Měli by být ve škole. Místo toho prchají před válkou. Uprchlíci na pražském...

Měli by být ve škole. Místo toho prchají před válkou. Uprchlíci na pražském hlavním nádraží. | foto: Anežka Polášková

Česko s dětmi migrantů zachází ponižujícím způsobem, kritizují aktivisté

  • 909
Přestože většina uprchlíků přes Česko pouze prochází dál na západ, panují pochyby o podmínkách, v jakých zde přebývají. Podle dobrovolníků, kteří migrantům pomáhají, je zejména s dětmi zacházeno tristním způsobem. Rodiny jsou v táborech rozdělovány, trpí nedostatkem jídla a po propuštění zůstávají bez peněz.

V českých zajišťovacích zařízeních pro uprchlíky panují podle neziskových organizací zcela nevyhovující podmínky. „K největším prohřeškům patří protiprávní zbavování osobní svobody migrantů a migrantek, omezování v pohybu a také v nakládání s vlastními finančními prostředky či nucený pobyt v nehumánních a ponižujících podmínkách,“ řekl na středeční tiskové konferenci Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.

Standardní postup, hájí detenci Chovanec

"Ti lidé musí strpět prostě částečnou nesvobodu, protože porušili zákon, a my se k ním takto chováme, je tam teplo, sucho, mají dost jídla," reagoval pro ČT ministr vnitra Milan Chovanec. Ministerstvo podle něj potřebuje znát identitu lidí, je to standardní postup. "Policisté tam jsou tehdy, pokud tam jsou nějaké problémy. Že by asistovali u výdeje jídla automaticky, to prostě není pravda," dodal.

V detenčním táboru uprchlík za den pobytu platí 250 korun. Čtyřčlenná rodina tedy zaplatí tisíc korun za den. Podmínky tomu ovšem prý neodpovídají. Kritici tvrdí, že rodiny jsou v zařízeních rozdělovány, nemají dostatečné informace, jsou jim zabavovány veškeré peníze a trpí i nedostatkem jídla.

Nevládní organizace proto vyzývají ministerstva vnitra, školství, spravedlnosti a práce, aby společně s odborníky z nevládního sektoru vydala společnou instrukci, která by nastavila bezpečné a humánní podmínky pro všechny fáze kontaktu s migranty, kteří se v Česku ocitnou.

„Český stát neplní svou povinnost zajistit bezplatnou právní pomoc. Z vlastních prostředků a jen díky pomoci veřejnosti jsme schopni posílat právníky do Bělé-Jezové a dalších táborů pravidelně. Podmínky tam jsou velmi špatné,“ říká Rozumek.

Těžkooděnci hlídají i výdej jídla rodinám

To potvrzuje i Monika Horáková, iniciátorka dobrovolnické pomoci na hlavním nádraží v Praze. „Z českých zařízení opakovaně přijíždí psychicky vyčerpaní migranti propuštění nejčastěji ze zařízení ve Vyšních Lhotách, kteří mají na sobě jen letní oblečení a v kapse kromě příkazu k opuštění republiky do určitého dne už vůbec nic,“ popisuje Horáková. Jelikož organizovaná státní pomoc neexistuje, nabízí dobrovolníci uprchlíkům nocleh ve svých bytech (o pomoci uprchlíkům čtěte zde).

„Nebavíme se o uprchlických táborech, ale o zařízení zcela vězeňského typu, plných ostnatých drátů. Těžkooděnci hlídají i u výdeje jídla dětem,“ popisuje Rozumek situaci ve Vyšních Lhotách.

Velkým problémem je podle něj odebírání telefonů. Přestože lidé v táborech částečně mají přístup k telefonním automatům, nemohou nikomu zavolat, jelikož neznají čísla na svoji rodinu a není jim dovoleno vyhledat je ve svých mobilních telefonech.

K iniciativě pomáhající uprchlíkům přijíždějícím na Hlavní nádraží v Praze se postupně přidalo přes dvě stě lidí. Vlna solidarity však podle Horákové zakrývá, že stát je nečinný, po propuštění lidí z detenčních zařízení se o ně nezajímá. „Naše síly pomalu docházejí. Scházet se na nádraží s vyčerpanými traumatizovanými lidmi, kteří mají hlad, nemají teplé oblečení a nemají kde spát, je opravdu vyčerpávající,“ říká Horáková.

Nehorší, co na útěku zažili, byla loď a Česká republika

Centrem dobrovolné pomoci uprchlíků je pražské Autonomní sociální centrum Klinika, odkud již vyjelo přes třicet dodávek s pomocí na budapešťské nádraží Keleti a na srbsko-maďarskou hranici. Dostat pomoc k uprchlíkům v českých detenčních zařízeních je však podle dobrovolníků obtížné. „Byl obrovský problém přivézt pomoc do Bělé. Když jsme tam konečně dovezli dodávku s věcmi, jeden z pracovníků nám řekl: ‚To jsem zvědavej, kde to pak spálíme‘,“ popisuje Vrabec. „Lidé, se kterými se bavíme, říkají, že nejhorší, co na útěku ze své země zažili, byla cesta lodí a Česká republika. Té se proto raději vyhýbají,“ dodává.

Právnička Ligy lidských práv Anna Hofschneiderová upozorňuje, že migranti nejsou zločinci, zadrženi jsou jen z důvodu, že mají cizí státní příslušnost. „Drženi jsou přitom v zařízeních v horších podmínkách než ve vězení,“ říká. Situací pak podle ní nejvíce trpí děti, které si z válečných oblastí nesou traumatizující zkušenosti a přitom se i v Evropě soustavně ocitají v dalších stresujících situacích.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video