Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mladí jsou po odchodu z ústavu bezradní a fixovaní na „tety“, říká výzkum

  10:50aktualizováno  10:50
Každoročně opouští dětské domovy zhruba tisícovka dětí poté, co dovrší plnoletosti a nepokračují ve studiu. Mají před sebou těžký start, který se často nepovede. Z výzkumu agentury Ipsos vyplývá, že jim po odchodu chybí informace a finanční gramotnost. Jsou navíc citově fixované na vychovatelky a nevědí na koho jiného se obrátit.
(Ilustrační fotografie)

(Ilustrační fotografie) | foto: Martin Stolař, MAFRA

Průzkum agentury Ipsos, který si objednala nezisková organizace Mimo domov, se zabýval obavami a představami dětí před opuštěním dětského domova.

Jedním z hlavních problémů je, že dětem chybí informace o tom, co všechno je třeba po opuštění dětského domova zařídit, a o co všechno se starat. „Dokud jsou děti v dětském domově, o existenci a službách neziskových organizací toho příliš neví. O jejich práci a případné pomoci se dozvídají až tehdy, dostanou-li se po opuštění domova do problémů,“ přibližuje Lenka Hanáková z agentury Ipsos.

„Když jsem odcházela z d nikdo mi nic neřekl, nikdo mi nic neporadil. Řekla jsem, že chci do Prahy, odvezli mě tam s kufry a to bylo vše. Neuměla jsem si nakoupit, neuměla jsem si nic zařídit, bála jsem se chodit mezi lidi,“ vypráví Olina, která dětský domov opustila před osmi lety. Se startem samostatného života jí nakonec pomohla právě nezisková organizace. 

Průzkum

Průzkum si u agentury Ipsos objednala nezisková organizace Mimo domov ve spolupráci s organizací Letní dům, za podpory Nadace Komerční banky - Jistota.

Průzkum byl realizován u 102 dětí v dětských domovech, které opustí domov do jednoho roku, a dále u 27 dospělých, kteří jsou jeden rok až šest let po odchodu z domova.

Lidé po odchodu z ústavní výchovy navíc zápasí s finanční gramotností. Pouze třináct procent dotázaných dětí uvedlo, že má na dobu po opuštění domova našetřené peníze. Například 64 procent dětí ví, jaký je rozdíl mezi čistou a hrubou mzdou. Pouze 35 procent z nich však dokázalo správně uvést, co tento rozdíl představuje. Stejný počet dokázal vysvětlit, co je to úroková sazba.

„Je důležité, aby se s dětmi pracovalo dříve, než čas odchodu přijde - tedy v době, kdy jsou děti stále v prostředí dětského domova a zároveň aby se nastavila i pomoc po odchodu z náhradní péče. Zároveň je potřeba nastavit pomoc po odchodu z náhradní péče. Zde vidíme velice důležitou roli státu, který by měl zajistit jednotný systém s jasným metodickým a personálním řešením této situace,“ vysvětluje Cyril Zákora z Letního domu.

Nejbližším člověkem jsou pro děti vychovatelky

Z výzkumu vyplývá, že jsou děti z dětských domovů příliš fixované na vychovatelky. Nejčastěji, v 71 procentech případů, se děti svěřují vychovatelkám či kamarádům z dětského domova. Naopak jako velkou oporu necítí rodiče, spolužáky ze školy a ostatní příbuzné kromě sourozenců.

Čísla

Letošní školní rok dochází do škol celkem 4 314 dětí z dětských domovů. Z tohoto počtu je před zápisem, tedy budoucích prvňáčků, 417 dětí, povinnou školní docházku letos absolvuje 2 455 dětí a učební obor či střední školu navštěvuje 1 442 studentů z dětských domovů.

Potvrzuje to velkou závislost dětí na vychovatelkách v domově, které často považují za nejbližší osobu. „Velká fixace dětí na tety a strýčky z domovů je přirozená, protože jsou v každodenním kontaktu, mnohdy od útlých dětských let. Problém však nastává po odchodu z domova, kdy se tyto vztahy přeruší,“ popisuje jeden z velkých problémů Klára Chábová, předsedkyně organizace Mimo domov.

Jak ukázal průzkum, s něčím takovým ale děti, dokud jsou v domově, vůbec nepočítají a domnívají se, že se na vychovatele budou moci v případě nouze obrátit. V řadě případů to tak je, nicméně po odchodu z dětského domova povinnost těmto mladým lidem pomáhat nikdo nemá.

O pomoci některé z neziskových organizací, například při zařizování nového bydlení po odchodu z dětského domova, v současnosti nepřemýšlí nikdo z dětí před odchodem. Z odpovědí třetiny respondentů, co domov již opustili, vyplynulo, že bylo nutné využít pomoci neziskových organizací či domů na půl cesty. Z rozhovorů s dětmi v domovech před odchodem však nevyplývá, že s touto variantou počítají.

Po odchodu z ústavu řeší mladí dávky a levné bydlení

Výzkum agentury Ipsos se nezabýval pouze situací v domovech samotných, ale sbíral data také mezi těmi, kdo brány dětských domovů před lety opustili. Po odchodu mladí lidé řeší nejčastěji téma sociálních dávek. „S těmito záležitostmi se zpravidla obrací na pomoc od neziskových organizací či nadací. Na tyto organizace se obrací také ohledně jednání s úřady či zařizováním dalších formálních záležitostí,“ cituje poznatky z průzkumu Hanáková.

