Diabetes neboli cukrovka u nás v současnosti postihuje přibližně každé pětisté dítě. Projevit se může tehdy, pokud se imunitní systém dětí v raném věku nesetkává s běžnými bakteriemi.
„Čistota za každou cenu pak na dítě může mít zcela opačný efekt a zdraví jednoznačně škodí,“ upozorňuje vedoucí lékař Diabetologického centra Fakultní nemocnice v Motole Zdeněk Šumník. Svou roli může podle něj hrát i dědičnost a v případě přehnané čistoty i strach rodičů, aby se dítě něčím nenakazilo.
Nejčastějším typem je diabetes prvního typu, což je onemocnění, které vyžaduje celoživotní léčbu inzulínem. To, že se čím dál častěji objevuje už během prvního a druhého roku věku dítěte, představuje problém. Nese s sebou totiž velkou pravděpodobnost pozdějších komplikací, jako je postižení ledvin, očí a nervů.
Zabránit rozvoji vážných komplikací se dnes lékaři snaží prostřednictvím glykemických senzorů, které pomáhají udržovat ideální hladinu krevního cukru. „Jedná se o malé přístroje zčásti implantované pod kůži, které neustále monitorují stav glykémie a dávají tak pacientovi šanci, aby na něj včas zareagoval,“ popisuje diabetoložka motolské nemocnice Lenka Petruželková.
Údaje senzoru o aktuálních hodnotách krevního cukru se dají přenést přes mobilní telefon nebo chytré hodinky až k rodičům, což je právě u malých dětí velkou výhodou. „Systém má v sobě zabudované alarmy a rodič může vždy včas zasáhnout,“ vysvětluje diabetolog Šumník. Cukrovka tak pro ně už nemusí představovat nestálý stres.
Glykemický senzor vrací diabetiky k běžnému životu
Co všechno může změnit glykemický senzor, ukazuje devítiletá pacientka Eliška. Cukrovka se u ni objevila v osmnácti měsících. „Předtím, než Eliška dostala senzor, jsme ji museli měřit krevní cukr glukometrem i patnáctkrát denně,“ vzpomíná její maminka. „I tak bylo těžké udržet hladinu cukru vyrovnanou,“ dodává.
Teď jsou její hodnoty téměř stejné jako u zdravých lidí a navíc se velmi výrazně snížilo riziko pozdějších komplikací diabetu. „Hlavně ale můžu dělat to, co dělají i ostatní děti. Naši se už nemusí tolik bát pustit mě samotnou na výlet, dojít do kroužku nebo přespat u kamarádky. Přes mobil sledují moje hodnoty i na dálku,“ říká nadšeně dívka.
Nový pomocník ale není zrovna levnou záležitostí
Z dat národního registru dětského diabetu ČENDA, vyplývá, že za posledních pět let se zlepšila kontrola diabetu u dětí natolik, že riziko vzniku pozdních komplikací pokleslo o více než třicet procent.
Na základě analýz je nezpochybnitelné, že glykemické senzory mají na zlepšujícím se trendu významný podíl. Přestože zkušenost s touto technologií mělo dosud pouze čtyřicet procent českých dětí s diabetem prvního typu, z nichž přibližně patnáct procent ji využívá trvale, zlepšení u nich bylo skokové.
Senzor si však nemůže dovolit každý, jelikož se musí měnit každý týden a jeden přitom stojí zhruba 1 200 korun. Pojišťovny proplácí jen polovinu a náklady tak nejsou zrovna malé. „Pokud by šla cena senzorů dolů nebo by na ně zdravotní pojišťovny přispívaly více, byly by pro ostatní daleko dostupnější,“ hodnotí současnou situaci maminka Elišky.
