Dikobrazi rodu Hystrix, mezi které patří i dikobraz srstnatonosý, zasahují svým rozšířením od Afriky po indomalajské ostrovy Sumatru a Jávu. Dikobraz srstnatonosý žije od Malé Asie po Indii a Srí Lanku. Jednotlivé druhy si jsou vzájemně velice podobné - mají poměrně masivní tělo kryté dlouhými bodlinami a štětinami, silné nohy a tupý čenich. Bodliny jsou černobílé, štětinatá srst leskle černá. Nápadný je hřeben dlouhých, šedě zbarvených štětin, který se táhne od čela přes zátylek a krk a dodává dikobrazům vzhledu pečlivě načesaných "pankáčů".
Dikobrazí bodliny jsou velice účinnou zbraní proti případným predátorům. Zvířata je ovšem nevystřelují, jak se mnohdy mylně tvrdí. Dikobraz se nejprve snaží svého nepřítele zastrašit dupáním, mručením a chřestěním dlouhými bodlinami. Když to nepomůže, bleskově se k němu otočí zády, prudce couvne a mrskne ocasem do strany. Většinou se mu podaří soupeře zasáhnout do čenichu. Ostny drží v kůži jen velice lehce, a tak se snadno uvolní a zůstanou trčet v kůži překvapeného predátora. Celá akce je tak rychlá, že si pozorovatel opravdu může myslet, že dikobraz ostny vystřelil.
Dikobrazi žijí v nejrůznějším prostředí od pouští po lesy, na rozdíl od urzonů však nešplhají po stromech. Jsou to vegetariáni - jejich jídelníček obsahuje především kořínky, hlízy, plody a různé části rostlin. Jako všichni hlodavci mají mohutné řezáky, které stále dorůstají a musejí být obrušovány. Při krmení si většinou drží potravu v předních tlapkách nebo si ji přitisknou k zemi.
Většina dikobrazů včetně dikobraza srstnatonosého žije samotářsky. Ve dne se ukrývají v noře, kterou si sami vyhrabou, a teprve zvečera se vydávají na toulky za potravou. Při nočních výpravách mohou urazit až 16 km, ale do svého obydlí se zase vrátí. Při setkání partnerů v době rozmnožování je to samice, kdo jako první signalizuje připravenost k páření. Přitiskne se tělem k zemi, zvedne zadek a ocas a dovolí samci, aby se k ní přiblížil. Při páření stojí samec na zadních nohou a předníma se přidržuje samice.
Samice je březí asi 4 měsíce. Ke konci připraví pro budoucí potomky zvláštní doupě, které vystele trávou. Rodí jedno až tři mláďata, která mají sice při narození měkké ostny, ale jsou zcela osrstěná a mají otevřené oči. Během několika hodin jim ostny ztvrdnou. Již ve 14 dnech začínají malí dikobrazi přijímat pevnou potravu, ale matka je obvykle kojí do věku asi 15 týdnů.
V pražské zoo chováme dospělý pár dikobrazů srstnatonosých ve výběhu v dolní části zahrady, poblíž výběhu nosorožců.
Odpověď na následující soutěžní otázku posílejte do 9. srpna na adresu Pavla.Mateju@mafra.cz Vylosovaný výherce obdrží dva volˇmásky do Pražské zoo a tričko s logem iDNES.
Soutěžní otázka:
Zkuste uhodnout, jak přečkává dikobraz srstnatonosý tuhou středoasijskou zimu.
a) zaleze do hluboké nory a usne zimním spánkem
b) migruje do teplejších oblastí na jihu
c) ukrývá se v noře, ale neupadá do zimního spánku
|
|
|
|
 Zezadu působí dikobraz tak trochu jako koule. |
