Pro novelu hlasovalo 15 senátorů, proti jich bylo 22. A to včetně senátorů z Dienstbierovy strany. Mezi nimi například předseda Senátu Milan Štěch (na přehled hlasování se podívejte tady).
"Nevím, v čem je demokratický posun, když o místech na kandidátkách rozhoduje minorita. Já jsem měl za to, že o tom má rozhodovat většina," tepal od pultíku spolustraníka senátor Zdeněk Škromach.
Hlasovací revoluceJiří Dienstbier loni v létě navrhl zrušit pětiprocentní práh preferenčních hlasů. Nyní musí kandidát pro zisk mandátu v komunálních volbách dostat více než deset procent přednostních hlasů, u ostatních typů voleb je hranice pětiprocentní. Voličům Dienstbierem navrhovaná změna měla umožnit přetlačení stranami určeného pořadí kandidátů. "Pokud o kandidátkách rozhoduje ve stranách jen pár desítek lidí, je systém velmi zneužitelný tím, co se dá nazvat politickou korupcí," řekl dříve Dienstbier. O nápadu změnit systém hlasování čtěte zde. |
Ve své řeči Škromach návrh označil za pokus o narušení demokratického systému země, který by vedl k údajnému nárůstu extremismu v zemi.
"Podobné návrhy povedou k dalšímu rozkladu systému. Demokracie stojí na soutěži politických stran a jestli to někdo zpochybňuje, ať ukáže jinou zemi, kde to tak není. Vždycky, když došlo ke zpochybňování tohoto, tak to vedlo k totalitě," doplnil a označil krok Dienstbiera za "čistý populismus".
"Bavme se o věcech otevřeně, nepodléhejme populismu. Tomu, co si přejí některá média a některé finanční skupiny," tvrdil Škromach.
Když ČSSD podpořila Zemana, Dienstbier byl proti
Senátor ODS Miroslav Škaloud rovnou navrhl novelu odmítnout. Jeho návrh však neprošel. Ke kritice se přidal i jeho souputník Miloš Vystrčil. Dienstbierovi vytkl, že návrh by poškodil kandidáty na čelných místech, protože by lidé měli pocit, že už je nemusí kroužkovat, když už jsou vepředu.
"Strany mají tendenci dávat si dopředu toho, o kom si myslí, že jim přinese největší volební zisk," opáčil mu Dienstbier.
"Návrh důsledně zachovává poměrný systém. Jen bych připomenul, že jsou tu mnohem radikálnější způsoby. Například ve Finsku jsou kandidáti všech politických stran na jedné listině, lidé vybírají konkrétního člověka a ta strana pak dostane hlas," doplnil předkladatel novely.
Snížit hranici na tři procenta navrhli podle ČTK jako kompromis Alena Gajdůšková a Miroslav Nenutil (oba ČSSD). Ani jejich návrh ale neuspěl, získal podporu 24 z 59 hlasujících senátorů. Radko Martínek (ČSSD) pak neprosadil snížení hranice nutných preferenčních hlasů pro zisk mandátu v obecních volbách z deseti na pět procent.
Hlasování senátorů za ČSSD naznačuje, že měl Jiří Dienstbier novelu nepromyšlenou a sloužila mu zejména k podpoře jeho kandidatury na Hrad. Může být také potvrzením, že mladý politik, který je místopředsedou ČSSD, jde proti názorovému proudu v sociální demokracii. To se naposledy ukázalo před finálem prezidentské volby, kdy vedení sociální demokracie podpořilo Miloše Zemana, Dienstbier však uvedl, že Zeman je pro něj nepřijatelným.
