Otázkou je, proč je nenahradí digitálním zápisem do počítačů také losangeleské zdravotní úřady. Floresová odhaduje, že kabelové propojení, nové zařízení a programy by vyšly na pět milionů dolarů, takže raději zůstávají u vynálezu, který přivedl na svět Herman Hollerith v roce 1880 pro mechanickou automatizaci výsledků sčítání lidu.
Roky slávy přišly v šedesátých letech minulého století, kdy v oběhu kolovalo až 260 miliard karet, v přepočtu asi 1300 na jednoho Američana. Tehdy se staly symbolem automatizace a prvotním nosičem pro zapisování programů, ukládání dat a vyplácení mezd.
S děrnými štítky stály a padaly americké daňové úřady, železnice, banky a pojišťovny. Děrovalo se do nich vše možné - od placení mýtného na dálnicích po inventáře knihoven a podniků. Dnes je vyrábějí už jen tři americké společnosti. Tito poslední Mohykáni zásobují lasvegaské herny, sázkové kanceláře, některé školní úřady, hrstku soukromých společností a také automobilky Ford a Chrysler, kde se používají omezeně na odlehlých pracovištích.
Velkým zákazníkem je stále vládní tiskárna, která na ně tiskne reklamu a posílá ji spolu s důchodovými šeky.
Nechvalné proslulosti se karty dočkaly v roce 2000 při prezidentských volbách na Floridě. Kvůli špatnému nebo nedbalému proděravění si sčítací stroje Votomatic nevěděly rady, jak interpretovat rozhodnutí voliče, a způsobily ve výsledcích klání Bush - Gore zmatek. Musel zasáhnout americký Nejvyššího soudu.
V rámci reformy volebního systému proto chtějí floridské úřady nahradit děrné karty jinou technikou, ale ponechat si je chtějí velkoměsta jako Los Angeles a Chicago.
Zbývá pět let
Přesto děrné štítky žijí poslední léta života. Podle některých odborníků zmizí definitivně do pěti let. Nyní vydávají ještě posmrtné záchvěvy, když je objeví některá společnost a rozhodne se převést údaje do počítačů.
Bob Swartz, který staré děrné štítky sbírá, pronajal nedávno Chicagské univerzitě zařízení, s jehož pomocí převede do digitální řeči počítačů asi půl milionu karet obsahujících sedmdesát let starý výzkum dialektu indiánů z kmene Mayů. Kalifornská Národní laboratoř Lawrence Livermora si do počítačů vloží zase výsledky jaderných testů z roku 1974, které jsou na 7500 kartách.
Počítačový specialista z Iowské univerzity Dougles Jones začal se sběrem děrných štítků v roce 1980, když si uvědomil, jak rychle mizí pod náporem zápisů na magnetické pásky. Podstatnou část sbírky však věnoval velevážené muzejní organizaci Smithsonian Institute.
