Matek s malým dítětem, které se chtějí dříve vrátit do práce, v Česku přibývá. Dokládá to vzrůstající počet zařízení, do nichž mohou umisťovat děti ještě před nástupem do školky. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) momentálně eviduje necelou tisícovku takzvaných dětských skupin, v nichž jsou dvě třetiny dětí do tří let.
Testují se také mikrojesle, tedy zařízení maximálně pro čtyři děti už od půl roku věku. Financovány jsou z evropských fondů. Při poslední dotační výzvě se už na padesátku zájemců o provoz mikrojeslí nedostalo. Avšak ani už fungující zařízení nemají příjem peněz jistý. Dotační program, z něhož peníze šly, po roce 2020 skončí. „Program, ze kterého je fungování dětských skupin financováno sice končí v roce 2020, projekty ale běží dál a skupiny, které o dotaci požádaly, budou mít financování zajištěno do poloviny roku 2022,“ upřesnila Andrea Vašáková z tiskového oddělení MPSV.
Ministerstvo práce ale také připravilo novelu zákona, podle které by tato zařízení měla být od roku 2021 financována hned ze tří zdrojů – od rodičů, kteří by platili „školné“ maximálně ve výši třetiny minimální mzdy, od zřizovatelů a také ze státního rozpočtu.
Jiné resorty však s návrhem nesouhlasí. Ministerstvo školství jej považuje za nesystémový, ministerstvo zdravotnictví má problém s dodržováním hygienických norem.
Rodiče, zřizovatelé a stát
Ve vesnici Kámen na Havlíčkobrodsku žijí necelé čtyři stovky obyvatel. Školku tam nemají, děti museli rodiče rozvážet do okolních obcí.
„Děti se mezi sebou pořádně neznaly. Když se potkaly na nějaké místní akci, neměly se k sobě. A k tomu všemu za mnou přišly tři nebo čtyři maminky, že mají potíže vůbec dostat dítě do školky,“ popisuje starosta obce Petr Pipek, jak ho napadlo založit pro místní takzvanou dětskou skupinu. Tedy alternativu ke klasické školce, kam mohou rodiče umístit svého potomka už od jeho prvního roku. Kromě toho, že díky němu nemusí rodiče děti každý den vozit několik kilometrů, má zařízení dát matkám, které o to stojí, možnost dřívějšího návratu do práce.
V Česku je dětských skupin momentálně 959 s kapacitou přes 14 tisíc dětí. Potomky do nich dává asi osm tisíc rodin. Statistiky ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) dokazují, že zájem o ně v poslední době roste. Ještě před čtyřmi lety jich po celé zemi bylo jen 62.
Financovány jsou z evropských fondů. Například v obci Kámen na provoz dostávají zhruba 1,2 milionu korun ročně. Platí z toho dvě chůvy, paní na úklid a manažera. Díky příspěvku rodiče platí dítěti jen obědy a příležitostně výlety.
Dotační program z Evropské unie však po roce 2020 skončí a budoucnost dětských skupin je nejistá. „Bude to pro nás hraniční po roce 2020 udržet. Bude to o tom, jestli budou rodiče ochotni a schopni měsíčně nějakou tu tisícovku doplácet,“ přiznává Pipek.
MPSV proto má připravenou novelu zákona, podle níž by financování přebral stát. „Účinnost se předpokládá od 1. ledna 2020 tak, aby bylo financování zajištěno od 1. ledna 2021,“ uvedla mluvčí MPSV Barbara Hanousek Eckhardová.
V rozpočtu by na to bylo potřeba najít jednu miliardu korun. Zatím je návrh zákona v meziresortním připomínkovém řízení, vláda se jím ještě zabývat nezačala.
Maximální příspěvek
Ne všechny dětské skupiny jsou pro rodiny tak štědré jako v obci Kámen. Někde si provozovatelé účtují klidně až 12 tisíc korun měsíčně. MPSV proto chce v zákoně ukotvit, aby možná spoluúčast rodičů byla ohraničena maximálně třetinou minimální mzdy. To znamená, že při současné minimální mzdě 13 350 korun by rodiče dopláceli nanejvýš 4 450 korun.
Svoje slovo bude mít k návrhu i ministerstvo financí. Podle zdroje MF DNES je možné, že právě tomu se „strop“ jedné třetiny minimální mzdy líbit nebude a vznikne tlak na to, aby výše maximálního doplatku od rodičů byla jen doporučená, a rodiče by tak mohli platit víc.
Ministerstvo financí ale informace komentovat odmítlo. „Dlouhodobě podporujeme systémové řešení, které by tuto problematiku řešilo komplexně, a nikoliv pouze její dílčí záležitosti,“ vzkázalo pouze přes mluvčího Jakuba Vintrlíka.
Avšak ministr školství Robert Plaga (ANO) už v minulosti uvedl, že podle něj tento návrh systémový není. „Vedl by k duplicitě financování zvláště v případě tří- a čtyřletých dětí, které dle našeho názoru mají být v mateřských školách,“ míní Plaga.
Novela kromě dětských skupin chce podpořit ještě financování podobného zařízení – takzvaných mikrojeslí. Zatím jich u nás funguje sedm desítek, od dětských skupin se liší zejména tím, že v nich mohou být maximálně čtyři děti už od šesti měsíců věku.
K nim však má výhrady ministerstvo zdravotnictví. Ministerstvo práce totiž chce, aby ze zákona fungovaly mikrojesle v domácnostech, kdy si maminka pečující o své dítě k němu na hlídání přibere další tři. To se ale resortu zdravotnictví nepozdává kvůli hygienickým normám.
„V tuto chvíli není jasné, jak budou krajské hygienické stanice kontrolovat byty, kde budou provozovány mikrojesle. Proto požadujeme upravit návrh ustanovení vymezujícího rozsah státního zdravotního dozoru,“ vyjádřilo se ministerstvo zdravotnictví k návrhu.
