Trio vědců z americké Princetonské univerzity, vzdělávací instituce Dartmouth College a britské Exeterské univerzity při výzkumu analyzovalo aktivity vzorku 2525 Američanů, kteří badatelům a analytické společnosti YouGov pod zárukou anonymity poskytli historii internetových prohlížečů. Data pokrývají několik týdnů před a po předloňských volbách a autoři studie z nich mohli zjistit, jaký typ lidí četl konkrétní falešné zprávy, jakou cestou se k nim dostávaly a na jaké pravdivé články se ve stejném čase dívali.
"Falešné zprávy se z internetové marginálie proměnily ve vážnou volební hrozbu tak rychle, že vědci neměli moc času na zodpovězení některých základních otázek... Ačkoli tento výzkum nemůže vyjasnit, zda dezinformace hrály klíčovou roli ve volbách roku 2016, zjištění dávají veřejnosti a odborníkům první solidní odpověď o jejich možném dopadu," napsal The New York Times.
Studie ukazuje, že nejčastějším "odrazovým můstkem" k falešným zprávám byla sociální síť facebook. Zároveň byla pravděpodobnost návštěvy dezinformačního webu mnohem vyšší u osob starších šedesáti let než u mladších generací.
Za přibližně 65 procenty návštěv dezinformačních webů stála nejkonzervativnější desetina osob ze zkoumané skupiny. U stoupenců Donalda Trumpa byla přitom třikrát větší pravděpodobnost, že navštíví web s falešnými zprávami na podporu jejich kandidáta, než šance stejného scénáře s přívrženci Hillary Clintonové.
Ze získaných dat ovšem nelze nijak zjistit, jaký účinek falešné zprávy měly. Ty navíc tvořily jen malé procento souhrnu veškerého sledovaného zpravodajského obsahu. I skalní konzervativci během pěti týdnů zhlédli průměrně jen pět falešných zpráv. Celkově takový obsah tvořil u stoupenců Clintonové jedno procento "zpravodajského jídelníčku", u stoupenců Trumpa šest procent.
"Přes všechen humbuk kolem dezinformací je důležité si uvědomit, že se dostaly pouze k určitému segmentu Američanů, z nichž většina byla už předtím zarytými přívrženci jednoho nebo druhého tábora," řekl jeden z autorů studie, profesor politologie Brendan Nyhan. "Jsou to zároveň dychtiví konzumenti i seriózních zpráv. Jde o lidi, kteří se v politice výrazně angažují a důkladně ji sledují," dodal.
5. ledna 2018 9:06, aktualizováno
9:10
K alespoň jedné nepravdivé zprávě se v čase amerických prezidentských voleb v roce 2016 dostal každý čtvrtý Američan. I jejich nejčastější konzumenti ale četli mnohem víc přesného zpravodajství, uvádí nová studie týmu politických vědců. \"Dosah falešných zpráv byl vskutku široký, ale také povrchní,\" komentoval závěry deník The New York Times.
