Takzvaná Weddellova polynie vědce poprvé překvapila už v roce 1974, kdy se v ledu objevil otvor o rozloze 255 tisíc kilometrů čtverečných. Úkaz se vrátil i v dalších dvou letech a pak se na dlouho odmlčel. Po více než čtyřiceti letech se objevil loni v zimě a na satelitních snímcích ho vědci spatřili také letos, píše server Quartz.
Polynie jsou plochy bez ledu, které jsou obklopeny ledovou krustou. Vznikají dvojím způsobem. První možností je působení takzvaných katabatických větrů vanoucích od antarktické pevniny. Tyto větry odtlačují ledová pole od pobřeží. Druhou variantou vzniku je přenos tepla hlubinnou konvekcí, kdy teplejší voda stoupá vzhůru a rozpouští led (na schéma vzniku polynie se můžete podívat zde).
Polynie zformovaná v roce 1974:
Aktuální rozsah Weddellovy polynie, která je výjimečná tím, že se nachází relativně hluboko v ledovcové krustě Antarktidy, se s pozorováním v sedmdesátých letech minulého století nemůže rovnat. Otvor v ledu má rozměr „pouhých“ 41 tisíc kilometrů čtverečných.
Dubajská firma chce těžit kry u Antarktidy, vyrobí z nich vodu i atrakce |
Meteorolog a klimatolog Torge Martin z centra GEOMAR v německém Kielu vysvětluje, že otvor funguje jako pomyslné okno. „Uniká jím teplo z mořské vody a otepluje okolní atmosféru. Tepelnou výměnou se zároveň ochlazuje voda,“ popisuje.
Oceánografka Céline Heuzéová z univerzity ve švédském Göteborg dodává, že polynie rovněž přispívá k formování takzvané antarktické spodní vody, což je velmi chladná a vysoce slaná voda ve spodních vrstvách pod oceánským ledem (jak vypadá stratifikace v oceánech se můžete podívat zde). Tato voda se výrazně podílí na hlubokomořském proudění (schéma jejího formování najdete zde).
Jak polynie odolává proudění ledu?
Heuzéová přiznává, že o fungování polynií vědci stále nemají dostatek informací. „To, co se teď děje v Antarktidě, je pro nás trochu záhadou. Z globálního proudění víme, jak hluboko by se měla antarktická spodní voda formovat. Nyní nám ale část této vody chybí. Možná, že na tom má podíl právě Weddellova polynie,“ sdělila Heuzéová serveru Earther.
Anomálie Jižního oceánu
Cyklus aktuálně vzniklé polynie, kdy se z vody uvolňuje teplo a studená voda klesá dolů, by měl skončit s příchodem jarního vzdušného proudění a odtáváním pevninského ledu, který formuje a rozčleňuje oceánský vodní profil. Weddellova polynie by se díky tomu měla uzavřít ledem. Globální oteplování podle Martina pořád ještě není natolik silné, aby tyto přirozené procesy dokázalo zcela zastavit.
Od Antarktidy se odlomila obří kra, je větší než Moravskoslezský kraj |
Pomáhá k tomu i anomálie v Jižním oceánu, kde se globální oteplování projevuje méně, než v jiných částech světa. S výjimkou v loňském roce zde až doposud rostl objem mořského ledu.
Změny v Antarktidě přesto probíhají. Letos v červenci se od šelfového ledovcového příkrovu Larsen C odlomila kra o rozloze asi 5 800 kilometrů čtverečných. Odpadávaní menších částí šelfového ledovce je v určité míře běžné a je součástí jeho přirozeného cyklu. Poslední kolaps se však vymyká. Ledovec nyní může podle vědců opět dorůst, ve hře je však i jeho další rozpad.
Jisté je pouze to, že nedávné události zcela změnily podobu Antarktidy. Nový tvar pobřeží je viditelný i z vesmíru a obrys ledového kontinentu zanesený v mapách a atlasech tak už neodpovídá skutečnosti (více o kře se dočtete zde).