PŘEHLED CHARITY
JAK POMÁHAT
1. Komu dát peníze?
Pokud se lidé rozhodnou dát peníze humanitární organizaci, kterou neznají, měli by si její "pravost" ověřit na krajském úřadu, kde musí být evidována. Známé české humanitární organizace se před podvody jistí zpravidla tím, že lidé mohou peníze poslat jen na jejich prověřená bankovní konta. Pokud přesto potkáte "výběrčího", který vás třeba jménem nějaké nadace žádá o příspěvek, měl by se prokázat povolením. Jeho kasička musí být navíc zapečetěna. A jestliže vás někdo žádá o příspěvek pro Srí Lanku v metru, pak jde zřejmě o podvodníka. Zákon totiž neumožňuje pořádat veřejné sbírky v metru či v nádražních halách.
2. Jak je kontrolováno hospodaření již zavedených organizací?
Krajskými úřady. Všechny jejich účty podléhají kontrole krajských úřadů a pravidelným auditům.
3.Kde lze nalézt zásady organizování veřejných sbírek?
Na webu ministerstva vnitra www.mvcr.cz (rady a služby, občan na úřadě, veřejné sbírky).
4. Jaké jsou záruky, že tato rychlá pomoc nebude v postižených zemích rozkradena?
O její distribuci rozhodují na místě katastrof kmenoví pracovníci humanitárních organizací. A stejně tak o poskytnutí finanční pomoci.
5. Co se nyní kupuje či staví v postižených oblastech za vybrané peníze?
Například ADRA či Člověk v tísni posílaly ihned po zemětřesení balenou pitnou vodu, potravinové a hygienické balíčky, nádobí, deky, plastové pytle na mrtvé či generátory elektrického proudu.
6. Jaké tresty hrozí podvodníkům, kteří z lidí vylákají peníze?
Záleží na výši částky. Za vymámených pět tisíc korun až dva roky vězení. Za 25 000 až tři roky. Za 500 000 až osm let. Za pět milionů až dvanáct let odnětí svobody.
7. Co vše se pořídí za desítky milionů, které putují do oblasti Indického oceánu?
Po takzvané „rychlé pomoci“ se již nyní v místech katastrofy sestavují projekty na obnovení nemocnic, škol či zdrojů pitné vody. Významná část peněz padne také na rekvalifikaci negramotných lidí, vdov, které až dosud živil manžel, či studia sirotků.
8. Nesoustřeďuje se humanitární pomoc pouze do lukrativních oblastí, zatímco v "zapadákovech" umírají lidé hladem?
Odborníci přiznávají, že i mezi humanitárními organizacemi se najdou "neřízené střely", takže jejich lidé pomáhají v místech, kde už to není třeba. Prestižní české humanitární organizace koordinují plány s místními úřady a také s OSN.
9. Co se stane s penězi, jež zbudou?
Pomoc se plánuje tak, aby se sbírka efektivně vyčerpala až do nuly.
10. Jak dlouho může pomoc trvat?
Experti to odhadují na léta, má-li mít smysl. Připomínají, že při loňském ničivém zemětřesení v Íránu se s pomocí roztrhl pytel. Dnes si na Írán téměř nikdo nevzpomene.
