"Poslední žijící Izraelec, který pamatuje krále Davida," tak Šimona Perese nazval americký exprezident Bill Clinton.
Peres pamatuje věru dost, byť ne tolik. Byl nelítostným jestřábem i holubičím mírotvůrcem. Vojákem i premiérem, ministrem zahraničí, obrany či dopravy. Historici připomínají, že uměl stejně dobře intrikovat jako s otevřeným hledím bojovat za správnou věc.
Od roku 2007 je prezidentem. Dějiny státu Izrael zná jako málokdo, neboť je žil. I proto byla letos v Jeruzalémě tlačenice. Kromě Clintona, kterého tu Peres vyznamenal, dorazil i někdejší britský premiér Tony Blair. Objevili se zde ale třeba i herec Robert De Niro, monacký princ Albert II., nositelé Nobelových, hudebních, filmových i televizních cen. Zdravici zaslali - kromě jiných - i současný americký prezident Barack Obama, kremelský vládce Vladimir Putin či Bono, frontman skupiny U2.
Přímo v Jeruzalémě pak izraelskému prezidentovi zazpívala židovskou modlitbu Avinu Malkejnu herečka a aktivistka Barbra Streisandová.
Oslavy posunula konference
Mimochodem, Szymon Persky se narodil až 2. srpna. Nyní však, jako vždy v tuto roční dobu, probíhá jím zaštítěná konference, na níž se schází politici, celebrity a jiní lidé, kteří chtějí či musejí být viděni. Organizátoři proto letos spojili třídenní konferenci s oslavami Peresova jubilea. Neboť, jak podotýká agentura AP, cítíli, že by už letos nedali dohromady tolik globálně proslulých i politicky významných gratulantů.
Na konferenci se řeší i politické problémy. "Nikdo si nepřeje vojenskou akci. Jadernými zbraněmi disponující Írán je však ještě horší eventualitou," pronesl v Jeruzalémě ostrovní expremiér Blair. Írán neuznává Stát Izrael a jeho právě končící prezident Mahmúd Ahmadínežád židovskému státu vyhrožoval i silou. "Musíme být připraveni bránit naše hodnoty, proto které je Írán hrozbou," dodal bývalý předseda britského kabinetu.
Další hosté, amerického exprezidenta Clintona nevyjímaje, vyzývali Izraelce i Palestince k obnovení mírového procesu. Ten - podle všeho upřímně - prosazuje i Peres.
Na rozdíl od nynějšího premiéra Benjamina Netanjahua, který je k jednání s Palestinci obvykle dotlačen. Na konferenci, která letos místy připomínala luxusní estrádu, se "Bibi" Netanjahu samozřejmě ukázal též.
Emigrace i kariéra v armádě
Peres přitom nebyl vždy "holubicí". Zřejmě jen málokdo by zkraje jeho kariéry sázel, že obdrží Nobelovu cenu za mír (v roce 1994 s palestinským lídrem Jásirem Arafatem a izraelským kolegou Jicchakem Rabinem). Budoucí prezident se narodil jako Szymon Persky ve vesnici Višněva, která tehdy patřila k Polsku, nyní leží na běloruském území.
Jeho rodina emigrovala do tehdejší Palestiny, když mu bylo devět let. Ti Peresovi příbuzní, kteří zůstali ve Višněvě, byli za druhé světové války nahnáni do místní synagogy a v ní zaživa upáleni.
Peres se v Palestině coby člen levicových skupin zapojil do boje za vznik Izraele. Ve 40. letech sháněl pro židovské jednotky zbraně. Poté udělal vojenskou kariéru a snad se angažoval i v jaderném programu, jehož existenci Izrael nikdy nepotvrdil. Smířlivý postoj zaujal až mnohem později. Během posledních let, kdy vládla vyhraněná pravice, reprezentoval umírněné postoje liberálních sil v Izraeli.
