Co se mně na tom ilustračním snímku, safra, jenom nezdá?

Zřejmě to samé, co mně, ale asi je to necitlivá práce s Photoshopem, zřejmě jim ujela korekce barev.

bacha aby vas za tu fotku někdo nezaloval, je dost rasove nevyvazena a nevystihuje skutecne slozeni klientu DD.

Fajn. A kolik mladých zvládne odchod z tzv. normálního domova, tj. od svých rodičů? Také asi chybí podpora.

Jeden Dětský domov v olomouci vyhazuje svěřence po dovršení 18ti let aniž by je nechal dodělat základní školu, a když se brání, tak lživými dopisy na sociální odbor zařídí, že po "vyhazovu" z DD nemají nárok ani na žádnou sociální podporu

Socialni odbor nerozhodujeo zadne podpore. To je v kompetenci jen a pouze uradu prace.

Mne by spíš zajímalo, jak to v DD chodí. Do jaké míry se děti podílejí na provozu DD, zda uklízejí, pomáhají v kuchyni, podílejí se na drobných opravách, chodí s kuchařkami nakupovat, vědí, jaké jsou náklady pro každého z nich. Nebo je to jako ve školní jídelně, kde si vezmou tác, kuchařky jim navrší jídlo na talíř a děti si "kecnou" na židli? Myslím, že z důvodu přehnané péče děti odcházejí z DD absolutně nepřipravené na běžný život a ten je pak "semele". Známá studuje jakousi sociálně-právní školu, do DD chodí na praxi. Řekla mi, že děti jsou velmi náročné, mají hračky, o jakých se jejím dětem ani nezdá. Prý už nikdy nepřispěje na DD, ale vždy jen na domovy pro seniory.

Hloupost. hodne detskych domovu ma byty, kde ziji v obdobi dospivani v rodinnych skupinkach pod dohledem vychovatele.

Bylo by dobré, aby se tyto děti mohly do dětského domova vracet, tak jako v rodinách. Přijet na víkend (pokoje pro hosty), dostávat krabice s buchtami, dopisovat si . .... pár nákladů navíc, ale stojí to za to.

Takže závě r- dejte to nám (neziskovce), my se o to postaráme (nezištně).

Zvladnes to lepe?

Viděl jsem takové děti při návštěvě zubaře. Přestože s nimi byly čtyři vychovatelky- sekernice na patnáct dětí, dělaly neuvěřitelný čurbes. Vrcholem byla hláška:"Dyk móre, prodám ledvínu a budu ve vátě." A podobných tam byly zhrubabtak dvě třetiny, takže článek se asi zakládá na pravdě.

Nebude spíš problém v tom, že tety vychovatelky se o ně před 18. rokem starají až moc?

Řešením nebude to, že se o ně bude někdo další starat po osmnáctinách. Řešením bude, že s o sebe budou muset děcka z děcáku postarat víc, než opustí děcák, aby si zvykali.

Když jsem dodělal VŠ, odstěhoval jsem se do zahraničí a už jsem neměl maminku za zadkem. Musel jsem se o sebe postarat sám, abych získal práci, bydlení, uživil se a mohl dostat 2 roky poté hypotéku.

Ale VŠ jste nedodělal v osmnácti, že? Když vám bylo sedmnáct nebo osmnáct, maminku jste za zadkem samozřejmě měl.

"Vojenský způsob uvažování není pro děti to pravé ořechové". Já si naopak myslím, že právě těm jedincům, s kterými jsou později problémy, by tohle vyloženě prospělo.

Vy si myslíte, ale čím je tato vaše myšlenka podložená?