Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (vlevo) s prezidenty osmi zemí a...

Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (vlevo) s prezidenty osmi zemí a náměstkem generálního tajemníka NATO Alexandrem Vershbowem (vpravo) na summitu v Bukurešti | foto: PR

Chceme trvalou vojenskou přítomnost NATO, žádá devítka zemí včetně Česka

  • 176
Kvůli "agresivním postojům" Ruska žádá devítka spojeneckých zemí včetně Česka o další posílení vojenské přítomnosti NATO na svém území. Ta musí být "robustní, důvěryhodná a trvalá", shodli se vrcholní představitelé devítky na zvláštní schůzce v rumunské Bukurešti.

„Budeme stát pevně za názorem, že se Rusko musí vrátit k dodržování mezinárodního práva, stejně tak svých mezinárodních povinností, odpovědností a závazků,“ uvedli představitelé devítky ve společném prohlášení.

V devítibodovém dokumentu nazvaném o „Spojenecké solidaritě a společné odpovědnosti“ konstatují, že „agresivní akce Ruska na Ukrajině včetně nelegální anexe Krymu“ a vojenské aktivity Moskvy v sousedství těchto zemí jsou znepokojující a podkopávají evropskou bezpečnostní architekturu.

Devítka zemí takzvaného „východního křídla“ NATO proto chce společně usilovat, aby Aliance jako celek posílila trvale svou vojenskou přítomnost na na své východní hranici a odradila tak Rusko od případné agrese.

Vrcholná schůzka, kterou svolalo Polsko a Rumunsko, předchází červencovému summitu NATO ve Varšavě a účastnili se jí prezidenti Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. Českou republiku zastupoval předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček.

Předehra před červencovou Varšavou

V Bukurešti měly hlavy států sladit společný postoj tak, aby příští rok ve Varšavě před ostatními členy Aliance argumentovalo takzvané „východní křídlo“ jednotně.

„Bude to summit, na kterém budou přijata rozhodnutí, aby NATO jako celek demonstrovalo svou jednotu, odhodlání a to, co jsem řekl už mnohokrát, že NATO žije a přizpůsobuje se hrozbám a výzvám dneška, přicházejícím z východu a jihu,“ prohlásil po jednání polský prezident Andrzej Duda.

Ten nastoupil do úřadu sice teprve začátkem srpna, opakovaně ve světle ruské anexe Krymu a situaci na Ukrajině vyzývá k trvalé vojenské přítomnosti spojenců v Polsku. Zdůrazňuje, že by jeho země neměla být považována jen za „nárazníkovou zónu“.

„NATO se musí přizpůsobit novým hrozbám a výzvám. Historie nám ukazuje, že se situace mění a že Aliance musí být připravena účinně reagovat na aktuální události a vývoj a zároveň vytvořit atmosféru bezpečí a záruky míru,“ uvedl Duda.

Zdůraznil, že to znamená „více vojáků, další infrastruktury, více společných cvičení a zlepšení spolupráce mezi armádami členských států“.

Devítka chce i nadále podporovat politiku „otevřených dveří“ pro vstup nových členů do Aliance, stejně jako zvýšit spolupráci s partnery a zvláště s těmi, kteří leží v těsném sousedství a přispět k těsnějším vztahům mezi NATO a Evropskou unií.

„Bezpečnostní situace v regionu se zhoršila a vidíme, že tento obrázek se v dohledné budoucnosti nezmění, takže bezpečnost našeho regionu by měla být v dlouhodobém horizontu posílena,“ řekl lotyšský prezident Raymond Vējonis.

Zároveň chce devítka zintenzivnit své zapojení do vytváření společné reakce NATO na nově vznikající hrozby, se zvláštním důrazem na hybridní válčení, kybernetickou obranu nebo energetickou bezpečnost.

„I když jsme samozřejmě citlivější k bezpečnostní hrozbě přicházející z Východu, všichni jsme chtěli zdůraznit solidaritu se spojenci, jejichž první starostí je jižní hranice,“ prohlásil po jednání rumunský prezident Klaus Werner Iohannis.

, natoaktual.cz

Video