"Je to sebeobětování, před kterým musí člověk s pokorou a v úctě poměřovat to, co v životě dělá," řekla na dnešním shromáždění Jaroslava Čajová ze společnosti Janua, která setkání u Palachova hrobu v Praze pořádá již deset let.
Palachova smrt byla podle Čajové často interpretována jako protest proti politice a stavu společnosti. Pro každého by ale měla být i důvodem k zamyšlením nad tím, jak nyní osobně přispívá ke kultuře svobodné společnosti, po níž Palach toužil, řekla.
Palach sáhl lidem do svědomí, řekl Štěpánek
Ve Všetatech na Mělnicku, kde se Palach narodil a žil, na rodáka vzpomínaly další desítky lidí. Pietního aktu se zúčastnil také exministr kultury a herec Martin Štěpánek.
Podle něj je největším odkazem Palacha naděje, že lze pohnout lidským svědomím. "Že český národ oplývá lidmi ochotnými položit život za svobodu vlasti, za občanskou důstojnost, právo a pravdu," řekl Štěpánek.
Palach se podle něj obětoval, aby nedovolil zhasnout právě této skomírající jiskře naděje. Jeho oběť nemá ve středoevropské, římskokřesťanské ani euroamerické kultuře a historii srovnání, podotkl Štěpánek.
Palach se upálil před 39 lety
Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Palach svůj čin vykonal 16. ledna 1969 na pražském Václavském náměstí. Společnost tím chtěl vyburcovat z letargie po srpnové okupaci Sovětskými vojsky.
Na následky popálenin o tři dny později zemřel. Jeho pohřeb 25. ledna v Praze na Olšanských hřbitovech se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii.
V říjnu 1973 byly Palachovy ostatky na příkaz Státní bezpečnosti exhumovány, zpopelněny a uloženy na hřbitově v rodných Všetatech.
Na původní místo na Olšanech byly za účasti prezidenta Václava Havla slavnostně vráceny až v roce 1990. O rok později Jan Palach obdržel in memoriam nejvyšší československé státní vyznamenání - Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
