Letošní deváťáci získali víc bodů v testu z matematiky, přírodovědných základů a českého jazyka. Zcela zásadního zlepšení dosáhla mladší generace žáků v angličtině. Jedinou sadou otázek, kterou zvládli o něco hůř, byl test humanitního základu (dějepis, občanská výchova).
A ukázala se ještě jedna pozoruhodná věc. Ve srovnání s předcházející generací sbíraly dnešní děti body na jiných typech otázek, s jinými typy úloh měly naopak potíže. Například v angličtině se zlepšily ve všech úlohách kromě jediné, která ověřovala znalost jednoduché gramatiky. Největšího zlepšení dosáhly v porozumění textu.
„Děti se zlepšily zejména v prakticky zaměřených úlohách, v úlohách předpokládajících všeobecný rozhled a kombinaci různých znalostí a dovedností,“ komentuje výsledky výzkumu David Souček, ředitel společnosti Kalibro, která oba průzkumy prováděla.
Podle Součka je těžké rozlišit, jaký podíl na zlepšení výsledků má škola a co děti pochytí jinde. Jedno vysvětlení nabízí pro test angličtiny, v níž se chlapci zlepšili víc než dívky, přestože ve škole se učí stejně. „Důvodem může být, že chlapci nasávají praktickou angličtinu z mimoškolních zdrojů, třeba z komiksů a počítačových her, kde dívky nejsou tolik doma,“ míní Souček.
Ale chválí i učitele. „Myslím, že základní škola minimálně uhájila pozice, což je například vzhledem k odchodu dětí na víceletá gymnázia, snižování počtu hodin v jednotlivých předmětech nebo platům učitelů obdivuhodné,“ říká Souček.
Podle Daniela Münicha z výzkumného centra CERGE-EI při Akademii věd z výsledků nelze jednoduše vyvodit, že je na tom základní školství lépe než před 20 lety. Na to je projekt Kalibra příliš ojedinělým počinem. „Ve školství se neinvestuje do studií, které by ukázaly, jak efektivní školský systém je,“ říká Münich.
