Tento propad je podle ředitelky magistrátního odboru školství Dáši Hostašové obrovský a je třeba na něj reagovat právě slučováním a rušením škol. Zdůraznila, že tato situace přináší problémy nejen dětem.
"Jednotliví ředitelé škol nechtějí propouštět své učitele a vzniká taková umělá zaměstnanost. Když se ztratí třída, měl by odejít i učitel. Tito lidé však bývají přesunováni do různých klubů a volnočasových aktivit," uvedla Hostašová.
Zatím bez potíží se připravuje na své zrušení například Základní škola ve Vltavské ulici na Smíchově. "Nerozstrkáme je totiž porůznu do jednotlivých škol v okolí. Přecházet budou celé třídy, a pokud mají dobrého kvalifikovaného učitele, tak dětem i nadále zůstane," uvedla radní Prahy 5 Lucie Vávrová.
Děti tak podle radní nepřijdou o své kamarády. "Raději bych samozřejmě školy otvírala, ale dětí je nedostatek," dodala Vávrová.
Zatím posledním rušeným zařízením na Jižním Městě je Základní škola Křejpského. Důvodem rozhodnutí zastupitelů Prahy 11 je i v tomto případě pokles počtu dětí, které školská zařízení navštěvují.
"Jednáme s rodiči, kam budou jejich děti chodit po prázdninách. Už je to v plném běhu a ještě se nevyskytly žádné problémy, ani s propojením pedagogických sborů," uvedla tisková mluvčí radnice této městské části Lenka Stříhavková.
K razantnímu slučování došlo na Jižním Městě už v minulých šesti letech, které se dotklo především dvojškol. Pozvolna se počet žáků snížil, a šest jich proto zaniklo. Díky tomu další takové kroky zřejmě již podle Stříhavkové nebudou v budoucnu zapotřebí.
Problémy kvůli snižujícímu se počtu dětí má dokonce i škola, která ještě ani není dokončena. Stavbu nové základní školy v městské části Kunratice zastavilo město
před šesti lety a magistrát chce nabídnout rozestavěnou budovu v soutěži.
"Magistrát ji nepotřebuje," uvedl před časem radní Filip Dvořák. Před zájemci však leží nelehký úkol kvůli územnímu plánu, protože areál je podle radního umístěn v oblasti, v němž je možná pouze školská výstavba. Dříve magistrát objekt nabízel i několika vysokým školám, ale neúspěšně.
Poslední šancí na záchranu školy v Hostavickém zámečku v Pilské ulici byl zápis žáků do první třídy. Učitelé však žáky vyhlíželi marně, zámeček se tedy vyprázdní. "Do školy v Pilské ulici přišlo požádat o umístění svých dětí jen šest rodičů, z nich ještě dva požádali o odklad," potvrdila po zápisu ředitelka Jana Novotná.
Nakolik se škola musí obávat o svoji další existenci, závisí i na jejím vlastním programu a nabídce, například co se týče výuky cizích jazyků. Rodiče si mohou vybrat, kam budou své dítě posílat, takže některé školy navštěvují i děti z okolních městských částí.
Úbytku dětí na pražských základních školách přispívá také velký zájem o víceletá gymnázia a v neposlední řadě i trend stěhování z metropole do okolních lokalit. Tam pak vzniká paradoxně problém zcela opačný.
Například starosta Úval Ivan Černý tvrdí, že v některých obcích v Praze-východ už vyrostlo tolik nových domů, že místní starostové budou muset na rozdíl od situace v Praze spíše přemýšlet, jak situaci s přibývajícím počtem dětí vyřešit.
V případě středních škol podle ředitelky magistrátního odboru školství Dáši Hostašové zatím optimalizace alespoň dva roky nepřipadá v úvahu kvůli stále vysokému zájmu zejména o gymnázia a obchodní akademie.
Jinak je tomu s učilišti. "Ta vesměs nejsou naplněna. Budeme je muset postupně slučovat podle oborů, ale takové kroky si vyžádají nějaký čas na potřebnou přípravu. Není to jednoduché," tvrdí Hostašová.
