Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sebevražd a depresí v Česku přibývá, může za to i krize

  15:38aktualizováno  15:38
V Česku přibývá nemocných s depresí a v důsledku toho i sebevražd. Loni se s touto nemocí léčilo přes sto tisíc lidí, a to je jen zlomek všech, kteří skutečně depresí trpí. Podle odborníků přibývají sebevraždy a deprese ve vyspělejších společnostech na celém světě.

Stále více lidí trpí depresemi a má sebevražedné myšlenky | foto: Profimedia.cz

Deprese se projevuje nepřiměřeně smutnou náladou, která může vyústit až v myšlenky na smrt. Dalšími příznaky jsou nedostatek životní energie, pocity viny, poruchy spánku, neschopnost radovat se, hubnutí či naopak nadměrné přibírání a snížené sebevědomí.

Podle Vladimíra Kebzy ze Státního zdravotního ústavu lze předpokládat, že do roku 2020 bude deprese jednou ze dvou nejčastějších nemocí v celosvětové populaci a v roce 2030 dokonce úplně nejčastější chorobou.

Za hlavní spouštěče deprese Kebza označil kromě genetických predispozic také chudobu, nezaměstnanost, vystavení násilí, ekonomickou krizi a beznaděj z politické situace.

"Souvislost s vývojem v posledních letech je zřejmá. Krize, zvyšování daní, neschopnost politiků domluvit se - to vše přispívá k tomu, že lidé vnímají situaci jako neuspokojivou. Klesá víra v to, že by se poměry mohly změnit k lepšímu. Většina lidí by uvítala, kdyby se státní pokladna začala plnit. Vidí, že to tak není," uvedl Kebza.

Nárůst případů deprese mezi Čechy v souvislosti s politickou a ekonomickou situací odborníci zaznamenali i v minulosti. Podle Vladimíra Kebzy byla kritickými obdobími třicátá léta minulého století, začátek normalizace a rok 1989. V té době výrazně vzrůstal počet sebevražd.

Podle Jiřího Šípka z Katedry psychologie na FF UK má deprese kromě biologické a psychologické roviny také rovinu spirituální či filozofickou. "Dlouhodobě nepříliš šťastně žijeme. Měli bychom se zamyslet, kdo jsme a co od života chceme," vysvětluje Šípek.

Sebevražd přibývá. Vlastní rukou život ukončují častěji muži

Hlavním rizikem depresí je páchání sebevražd. V Česku jich za poslední roky přibývá. Zatímco v roce 2007 jich bylo 1 375, loni už téměř 1 600.

"Je to celosvětový fenomén ve vyspělejších společnostech, jak přibývá duševních poruch, zvláště depresí, tak přibývá také sebevražd," uvedl pro iDNES.cz přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK Jiří Raboch.

Sebevražedná období v minulosti

Nejvíc Čechů a Češek si v minulosti sáhlo na život v roce 1934, kdy zemi svírala hospodářská krize. Bylo jich 4 007. Dalším vrcholem se stalo období po roce 1968 a doba normalizace. V roce 1970 spáchalo sebevraždu 2 824 mužů a žen. Od té doby počet postupně klesal. Na zatím nejnižší hodnotu se dostal právě v roce 2007.

Sebevraždu častěji páchají muži. Ženy loni tvořily jen zhruba pětinu z celkového počtu sebevrahů. "Ženy daleko častěji páchají sebevražedné pokusy, ale muži sebevraždu častěji dokonávají," řekl Jiří Raboch. Způsobeno to podle něj může být tím, že mužská osobnost je obecně agresivnější.

Podle Vladimíra Kebzy jsou muži více destruktivní. "Když se rozhodnou pro sebevraždu, volí skok z výšky nebo sáhnou po střelné zbrani. Ženy se častěji pokouší otrávit," uvedl přednosta.

Nejvíc sebevražd se odehraje na konci zimy a na jaře, především v dubnu. Nejčastěji chtějí lidé ukončit svůj život v pondělí. Mnozí k tomu přikročí i o svátcích. Podle Kebzy to však nebývají Vánoce, ale Nový rok. Větší roli než samota o vánočních dnech hraje spíš silvestrovské bilancování.

Deprese se nově léčí světlem, tmou i zamezením spánku

Depresi se dá podle doktora Kebzy předejít prevencí. Důležitý je dostatek pohybu a spánku, pestrá strava i zdravé sexuální chování.

Pokud však deprese propukne, způsobů léčby je celá řada. Novou metodu, chronobiologickou léčbu, nyní v Česku zavádí Psychiatrická klinika Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Deprese bude léčit silným světlem v kombinaci s léčbou tmou, zamezením spánku, posunem denního rytmu pacienta a podáváním melatoninu.

Pacient obvykle v třítýdenních cyklech každý den půl hodiny hledí do jasného světla o síle 10 tisíc luxů. Při léčbě tmou dostane takzvané jantarové brýle a ze světelného spektra se vyruší modrá část, která nejvíc ovlivňuje psychiku. Noc se prodlouží alespoň na 14 hodin a součástí léčby je i zamezení spánku. Pacient probdí s terapeutem celou noc, nebo její druhou půli. 

Tato léčba se podle lékaře Psychiatrické klinika VFN Pavla Doubka osvědčila u sezonní afektivní poruchy, nesezonní depresivní poruchy a u pásmové nemoci, kdy se vnitřní rytmy pacienta posunuly při cestování přes více časových pásem. Užívá se také k léčbě předporodní a porodní deprese, premenstruační poruchy nálady, u bulimiček, u poruch pozornosti dospělých a schizofrenie.

Kód chronobiologické léčby prosadila psychiatrická společnost do připravovaného sazebníku lékařských výkonů. Pokud bude do konce roku vydán, začnou od ledna tuto léčbu hradit zdravotní pojišťovny.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

ŽIVĚ: ANO dokázalo odsunout hlasování o vydání Babiše a Faltýnka

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek (oba ANO) na jednání Poslanecké sněmovny,...

Pro Andreje Babiše to není ve Sněmovně dobrý den. Zástupci stran jeden po druhém zopakovali, že nemohou podpořit jeho...

Mandátový výbor vyslyšel Babiše a Faltýnka. Doporučí jejich vydání

Andrej Babiš na jednání mandátového a imunitního výboru (16. ledna 2018)

Sněmovní mandátový a imunitní výbor vyslyšel přání premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a jeho pravé ruky...

Hromadné nehody uzavřely dálnici D1, jih Moravy hlásí kalamitní stav

Sníh komplikuje dopravu na dálnici D1, stalo se několik hromadných nehod. (16....

Hromadná nehoda několika aut na 173. kilometru D1 uzavřela provoz směrem na Prahu. Kamion podle policie zablokoval...

Najdete na iDNES.cz