Děti se rodí s určitými schopnostmi. Záleží pak jen na jejich okolí, zda jim pomůže si některé z nich udržet, míní Michelle de Haanová z londýnské University College, která nedávno zveřejnila výsledky svého zkoumání.
Spíše než hledět na děti jako na nepopsané listy, které je třeba postupně s věkem učit různým znalostem, je podle ní lepší vědět, že nejlepší čas na učení je mezi šestým a devátým měsícem. V této době mozek dítěte doslova nasává všechny vizuální informace a s každou novou si brousí své schopnosti vnímání.
Obličej opice
Jak rozeznávají obličeje malé děti ve srovnání s dospělými? Tuto otázku si položil vědecký tým bioložky Michelle de Haanové. Ta již v předchozích výzkumech porovnávala schopnosti novorozenců rozeznávat cizí a rodnou řeč.
Zjistila, že mezi 6. a 10. měsícem věku se zlepšuje schopnost rozeznat rodnou řeč od ostatních a zároveň se zhoršuje schopnost rozeznat od sebe zvuky jednotlivých cizích jazyků.
Tentokrát de Haanová zkoušela odhadnout schopnosti rozeznat obličeje u šestiměsíčních miminek (i takto malá dítka již mají živé reakce a lze je i různým reakcím naučit, takže odborníci si s nimi rozumějí" a poznají, zda obličeje rozpoznají) a porovnávala tyto schopnosti u stejného počtu devítiměsíčních kojenců a dospělých.
Každé skupině vědci ukazovali barevné fotografie dospělého obličeje a obličeje opice. Potom přidali další fotku jiné opice a jiného dospělého. Všechny skupiny rozpoznaly rozdíly mezi lidskými obličeji. Ale s rozeznáváním opičích obličejů už měli dospělí i starší děti problémy. Nejlépe si s úkolem poradila právě šestiměsíční miminka.
Obličej matky
"Obvykle se domníváme, že člověk při svém vývoji schopnosti postupně získává - proto takové překvapení, když se nyní ukazuje, že děti naopak některé schopnosti zřejmě ztrácejí s věkem," míní bioložka De Haanová, o jejímž novém výzkumu nedávno informoval vědecký časopis Science.
S pokračujícím věkem zřejmě dětský mozek filtruje informace, a některé dovednosti se proto zmenšují. "Schopnost rozeznávat obličeje je přitom velice důležitá právě pro nejmenší děti," vysvětluje psycholog Petr Weiss ze Sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, rozpoznat obličej matky je pro jejich přežití věcí naprosto klíčovou.
Význam této schopnosti se pak zřejmě s věkem snižuje. Výzkum britského týmu poskytuje další důležitý pohled na vývoj člověka, zejména v prvním roce života, rozšiřuje znalosti o jeho vnímání. Může zároveň pomoci vědcům rozpoznat vrcholný čas dětského zrání, který mají do značné míry v rukou dospělí.
Tým Michelle de Haanové věří, že v budoucnosti jejich objevy mohou vést k včasnějším diagnózám a případně k léčebným zásahům například u autististů a dětí trpících dalšími vývojovými poruchami.