"Jednotliví ředitelé škol nechtějí propouštět své učitele a vzniká taková umělá zaměstnanost. Když se ztratí třída, měl by odejít i učitel. Tito lidé však bývají přesunováni do různých klubů a volnočasových aktivit," uvedla Hostašová.
Zatím bez potíží se připravuje na své zrušení například Základní škola ve Vltavské ulici na Smíchově. "Nerozstrkáme je totiž porůznu do jednotlivých škol v okolí. Přecházet budou celé třídy, a pokud mají dobrého kvalifikovaného učitele, tak dětem i nadále zůstane," uvedla radní Prahy 5 Lucie Vávrová.
Děti tak podle radní nepřijdou o své kamarády. "Raději bych samozřejmě školy otvírala, ale dětí je nedostatek," dodala Vávrová.
Zatím posledním rušeným zařízením na Jižním Městě je Základní škola Křejpského. Důvodem rozhodnutí zastupitelů Prahy 11 je i v tomto případě pokles počtu dětí, které školská zařízení navštěvují.
"Jednáme s rodiči, kam budou jejich děti chodit po prázdninách. Už je to v plném běhu a ještě se nevyskytly žádné problémy, ani s propojením pedagogických sborů," uvedla tisková mluvčí radnice této městské části Lenka Stříhavková.
K razantnímu slučování došlo na Jižním Městě už v minulých šesti letech, které se dotklo především dvojškol. Pozvolna se počet žáků snížil, a šest jich proto zaniklo. Díky tomu další takové kroky zřejmě již podle Stříhavkové nebudou v budoucnu zapotřebí.
Problémy kvůli snižujícímu se počtu dětí má dokonce i škola, která ještě ani není dokončena. Stavbu nové základní školy v městské části Kunratice zastavilo město
před šesti lety a magistrát chce nabídnout rozestavěnou budovu v soutěži.
"Magistrát ji nepotřebuje," uvedl před časem radní Filip Dvořák. Před zájemci však leží nelehký úkol kvůli územnímu plánu, protože areál je podle radního umístěn v oblasti, v němž je možná pouze školská výstavba. Dříve magistrát objekt nabízel i několika vysokým školám, ale neúspěšně.
Poslední šancí na záchranu školy v Hostavickém zámečku v Pilské ulici byl zápis žáků do první třídy. Učitelé však žáky vyhlíželi marně, zámeček se tedy vyprázdní. "Do školy v Pilské ulici přišlo požádat o umístění svých dětí jen šest rodičů, z nich ještě dva požádali o odklad," potvrdila po zápisu ředitelka Jana Novotná.
Nakolik se škola musí obávat o svoji další existenci, závisí i na jejím vlastním programu a nabídce, například co se týče výuky cizích jazyků. Rodiče si mohou vybrat, kam budou své dítě posílat, takže některé školy navštěvují i děti z okolních městských částí.
Úbytku dětí na pražských základních školách přispívá také velký zájem o víceletá gymnázia a v neposlední řadě i trend stěhování z metropole do okolních lokalit. Tam pak vzniká paradoxně problém zcela opačný.
Například starosta Úval Ivan Černý tvrdí, že v některých obcích v Praze-východ už vyrostlo tolik nových domů, že místní starostové budou muset na rozdíl od situace v Praze spíše přemýšlet, jak situaci s přibývajícím počtem dětí vyřešit.
V případě středních škol podle ředitelky magistrátního odboru školství Dáši Hostašové zatím optimalizace alespoň dva roky nepřipadá v úvahu kvůli stále vysokému zájmu zejména o gymnázia a obchodní akademie.
Jinak je tomu s učilišti. "Ta vesměs nejsou naplněna. Budeme je muset postupně slučovat podle oborů, ale takové kroky si vyžádají nějaký čas na potřebnou přípravu. Není to jednoduché," tvrdí Hostašová.
