Z výzkumů vyplývá, že většina jedenáctiletých chlapců, ale i dívek ochutnala alkohol. (Někteří odborníci snižují tuto hranici i pod deset let.) Okolo třinácti byla většina alespoň jednou opilá.
Nejvíce se mezi mládeží pije pivo. Pravidelně si ho dá každý třetí patnáctiletý chlapec. Nejoblíbenější je i u dívek. Počet čtrnácti- až devatenáctiletých děvčat, které si pravidelně dají pivo, se tak za posledních pět let až zdvojnásobil.
"Dopady na zdraví dětí jsou velmi závažné. Jejich organismus se nedokáže s toxickou látkou vyrovnat tak jako dospělý.
Dítě se rychleji stává závislým," upozorňuje v této souvislosti Petr Popov, primář oddělení pro léčbu závislostí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Alkohol je také mnohdy vstupní branou na cestě k drogám ostatním, i když většina společnosti si toto nebezpečí příliš nepřipouští. Lékaři však varují, že první krok zpravidla není marihuana, ale právě alkohol a cigarety.
Protidrogová kampaň by se proto podle Popova měla zaměřit právě na alkohol a cigarety, jinak nebude úspěšný boj proti drogám tvrdším. Odborníci také upozorňují, že začínat s prevencí u čtrnáctiletých až šestnáctiletých je příliš pozdě. Začít by se mělo už u dětí ve věku devíti let.
Realita v rodinách však této představě odporuje. Děti doma zcela běžně dostávají při různých oslavách skleničku šampaňského. Neobvyklé nejsou ani situace, kdy desetileté dítě pravidelně pije k obědu pivo jako jeho rodiče. Odborníci přitom zjistili, že čím nižší byl věk při první zkušenosti, tím více alkoholu dotyčný pil v pozdějším věku.
Děti se také podstatně snadněji a rychleji stávají na alkoholu závislé. U dospělého člověka to trvá i pět let, u dítěte dva roky. O to složitější je pak se závislosti zbavit.
"Když se dítě ze závislosti dostane, nemá se k čemu vrátit. Neumí navazovat vztahy, má problémy s komunikací, chybí mu zázemí.
Když se člověk stane alkoholikem ve čtyřiceti a své závislosti se zbaví, alespoň si pamatuje, jak má vypadat vztah nebo rodina. Má kde začít, dítě ne," upozorňuje Popov.
Ovšem ani snaha rodičů uchránit dítě před alkoholem nezaručí, že se dítě k lihovině nedostane. Alkoholické nápoje jsou na rozdíl od některých evropských států a zejména pak USA a Kanady snadno dostupné. Například ve Skandinávii se neprodává o víkendu a mnohde je k dostání jen ve specializovaných prodejnách. V Česku se zatím prodává bez omezení.
Málokdo také respektuje zákon, který zakazuje prodávat alkohol lidem mladším osmnácti let. "Jsem pro zpřísnění sankcí za prodej alkoholu dětem. Hostinský má sice z tohoto prodeje okamžitý zisk, ale léčení dítěte nebo třeba jeho pozdější alkoholismus pak stojí obrovské prostředky," říká primář psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích Karel Nešpor.
Zpřísňující návrh věcného záměru zákona o ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami je už na světě a minulý měsíc jej schválila vláda. Počítá se zvýšením pokuty z pěti na deset tisíc korun za prodej alkoholu nezletilým.
Nový zákon by měl také zakázat prodej alkoholu v zařízeních a na akcích určených mladším osmnácti let. Z pultů obchodů by měly zmizet i cukrářské výrobky a hračky, které připomínají alkoholický nápoj. Ale nejsou to v poslední době jen děti, které se čím dál více potýkají s negativními vlivy alkoholu.
Strmě vzrostl také počet žen, z nichž se staly alkoholičky. Přitom ještě donedávna byl alkohol a případný alkoholismus doménou mužů. Pro ženu bylo dlouho společensky nepřijatelné sednout si sama do baru a pít. Ale čím více se ženy osamostatňují, tím se tento rozdíl zmírňuje. V posledních deseti letech proto významně přibylo klientek protialkoholních léčeben.
Česká republika patří i přes mírný pokles v minulém roce nadále mezi země s nejvyšší spotřebou alkoholu. Každý občan včetně kojenců vypije za rok v průměru až deset litrů stoprocentního alkoholu. To odpovídá 160 litrům piva.
Na den tak na každého připadne jedno pivo.
"Vysoká spotřeba alkoholu nás ekonomicky i zdravotně velmi znevýhodňuje. Tuto situaci nelze zvrátit bez cenové regulace. Ke zdražení alkoholu ale už dlouho chybí politická odvaha," upozorňuje Nešpor. Do ceny alkoholu by se podle něho měly promítnout všechny ztráty, které konzumace alkoholu ekonomice přináší: nižší produktivita práce, náklady na léčení, dopravní nehody, trestná činnost pod vlivem alkoholu nebo sociální problémy. Až polovina násilných trestných činů je totiž podle Nešpora spáchána s přispěním alkoholu. "Čím víc alkoholu člověk vypije, tím víc by měl přispět na tyto ztráty," míní Nešpor.
Národním ekonomikám přináší velké škody také takzvaná alkoholová kocovina. Stačí vypít večer více alkoholu a druhý den není zaměstnanec schopen maximálního nasazení. Podle odhadů stojí alkoholová kocovina například ekonomiku USA ročně 148 miliard dolarů.
Alkohol také významně zkracuje životy. Podle odborníků Světové zdravotnické organizace má sice mezi drogami nejvíce životů na svědomí tabák, alkohol - přímo i nepřímo - však zkrátí životy lidí o nejvíce let. Na rozdíl od tabáku zabíjí i mladé lidi. Na alkohol tak připadá 3,5 procenta let ztracených v důsledku nemoci nebo smrti v celosvětovém měřítku a zhruba devět procent v zemích s vyspělou ekonomikou.
