PŘEHLEDNĚ: Kauza českých dětí v Norsku v otázkách a odpovědích

  0:03
Případ dvou malých bratrů Michalákových, kteří čtvrtým rokem vyrůstají navzdory úsilí jejich matky v norských pěstounských rodinách, se stal součástí české politiky a diplomacie. Portál iDNES.cz přináší odpovědi na základní otázky kauzy.

Sourozence norské úřady rodičům odebraly v květnu 2011. Poté je rozdělily. Nyní každý z nich žije u jiných pěstounů. | foto: Archiv Evy Michalákové

1 Jak kauza vznikla?

Případ se týká bratrů Michalákových. Boj o ně vede jejich matka Eva Michaláková, jež do Norska přijela v roce 2003. Celá kauza začala v březnu 2011. V té době se obrátili pracovníci norské mateřské školy, kam tehdy pětiletý a dvouletý chlapec chodili, na místní odbor sociálně-právní ochrany dětí.

Případ českých dětí v Norsku

Školka sociálce popsala některé projevy chlapců s tím, že má podezření na jejich bití a sexuální zneužívání. Úřady se poté rozhodly děti po měsíci a půl od oznámení rodině odebrat a umístit je do pěstounské rodiny s tím, že existuje důvodné podezření, že děti byly vystaveny psychickému a fyzickému násilí. 

V květnu 2011 následovala dvě trestní oznámení, která začala prověřovat policie. Obě byla v roce 2013 odložena, aniž by policisté někoho obvinili. Přesto se děti k rodičům dodnes nevrátily.

Norské úřady zpočátku umožnily Michalákové děti navštěvovat každý týden. Poté je ale rozdělily do dvou pěstounských rodin a postupně styk matky s dětmi omezovaly s tím, že má na syny negativní vliv.

Eva Michaláková své syny viděla naposledy v březnu 2014. Toto úterý se od norského úřadu pro ochranu dětí Barnevernu dozvěděla návrh, aby se schůzky na přání staršího syna zkrátily na 15 minut (více čtěte zde).

2 Proč úřady rodičům děti sebraly?

Premiér Bohuslav Sobotka po středečním setkání s norskou velvyslankyní Siri Sletnerovou krátce zmínil, že norské úřady jsou přesvědčeny, že matka dětí není schopná se o děti postarat.

Kauza v čase

  • 30. 3. 2011 - Mateřská škola, kam bratři Michalákovi chodí, oznamuje podezření na jejich sexuální zneužívání.
  • 18. 5. 2011 - Děti jsou odebrány z rodiny.
  • 26. 8. 2011 - Barnevern zcela zastavuje kontakty Michalákové s dětmi.
  • 8. 2. 2012 - Norská Krajská komise pro sociálně-právní ochranu dětí zamítá návrh rodičů na vrácení synů do péče.
  • leden 2013 - Policie odložila všechna trestní oznámení, vyšetřování skončilo, rodiče dětí nebyli obviněni.
  • 21. 2. 2013 - Norský okresní soud zamítl odvolání rodičů, matku zbavuje práva na styk s dětmi. Michaláková se odvolala a uspěla, otec ne.
  • 19. 11. 2013 - Evropský soud pro lidská práva nepřijal stížnost soud matky.
  • 8. 12. 2014 - Norští právníci Michalákové podali návrh na přezkoumání rozhodnutí krajské komise norské sociální služby. V něm žádají o vrácení dětí Michalákových do péče matky.
  • 20. 1. 2015 - matka dětí po delší době jedná s Barnevernem

Intimní detaily z obvinění a osobního života nechtějí Michaláková, její právníci, ani média uvádět. Slova chlapců ale měla vést k tomu, že norské úřady, které děti chrání, nabyly dojmu, že rodina nefungovala, rodiče na děti křičeli, nadávali jim, bili je a otec je v noci budil.

Situace se pro rodiče zhoršila v srpnu 2011, kdy tehdejší pěstounka uvedla, že se jí starší syn Michalákových svěřil s detaily, které ji vedou k podezření, že byl sexuálně zneužíván, a to i ze strany matky.

