Do vesmíru míří český detektor záření. Je úspornější než jiné, říká fyzik

Raketa, která ve čtvrtek odstartuje z amerického Mysu Canaveral, vynese na oběžnou dráhu kolem Země také zařízení vědců z České republiky. Jedním z nich je detektor částic mapující kosmické počasí a ionizující záření. Operaci portálu iDNES.cz přiblížil Michal Marčišovský z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, vedoucí laboratoře, která detektory vyvíjí.

Na oběžnou dráhu Země míří druhý detektor, který vyvinuli a vyrobili vědci z Katedry fyziky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Bude mapovat takzvané kosmické počasí a ionizující záření. (12. ledna 2022) | foto: esc Aerospace

Můžete našim čtenářům popsat, co se ve čtvrtek odehraje?
Na oběžnou dráhu zamíří česká technologická nanodružice VZLUSAT2, zkonstruovaná ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu. My na ní máme zařízení, který vyvíjíme na fakultě.

Událost dne

Každý den se děje něco významného. Portál iDNES.cz vybírá to nejzajímavější a ptá se přímo aktérů. Každý den nabízí rozhovor z míst, kde události ovlivňují svět kolem nás. V několika otázkách, jasně, stručně, výstižně.

Co je to za zařízení?
Jedná se o systém 2SD, nebo-li Space Dosimetry System Demonstrator. Je tam zařízení, které je schopné detekovat toky kosmického záření, tedy elektronů, protonů a těžkých iontů na orbitě Země. Oproti jiným zařízením má ty výhody, že kromě detekce záření dokáže od sebe odlišit jednotlivé druhy jeho částic. Dokáže určit směr, odkud přilétají, a také změřit jejich energii. To je přidaná hodnota oproti ostatním zařízením.

Jaké to má využití?
Detektory by měly být v budoucnu součástí družic. Bylo by dobré, kdyby každá družice, která má citlivý datový obsah, měla nějaký podobný detektor. Když je na palubě, dokážeme určit v reálném čase, kde je kolik záření a z jakého směru přichází. Potom případně můžeme družici natočit tak, aby její nejzranitelnější místa nebyla vystavena toku záření.

Aby se zabránilo poškození.
Ano. Dokážeme říct, kde je toho záření moc, a tam se vypnou kritické systémy družice. Takže to dokáže ochránit družice, případně i posádku.

Jaké jsou další přednosti vašeho detektoru?
Ve světě existuje víc skupin, které takové detektory vyvíjejí. Náš má výhodu v tom, že je velmi malý, lehký a má malou spotřebu. Takže se dá dát na větší množství družic, i na ty malé.

Navíc je to celé vytvořené v České republice, hlavním jádrem detektorů jsou čipy Spacepix2, které jsme udělali tady na fakultě. Máme tým, který navrhuje mikroelektronické obvody a povedlo se nám předělat klasické technologie pro určité mikročipy na to, aby detekovali záření. Takže celý ten proces – návrh integrovaného obvodu, montáž detektoru, vývoj softwaru – máme pod kontrolou, to je jedna velká přidaná hodnota.

Detektor tedy bude nyní na oběžné dráze shromažďovat data.
Ano, součástí systému pak bude ještě jeden detektor, na měkké rentgenové záření. Ten by měl sledovat Slunce a záblesky, které mohou způsobit geomagnetické bouře. Díky němu bychom měli vidět sluneční bouře už v počátku.

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, která má ve čtvrtek odpoledne SELČ odstartovat z amerického Mysu Canaveral, poveze kromě zařízení vědců Katedry fyziky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze také dva detektory gama záření Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Do vesmíru vysílají zařízení i vaši kolegové z Masarykovy univerzity, komunikujete spolu?
Víme o sobě, párkrát jsme si telefonovali, ale víceméně je to něco jiného. Norbert Werner, astrofyzik na univerzitě v Brně, se zajímá o záblesky gama, které pocházejí z výbuchů supernov nebo ze spojení neutronových hvězd. To, co je pro nás signál, je pro něj pozadí.

Start rakety bude možné sledovat živě, co mohou diváci očekávat?
Zhruba v 15:30 začne komentovaný přenos, součástí bude diskuse odborníků. Také tam budu mít slovo k našim detektorům.