandrech a v pohotovosti.
Raketoplán má dostatek zásob
Kdyby bylo nutné odložit přistání má raketoplán dostatek zásob kyslíku a vodíku pro výrobu elektrické energie v palivových článcích. Na palubě jsou i dostatečné zásoby vzduchu, vody a jídla pro sedm lidí. Stroj má také dost pohonných látek pro stabilizační motory. Discovery by tak bez problémů mohl zůstat ve vesmíru i odva dny déle.
Možnost, že by se v okruhu 55 kilometrů kolem kosmodromu vyskytly přeháňky, které by si odklad přistání vynutily, byla ale od počátku ale minimální. Proto nebyla ani vyhlášena pohotovost pro diverzní letiště v kalifornské Mojavské poušti na Edwardsově základně vojenského letectva.
