Dillí si válku se sousedem nepřeje

  • 16
Indicko-pákistánská krize se stále vyhrocuje. Během summitu zemí Jihoasijského sdružení pro oblastní spolupráci, který se koná tento týden v nepálské metropoli Káthmándú, se však mírové rozhovory obou stran neuskuteční. Přesto si Dillí nepřeje řešit napětí mezi oběma státy vojenskou cestou, i když tvrdí, že má pro případ vojenského řešení podporu všech politických stran.

Indický premiér Atal Bihárí Vádžpéjí se nepovede mírové rozhovory s pákistánským prezidentem Parvízem Mušarafem a  nesejdou se ani ministří zahraničí obou zemí. Nebudu se však prý během summitu nebudou vyhýbat jeden druhému, uvedl zdroj, blízký vysokému indickému představiteli, který chce zůstat v anonymitě.

Mluvčí indického ministerstva zahraničí Nirupama Raová ale později uvedla, že o tom, zda se šéfové indické a pákistánské diplomacie na okraj summitu setkají nebo nesetkají, zatím nebylo rozhodnuto. "V tomto ohledu nebylo dosud přijato žádné konkrétní rozhodnutí," řekla bez dalších podrobností. 

Podle Raové musí Islámábád nejdříve vytvořit atmosféru vhodnou pro jednání tím, že přistoupí na požadavky Indie a zakročí proti muslimským skupinám podporujícím separatisty v Kašmíru. "Současné okolnosti skutečně navozují otázku vytvoření
příznivého klimatu pro další dialog mezi oběma státy," řekla mluvčí novinářům.

Summit SAARC se v Káthmándú koná o víkendu; na přípravná jednání již v pondělí dorazil šéf pákistánské diplomacie Abdus Sattár, zatímco jeho indický protějšek Džasvant Singh je očekáván dnes večer. Sattár podle indické agentury PTI prohlásil, že Pákistán je připraven jednat s Indií kdykoli a na jakékoli
úrovni.

Vádžpéjí v novoročním projevu vybídl Islámábád, aby se vzdal "protiindického založení", s tím, že poté je Indie ochotna vést rozhovory s Pákistánem, a to i o sporné otázce rozděleného Kašmíru.

Pákistánští představitelé vzápětí prohlásili, že Indie dále posiluje svoji vojenskou přítomnost u společných hranic a že situace je stále "velmi výbušná". 

Indické ministerstvo obrany odmítlo zprávy o posilování vojenské přítomnosti v oblasti s tím, že mobilizace je více méně kompletní.

Pákistán zakázal indickou televizi

Pákistánská vláda v sobotu zakázala šířit na svém území signál indických televizních stanic. Od hranic s Afghánistánem se začaly stahovat pákistánské jednotky. Navzdory ujišťování indických i pákistánských činitelů, že nemají zájem o silové řešení situace, pokračuje na obou stranách hranice odchod obyvatel do vnitrozemí.

"Pákistánská vláda zakázala přenos vysílání indických satelitních kanálů, stejně jako indických kabelových televizí kvůli jejich zlovolné propagandě namířené proti Pákistánu," komentoval přijaté opatření předseda státního Telekomunikačního úřadu generál major Alam Malik.

Generál varoval zhruba 800 kabelových operátorů v Pákistánu, že v případě porušení zákazu jim hrozí blíže nespecifikované tresty a také zrušení licencí.

Podle Malika jde zároveň o odvetný krok za blokování signálu pákistánské televize v některých částech Indie. Dillí ovšem popírá, že by k něčemu takovému přikročilo.

Obavy z válečného konfliktu posílilo i sdělení indických úřadů, že pro případ pákistánského leteckého útoku se chystá maskování indické národní památky - mramorového mauzolea Tádž Mahal u města Ágra.

Přesuny vojsk
Indie i Pákistán v minulých dnech přesunuly ke společné hranici bezprecedentní množství vojenských jednotek. 

V současné době začal Pákistán dokonce stahovat jednotky od afghánské hranice. Reportér agentury Reuters potvrdil, že byl svědkem likvidace protivzdušných opěrných bodů na některých pohraničních stanovištích.

"Dostali jsme rozkaz stáhnout se," odpověděl jeden z vojáků na dotaz, proč jednotky z hranic odjíždějí. "Vždyť víte, co se děje, nebo co se může dít," dodal se zjevnou narážkou na hromadění ozbrojených sil na hranicích s Indií.  Pákistán dříve posílil své jednotky na pomezí s Afghánistánem, aby zabránil úniku bin Ládina a bojovníků jeho organizace Al-Kajdy.

Válku zastaví pouze jednání
Pákistán dal v sobotu najevo, že má zájem urovnat napětí s Indií diplomatickými cestami. Varoval, že stačí už málo, aby situace přerostla ve válečný konflikt.

Indie a Pákistán se vzájemně dále omezují

"Existuje naneštěstí velmi vysoká možnost ... že malá akce spustí sérií akcí a reakcí, jež vyústí v konflikt, který si ani jedna strana nepřeje," řekl pákistánský ministr zahraničí Abdus Sattár v Islámábádu.

Zároveň upozornil, že Pákistán nehodlá žádat o vrcholné setkání prezidenta Parvíze Mušarafa s indickým premiérem Atalem Bihárím Vádžpéjím. Reagoval tak na odmítavý postoj Indie k páteční nabídce Mušarafa, že se chce s Vádžpéjím setkat u příležitosti summitu Jihoasijského sdružení pro oblastní spolupráci (SAARC), který se má konat od 4. do 6. ledna v nepálské metropoli Káthmándú.

Indie ale v sobotu oznámila, že není ochotna vést mírová jednání, dokud Islámábád nepodnikne rázná opatření proti radikálům, kteří operují z jeho území.

Napětí mezi Indií a Pákistánem, považovanými za regionální jaderné mocnosti, vzrostlo poté, co teroristé 13. prosince zaútočili na indický parlament. Dillí z atentátu obviňuje militantní organizace působící v Pákistánu; Islámábád svůj podíl na útoku odmítá.

Pákistánští vojáci naposledy otevírají pohraniční bránu, aby přechodem Wagha mohl projet poslední autobus mířící z pákistánského Lahore do indického Dillí. Indie rozhodla, že po útoku na svůj parlament 13. prosince přeruší železniční a autobusové spojení mezi oběma zeměmi. (29. prosince 2001)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video