"Trosky, které byly pod zemí 67 let, jsou ve velice dobrém stavu. Některé díly vypadají, že včera sjely z výrobní linky," nadšeně hovoří o nálezu archeolog muzea Vladislav Burian.
Letoun spadl ocasem napřed do měkké jílovité půdy. Náraz byl tak silný, že se stroj zapíchl pět metrů pod zem. I po tolika letech byl v letadle olej a benzin. Okolnosti archeologům nahrály, a tak se ze stroje dochovala velká část motoru, vrtule, dokonce i některé přístroje z kokpitu.
"Je to jeden z nejvýznamnějších nálezů na území republiky. Letadel se sice vykopalo dost, ale Focke-Wulf 190 v takovém stavu ještě ne," upozorňuje ředitel muzea Jaroslav Pikal.
Jaký byl osud nalezeného letounu?Pilotem byl nejspíš Hubert Engst, německé stíhací eso. V srpnu 1944 podnikl nálet na americký bombardér B-24 Liberator, který letěl od Pardubic. Jeho první dávka z kulometu zabila oba piloty a poškodila motor. Americký stroj začal hořet a padat. Střelec bombardéru ale ještě dorážející Focke-Wulf dokázal trefit. Na výfuku letounu je podle pracovníků muzea vidět díra po kulce z amerického kulometu Browning ráže 12,7 milimetru. Zásahy do motoru byly pro německý letoun osudné. Unikající horký olej navíc popálil pilota v obličeji. Ten ale ještě stihl vyskočit a zachránil si tak život. Američané takové štěstí neměli - jejich bombardér spadl u Vlčic a devět členů posádky zahynulo. Zachránil se jen jeden. Je ale také možné, že Engst v letadle neseděl. Podle posledních informací Engst ve svých pamětech vzpomínal, že jeho stroj dopadl někde na kopečku a ne u rybníka. |
Pracovníci muzea byli objevu letounu blízko už před rokem. Místo prohledávali s magnetometrem, nic však nenašli. Po roce se do Otína opět vrátili, tentokrát ale o 25 metrů dál. A tam už letadlo bylo.
Zachovala se řada zajímavostí - štítky s výrobními čísly, termostat, přístroj, který rozpoznával nepřátelská letadla. Perličkou je noha podvozku - je sice ohnutá, ale hliník je tak zachovalý, že vypadá jako nový.
"Skvěle se dochoval i jeden kulomet a dvacetimilimetrový kanon. Veškerá mechanika funguje - kdyby kulomet nebyl ohnutý, tak bude snad i funkční," podivoval se pracovník muzea Tomáš Fedra.
Nalezený materiál, kterého jsou čtyři tuny, pracovníci muzea čistí a konzervují, na vzduchu totiž začal kov ihned reznout. Problém jim dělá také kyselina, jež vytekla z baterie. Některé hliníkové části rozežrala. "Namáčíme je v roztoku, který kyselinu neutralizuje. Poté jednotlivé díly roztřídíme, co kam patřilo," vysvětlil postup další z pracovníků muzea Pavel Cichra.
Nejzajímavější exponáty uvidí lidé na výstavě o bitvě na Jindřichohradecku, která začíná 11. listopadu.