Vězeňská služba, spadající pod ministerstvo spravedlnosti, koupila budovu s rozlehlou zahradou za 29 milionů v roce 2008, aby zde zřídila detenční ústav.
Policisté nyní kvůli nákupu stíhají bývalého náměstka ministra Františka Steinera a někdejšího šéfa Vězeňské služby Luďka Kulu. Viní je z porušování povinnosti při správě cizího majetku a zneužívání pravomoci veřejného činitele, za což jim hrozí až deset let vězení.
Podle kriminalistů je budova pro ústav nevhodná, příliš veliká a nebudou peníze na její obnovu.
Podle exministra spravedlnosti Pospíšila stát postupoval správně, nechal si udělat několik posudků a nakonec koupil areál o několik milionů levněji. Nákup mělo posvětit i ministerstvo financí (více o kauze vidnavského ústavu čtěte zde).
Bude práce pro místní?
Od dubna v areálu pracuje vždy tři dny v týdnu skupinka vězňů. Zatím je jich obvykle tři až šest. Dělají hrubé zednické práce, aby se v budově dalo vůbec bydlet. Již koncem roku by ve Vidnavě měla být umístěna třicítka vězňů.
"Babička tam pracovala jako sestřička," vzpomíná čtyřiatřicetiletá Marie Grabarczyková. Sedíme v chladné místnosti na sousední faře. "Přes rok tam vždy v turnusech po dvou měsících přijelo 120 dětí do ozdravovny. Měly tam všechno, bazén, saunu, zdravotní středisko. Přes rok se normálně učily. A o prázdninách tam přijelo na 180 dětí do tábora," dodává.
Její přítelkyně Annelies Kleineidamová přikyvuje. Občas do řeči vstoupí s historickým exkurzem. V sousedním kostele svatého Františka z Assisi působí jako kostelnice. Jen když přijde řeč na současnou situaci, její výraz se změní. Pořád se nemůže smířit s tím, že by tam měl vzniknout detenční ústav. "Bůh ví, kdo tam bude," bojí se.
Marie Grabarczyková se ji snaží uklidnit, snad by prý mohl přinést nějakou práci pro místní. Ukazuje na Vidnavský zpravodaj, ve kterém se píše o návštěvě (tehdy ještě) ministra Pospíšila. "Kdepak Maruško, přivezou si svůj ansábl," věští paní Kleineidamová.
