„Takto je možné postupovat v případě, kdy by mohly být prodlením ohroženy lidské životy nebo hrozila škoda značného rozsahu. Pro tento postup mluví i skutečnost, že k používání vybrané sanační technologie má v České republice licenci pouze tato firma,“ sdělila mluvčí fondu Lucie Králová.
Dodala, že sanace by mohla být zahájena do konce letošního roku. „Minimálně by měly být nad kontaminovanými objekty postaveny podtlakové haly, které při sanaci zabrání úniku dioxinů do ovzduší,“ uvedla mluvčí.
Živé téma po záplavách
O dioxinech ve Spolaně se začalo více mluvit znovu po srpnových povodních. Začátkem září musela firma na týden uzavřít část areálu chemičky, kde měření nezávislé laboratoře prokázalo, že v úseku kolem jedné z budov je o třetinu překročena německá norma přípustné koncentrace dioxinu.
„Speciální firma z Liberce areál vyčistila a zpřístupnila,“ uvedl pro iDNES mluvčí Spolany Jan Martínek. Česká norma pro dioxiny neexistuje. „Řídíme se normami států Evropské unie,“ dodal mluvčí.
Německo má maximální normu pro dioxiny v průmyslových oblastech 10 tisíc pikogramů na gram zeminy.
„Na jižní straně jedné ze dvou dioxinových budov byl tento limit překročen,“ řekl iDNES Martínek. „V jednom ze vzorků chemici naměřili přes 15 tisíc ikogramů. Proto jsme nechali z preventivních důvodů vyčistit okolí obou budov.“
Zamořené objekty zmizí ze Spolany za šest let
Inspektoři České inspekce životního prostředí v září rozhodli, že dvě staré stavby v neratovické chemičce Spolana musí nejpozději do šesti let zmizet. Okolí objektů plných nebezpečných dioxinů bude poté odsířeno.
Dioxiny v podniku vznikaly v šedesátých letech jako vedlejší produkt při výrobě herbicidu ARBORICID E.
Už v roce 1998 byl první nebezpečný objekt zalit do betonového sarkofágu. Další dva budou demolovány. Kontaminovaný stavební materiál, prach a ostatní odpady pak projdou linkou, která z nich odstraní chlór.
Sanace bude stát miliardy
Podle mluvčího Spolany půjdou náklady na sanaci objektů do miliard. „Generální ředitel Unipetrolu Pavel Švarc je předčasem odhadl na 3,7 milirdy korun. Ale byl to velice hrubý odhad,“ řekl iDNES Martínek.
V letech 1965 až 1968, kdy dioxiny v továrně vznikaly, se u pracovníků provozů začaly projevovat první příznaky onemocnění, zpočátku považované za druh kožní alergie.
Teprve po hromadném onemocnění více než 80 zaměstnanců v letech 1967 a 1968 byla výroba herbicidu ukončena a provozy zakonzervovány. Dioxin postiženým poškodil imunitní systém a způsobil jim metabolické poruchy.
Ekolog: Plodiny z půdy nesmějí přijít do masa
Podle experta Greenpeace nepředstavuje nález množství dioxinů u Spolany velké nebezpečí. „Je to sice dost zvýšené, ale není to nijak katastrofální,“ říká Miroslav Šuta, který se v hnutí zabývá dioxiny.
Podle Šuty by mohlo být nebezpečné, kdyby se na kontaminované půdě pásla zvířata, jejichž maso by poté přišlo do prodeje. „V žádném případě by se to pak nemělo jíst. Předpokládáme, že Spolana nechá kontaminovanou vrstvu odstranit,“ dodává.
Také laboratoř Axys Varilab tvrdí, že chemické látky pro okolí chemičky nepředstavují bezprostřední hrozbu.
Průzkum laboratoře se zaměřil na čtyři lokality v Libiši, Větrušicích a u Štěpánského mostu, které byly v srpnu zasaženy záplavovou vlnou z Labe. Jak potvrdil vedoucí odborné laboratoře Libor Jech, normu dodržely vzorky odebrané z pole ve Větrušicích, u paty Štěpánského mostu a v zahrádkářské kolonii v Libiši.
„Ty hodnoty, které jsme naměřili v třech vzorcích, jsou zhruba v rozmezí toho, co se dá v České republice nalézt v pozaďových lokalitách nebo ve městech v parcích. Řekl bych, že jsou to docela běžné hodnoty; jsou trochu větší než průměr.“
Podstatně horší je podle Jecha situace u meliorační strouhy. Ve vzdálenosti asi půl kilometru od chemičky prokázaly hodnotu 163 pikogramů na gram sedimentu.
„To už je z hlediska běžného znečištění našeho prostředí v České republice poměrně vysoká hodnota, takový nejpřísnější limit, který existuje, například v Nizozemí nebo ve Švédsku, je 10 pikogramů na gram, což je úroveň pro velice citlivou zemědělskou produkci.“
Termínem dioxiny se v běžné mluvě označují dvě skupiny látek, které se v chemické terminologii správně nazývají polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany. Často se pro ně využívá zkrácené označení PCDD/F. Dioxiny jsou za normální teploty pevné látky, které mají schopnost se v malé míře odpařovat. Ve vodě jsou jen nepatrně rozpustné a ve vodním prostření se šíří ve formě sorbované na kalové částice a plankton. Dioxiny jsou chemicky mimořádně stabilní látky. V přírodě je rozkládá pouze ultrafialové záření. Živé organizmy mají jen malou schopnost dioxiny rozkládat nebo je nějakým způsobem vylučovat. Dioxiny mají naopak schopnost se hromadit v tukových tkáních živočichů a šířit se a zakoncentrovávat v potravním řetězci. (Zdroj: Axys Varilab) CO SPOLANU ČEKÁ - Do konce roku 2003 pojede pilotní projekt, jehož součástí bude i monitorování okolí - Do poloviny roku 2004 předloží chemička dokumentaci včetně dokumentace EIA o vlivu projektu na životní prostředí, informuje státní správu a starosty Neratovic, obcí Libiš a Tišice - Sanace obou objektů by mohla skončit do konce roku 2008 |