Michaláková i otec dětí od počátku toto tvrzení odmítají s tím, že jde o nedorozumění, které pramení ze sporů se školkou a pěstounkou, dále z výchovného plácnutí, onemocnění D. nebo například zdravotního handicapu otce dětí, který je nedoslýchavý. Podezření na týrání nepotvrdila ani norská policie.

3 Kdo se v případu angažuje a na čí je straně?

Michalákové pomáhá kromě její české rodiny také poslankyně Jitka Chalánková, která se účastnila například i lednového jednání s Barnevernem jako její doprovod. O kauzu se aktivně zajímají také europoslanci Petr Mach a Tomáš Zdechovský. Michaláková má také v Česku právníky Pavla Hasenkopfa a Doru Bokovu, která podávala stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva. Právní zastoupení má i v Norsku.

Do případu je zapojen Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, české ministerstvo zahraničí, ministerstvo práce a sociálních věcí či premiér Sobotka. Na kauzu se dotazovali také šéfové obou parlamentních komor či ombudsmanka. K případu se vyjádřil i prezident Miloš Zeman (jeho vyjádření čtěte zde).

Na norské straně je mapování obtížnější. Zástupci Česka jednají s velvyslankyní Norska v ČR Siri Sletnerovou, ale i politickými představiteli země. Kauza spadá pod norský úřad Barnevern, Krajskou komisi pro sociálně-právní ochranu dětí a také soudy.

4 Co je Barnevern?

Název tohoto norského úřadu se v souvislosti s kauzou hodně skloňuje. Jde o úřad pro ochranu dětí. Je jedním z několika typů institucí, které tvoří páteř sociálně-právní ochrany dětí v Norsku. Tou se v této zemi zabývá téměř 4 300 pracovníků, kteří jen za rok 2013 řešili případy spojené s 53 tisíci dětí, devět tisíc z nich skončilo v péči pěstounů. Výdaje státu na tuto činnost ročně tvoří v přepočtu 30 miliard korun (více o Barnevernu čtěte zde).

5 Proč úřady děti rozdělily do dvou pěstounských rodin?

K tomuto kroku norské úřady vytrvale mlčí. Z informací, které o kauze shromáždil iDNES.cz, ale vyplývá, že původní pěstounská rodina o chlapcích uvedla, že jsou pohromadě nezvladatelní. 

Teoretickou možností by mohlo být i to, že úřady chtějí zabránit, aby rodiče svoje děti unesli. Norsku se v minulosti takové situace nevyhnuly. Matka ovšem tuto variantu opakovaně popřela a v lednu ji zamítla i norské policii, která se Michalákové podle europoslance Macha na tuto záležitost ptala. 

Podle poslankyně Chalánkové na poslední schůzce mezi Michalákovou a Barnevernem zaznělo, že děti chtějí, aby setkání s matkou probíhalo společně, nikoliv odděleně. Chalánková uvedla, že oba bratři se mají velmi rádi.

6 Kde nyní děti žijí a mohou se vídat?

Oba chlapci, kterým je dnes šest a devět let, se narodili v Norsku, podle Chalánkové ale mají jen české občanství.

Pěstounské rodiny chlapců jsou každá z jiného města. Ta ale leží blízko sebe a jsou prakticky ve stejné oblasti, kde s dětmi žili rodiče. Chlapci se nejspíš v nějakých intervalech vzájemně setkávají. Kdy a za jakých podmínek ale není jasné, neboť matka dětí o těchto schůzkách nemá informace a úřady o nich mlčí. V minulosti se ale bratři mohli vidět zhruba jednou za měsíc.

