Her, kde hlavní postava zabíjí jednoho nepřítele za druhým, je nepřeberně. Takové programy mají také svůj význam pro koordinaci a postřeh i taktické myšlení. Vojáci se však při mírových operacích dostávají do naprosto odlišných situací.
Předveďte se, poručíku
V jednom z nejnovějších scénářů americké armády vstupuje poručík se svou jednotkou do balkánské vesnice, kde rozvášpěný dav ohrožuje skupinu inspektorů OSN. A aby neměl situaci příliš jednoduchou - při příjezdu do vesnice jeden z vojenských džípů srazí malé děvčátko, které mu vběhlo pod kola Vesničané volají po krvi a situace se zhoršuje i pro inspektory OSN. Navíc je nutné zajistit pro dívku okamžitou lékařskou pomoc. Co udělá velitel? Rozdělí své síly? Povolá posily? Nebo nechá kolegy z OSN i dívku svému osudu a ustoupí? Z vesnice se již ozývají první výstřely. "Podobných situací ve světě po studené válce přibývá a mladí poručíci vyslaní na mírové mise jim musí čelit. Musí se umět rychle rozhodnout," vysvětluje profesor Bill Swartout, jeden z vědců, kteří se na vývoji scénářů podílejí. Vše je sice pouze digitalizovaná naprogramovaná realita, ale jednotlivé postavy se chovají nezávisle vůči vojákovi napojenému na program. Modelová situace je tak hodně blízká skutečnosti. Kdyby se velitelé měli učit reagovat až na místě, mohlo by to být za cenu tragických chyb.
Virtuální realita
Nový výcvikový program vzniká od roku 1999 na půdě Institutu pro informatiku při Jihokalifornské univerzitě. Podílejí se na něm i další partneři včetně tvůrců z Hollywoodu. Prostředí nabízí 3D realitu se záběrem 150 stupňů a zvukovým pozadím s 16 kanály pro nejméně 64 zvukových stop. Digitální postavy jsou rozdílné kvality. Dav vytváří téměř jednolité křoví. Ale některé postavy - v daném scénáři například zdravotník, seržant a rozzlobená matka postižené dívky - jsou mnohem komplikovanější. Jejich tváře vyjadřují pocity a v určité míře dokážou komunikovat s hráčem, který má na hlavě speciální helmu s napojením na virtuální realitu. Seržant je naprogramován jako chladný, logicky uvažující veterán, možná s trochu omezeným rozhledem, který odmítá rozdělení oddílu. Matka děvčátka má pak hlavní cíl - zachránit své dítě. A například na pokus o ústup vojáků, kteří by dítěti nepomohli, reaguje hněvem, který by mohl vzbouřit i ostatní. Scenáristi proto museli myslet na různé možnosti, jak se jejich příběh může v dané situaci vyvíjet.
Těžké začátky
Program má však i nepřehlédnutelná omezení. Nemůže například dojít k tělesnému kontaktu. Dokonce ani virtuální postavy se nedotýkají navzájem, protože to způsobuje technické problémy. Voják je také do hry zapojen jen přes své oči a uši. To by však mělo odpadnout s dalším vývojem programu, který počítá i s generováním pachů. Zatím se však pracuje na prodloužení pouze asi pětiminutového scénáře. Brzy se mají objevit i další varianty možného vývoje a faktory, které ho mohou zvrátit. "Celý projekt je vlastně v plenkách. Cílem je však vytvořit skutečné virtuální prostředí, jako má posádka ve scifi seriálu Star Trek," říká šéf program Jeff Rickel.