U většiny lidí po odchodu z domova se dále objevovala potřeba levného, podporovaného či krizového bydlení. Pomoc přátel spočívala především v tom, že poskytli informace o bydlení. Často tímto bydlením byly domy na půl cesty.

„Putovala jsem k různým rodinám, kde mě vzali, někde třeba na týden, někde měli děti, se kterými jsem jim pomáhala za jídlo a spánek,“ vylíčila svůj příběh po odchodu z domova jedna z respondentek. Ve třetině případů bylo nutné k zajištění bydlení využít pomoci neziskových organizací či domů na půl cesty.

Studuje jen jedno dítě z deseti

Z oslovených respondentů uvedlo 71 procent, že získají po vystudování školy výuční list. Spektrum volených oborů není nijak široké, nejčastěji studovanými obory jsou kuchař/číšník, zedník, prodavač či ošetřovatel. Přitom 40 procentům dětí jejich plánované dosažené vzdělání nevyhovuje. Přes polovinu respondentů by chtělo pokračovat dalším vzděláváním či rekvalifikačními kurzy.

„Přestože tedy více než polovina dětí před odchodem plánuje studovat dále, reálně tato potřeba po odchodu již často není pociťována. Po odchodu z dětského domova studuje pouze jedno dítě z deseti, mnohdy se přitom jedná pouze o dostudování započatého studia,“ dodává Hanáková.

Podle Chábové je zásadní činnost orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD), tedy sociálních pracovníků, kteří vedou jednotlivé kauzy dětí odebraných z rodiny. Oni jsou těmi, kteří mají koordinovat potřebné činnosti v zájmu dítěte nejen před odchodem z dětského domova.

„Dnes to probíhá tak, že má každý takový terénní pracovník 300 dětí v daném kraji, takže každé dítě vidí jednou nebo dvakrát do roka. Návštěva vypadá tak, že jsou děti dotazovány, zda ví, co budou dělat nebo kde budou bydlet. Po většinové odpovědi ne - nevíme, si zprávu poznamenají do formulářů, nechají si potvrdit návštěvu a jdou dál,“ potvrzuje osobní zkušeností neuspokojivou praxi Chábová. Systémově podle ní nefunguje ani jejich příprava na odchod, ani pomoc po odchodu.




Hlavní zprávy

Nejčtenější

V italském Janově se zřítil dálniční most, zemřelo 35 lidí

Na frekventované dálnici v Janově na severu Itálie se zřítilo několik desítek...

Na frekventované dálnici v Janově na severu Itálie se v poledne zřítil asi 80metrový úsek mostu. Podle poslední bilance...

Konflikt na koupališti v Dubí se odehrál jinak, tvrdí noví svědkové

Koupaliště v Dubí na Teplicku v den incidentu. NEPOUZIVAT

Zcela jiným způsobem popisují incident na koupališti v Dubí svědci, které oslovil server Romea.cz. Podle nejen romských...



Najednou zmizela cesta. A byl jen pád, líčí český řidič tragédii v Janově

Vrak kamionu české přepravní společnosti Sped - it, který se v italském Janově...

„Najednou zničehonic zmizela cesta. A nebylo nic, jen pád. Myslel jsem, že zemřu. Jsem strašně šťastnej, že jsem to...

V Dubí to vře, muže na místním koupališti napadli „přespolní“

Opuchlá tvář, podlitina pod okem, sešité víčko a ústní koutek - tak vypadá po...

Původně malicherná rozmíška mezi dvěma dětmi na brouzdališti v Dubí spustila konflikt, jehož následky bude město řešit...

Žraloci v Egyptě útočí, cestovky mlčí. V moři je prostě živo, argumentují

Žralok tygří (Galeocerdo cuvier). Ilustrační foto

Cestovní agentury nedostatečně informují o žralocích u Egypta, tvrdí turista, který se sám na podzim roku 2017 s...



Další z rubriky

Nejlepší fotkou roku 1968 je snímek raněného muže z 21. srpna

Fotografie Bretislava Hyblera „Raněný na nosítkách“ vyhrála v soutěži Českého...

Fotografie Břetislava Hyblera „Raněný na nosítkách“, kterou pořídil 21. srpna 1968 na Vinohradské třídě, vyhrála v...

Lidé poslali rodinám padlých vojáků v Afghánistánu více než 7 milionů

Pietní ceremoniál při příletu ostatků tří českých vojáků padlých v Afghánistánu...

Na pomoc rodinám českých vojáků zabitých při nedávném sebevražedném útoku v Afghánistánu lidé poslali již přes sedm...

Rozhledna Císařský kámen zmizela, dělníci devět let starou věž rozřezali

Původní dřevěná stavba byla otevřena 9. září 2009. Ve čtvrtek dělníci rozhlednu...

Oblíbená rozhledna Císařský kámen na Liberecku přestala ve čtvrtek existovat. Smrková stavba vztyčená v nadmořské výšce...

HUBNUTÍ: Dvojnásobná maminka zhubla 20 kilogramů
HUBNUTÍ: Dvojnásobná maminka zhubla 20 kilogramů

Maminka pod přezdívkou Adenka84 dokazuje, že opravdu lze omládnout! Během pár měsíců zhubla dvacet kilogramů – se dvěma dětmi, při návratu do práce a potížích se štítnou žlázou.



Najdete na iDNES.cz