7 Tají v popisu událostí někdo něco?

To není zcela jasné. Například norská ambasáda či ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová jsou přesvědčeny, že informace z kauzy jsou neúplné. Rodina ani právníci skutečně neuvádějí intimní detaily z výpovědí dětí a ze života rodiny. Na veřejnost se zatím nedostaly ani případné detailnější informace z posudků, lékařských zpráv či rozsudků soudů. Podle norské velvyslankyně Sletnerové či ředitele Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdenka Kapitána je věcí matky, zda detaily zveřejní. Norské úřady to dělat nesmí. Marksová-Tominová se domnívá, že podrobnosti kauzy, ve které figurují malé děti, se vůbec veřejně probírat nemají (rozhovor s ministryní čtěte zde).

8 Jak je možné, že policie trestní oznámení odložila, ale děti přesto nejsou u svých rodičů?

Poslankyně Chalánková ve středu uvedla, že norské soudy se přiklonily k doporučení Barnevernu, nikoliv závěrům policie.

V celé kauze nejspíš sehrály důležitou roli posudky norských znalců. Ti tamějším úřadům doporučili, aby děti rodičům nevraceli. Podle advokátů Michalákové ale posudky vznikaly až v době, kdy děti už žily u pěstounů, takže nezohledňují skutečnou situaci v rodině, ani reakci dětí na biologické rodiče.

9 Musí matka vydat norským úřadům pasy dětí?

Norské úřady matku opakovaně vyzývaly, aby jim pasy vydala. Michaláková to ale nechce učinit s tím, že by hrozilo vycestování dětí do zahraničí, což by jí neumožnilo syny vidět. Podle jejího právníka Pavla Hasenkopfa jsou pasy majetkem ČR a matka dětí je vydat nemá, ani nesmí.

„Pokud pas norské úřady chtějí, musí si nechat norský rozsudek uznat českým soudem. Teprve pak bude vykonatelný. Nevěřím, že by český soud uznal tento rozsudek tak, jak je napsaný,“ domnívá se Hasenkopf. Podle Chalánkové ale Norsko takový výklad zaskočil.

10 Kam se v případu poděl otec dětí?

Josef Michalák v kauze nijak aktivně nevystupuje. Když se jej Česká televize pokusila v lednu zastihnout přímo v místě norského bydliště, s reportéry nekomunikoval. Jeho přítelkyně ČT řekla, že se k celé věci nechce vyjadřovat.
Otce norský soud v minulosti zbavil práva děti vídat, proti rozhodnutí se neodvolal. 

Norské úřady manžele v roce 2013 rozvedly, podle Michalákové už nyní nejsou v kontaktu. Žena žije s jiným partnerem a vychovává s ním šestiletou dceru, kterou má její přítel ve střídavé péči.

11 Proč se rodiče dětí rozvedli?

Příběh Michalákové zmapovala MF DNES. Eva a Josef se seznámili v roce 2001. O čtyři roky později se vzali, to už Michaláková pobývala v Norsku. V roce 2005 se ale musela vrátit zpět do Česka, protože nedostala povolení k trvalému pobytu, což se po osmi měsících změnilo. 

Podle Chalánkové se manželé rozvedli pod tlakem norských úřadů, protože Michaláková doufala, že jí rozvod pomůže získat děti zpět. Některé detaily kauzy ale ukazují, že partneři si nerozuměli ještě před rozvodem. Jak zmapovala MF DNES, skřípat v manželství to začalo už v roce 2009. Důvodem mohly být příjmy, protože otec dětí nepracoval či měl jen příležitostnou práci, matka dětí naopak pracovala i v noci, aby rodinu uživila. 

Roli mohly sehrát i údajné psychické problémy otce dětí či jeho žárlivost. Michaláková uvedla, že upřednostňoval mladšího syna před starším. „Upozorňovali mě na to ve školce. Když jsme si o tom promluvili, už se to neopakovalo,“ řekla deníku žena. 

12 Co čeká české úřady a politiky nyní?

Další kola jednání a diplomatických kroků. Alespoň tak to avizují úřady a politici. Například premiér Sobotka očekává odpověď norské premiérky na jeho žádost, aby kauza byla důkladně prověřena. Do 15. února má také podle Chalánkové Sněmovnu informovat o tom, jak norská strana reaguje na vznesené otázky ke kauze. „V případě, že kroky české diplomacie a vlády selžou, jsem připravena opětovně požádat Sněmovnu o zvážení mezistátní žaloby na Norsko podle Evropské úmluvy o lidských právech,“ uvedla Chalánková.

Česko příští týden odešle do Norska druhou nótu (více o ní čtěte zde), ve které chce doladit detaily přímé komunikace mezi českým Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí a norskou Krajskou komisí pro sociálně-právní ochranu dětí (více o nótě čtěte zde). Právě tato komunikace může být klíčová. Česko už dalo Norsku záruky, že pokud by děti uvolnilo do ČR, budou dodrženy jím stanovené podmínky.

13 Co se bude dít v Norsku?

Podle europoslance  Zdechovského by se měl kauzou ještě v lednu zabývat norský parlament. ČTK ale později tuto zprávu dementovala s tím, že jeden z norských poslanců se pouze obrací kvůli praktikám Barnevernu vůči české matce na šéfa tamější diplomacie.

Na začátku letošního roku by norský soud mohl začít projednávat žalobu Michalákové. Tou napadla rozhodnutí o odebrání dětí a domáhá se svěření synů do své péče. Soudy také musí na návrh Barnevernu rozhodnout, kolikrát a na jak dlouho matka děti za rok uvidí. Právě na schůzku se syny Michaláková už dlouho čeká.

Teoretickou možností na straně norských úřadů je rozhodnutí o adopci dětí, kterou Barnevern podle Michalákové a jejích právníků opakovaně zmiňuje. Norsko čekají také zmíněná přímá jednání s českým Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí a další jednání norské velvyslankyně s českými politiky. V pátek například s předsedou Senátu Milanem Štěchem.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Šebo: Rodiče neočkovaných dětí jsou zločinci, černý kašel je pro kojence smrtící

  • Nejčtenější

Rvačka na lesbi show. Policista zbil pět dívek i ochranku smíchovského klubu

14. března 2024  13:49,  aktualizováno  14:10

Silně opilý policista v uniformě brutálně napadl a zaklekl 19letou dívku. Ta skončila v nemocnici....

Babiš se ptal na děti Lipavského. Nešlo o kompro, tvrdí. Za vulgarity se omlouvá

11. března 2024  15:14,  aktualizováno  16:57

Předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš v neděli u svých spolupracovníků poptal citlivé...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nedám Ukrajině ani cent a válka skončí, řekl Trump při setkání Orbánovi

11. března 2024  9:42

Bývalý americký prezident Donald Trump, který se podle všeho opět stane kandidátem amerických...

Pokud budeme ohroženi, jsme připraveni na jadernou válku, prohlásil Putin

13. března 2024  6:16,  aktualizováno  10:03

Sledujeme online Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Vstup...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Přímý konflikt Ruska s NATO je už jen krok od třetí světové války, hrozí Putin

18. března 2024  10:46

Ruský diktátor Vladimir Putin v pondělí varoval Západ, že přímý konflikt mezi Ruskem a NATO by...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Brazílii sužuje nesnesitelné horko. V Riu byla pocitová teplota 62,3 stupně

19. března 2024

V Brazílii je už několik dní nesnesitelné horko, v Riu de Janeiro v neděli naměřili 42 stupňů...

KOMENTÁŘ: Jen v totalitách média útočí na opozici a obhajují vládu, píše Babiš

19. března 2024  7:40

Po posledních průzkumech preferencí vládní řady zřejmě zachvátila pořádná panika. Místo toho, aby...

Bankomaty v Etiopii kvůli chybě rozdaly lidem miliony. Vraťte je, prosí banka

19. března 2024  7:11

Největší etiopská banka se o víkendu potýkala s technickou závadou systému. Ta způsobila, že si...

Pokud chceme mír, musíme se připravit na válku, říká šéf Evropské rady Michel

19. března 2024  6:52

Evropa musí v reakci na hrozbu ze strany Ruska posílit své obranné schopnosti a přejít do režimu...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...